Antoine de Saint-Exupéry
Popis společenství
vsichni, kdo cetli, ctou ci maji v planu cist cokoliv od Exuperyho .. nebo jsou jen jeho tajnymi fanousky :)) ..
Škoda, že letošní ročník musel být zrušen :-(
Smutně koukám,že i toto společenství půl roku umíralo,nebyl tu projeven zájem o poselství,které nám tu zanechal odvážný Francouz,co padl za svou vlast a přijal čistou smrt v nebesích.Hodně přemýšlel o životě,šel až na jádro každého z nás.Jeho příběhy,zážitky,pocity a myšlenky věrně zachycuje soubor jeho knih-Země lidí.Tyto knihy mají velkou moc a mění naše duše,jen je otevřít a čerpat z nich lidskou moudrost.Na internetu toto nenajdeme!S láskou Pavel.
"Pane, děkuji Ti, že dnes věci neproběhly tak, jak jsem si přál já, ale tak, jak jsi ti chtěl ty." Kdo se v takovém postoji dokáže podívat na uplynulý den, nehněvá se, ale všechno prožité v sobě proměňuje ve zdroj radosti a pokoje."
To je krásná myšlenka.Jenže Bůh nám v životě každý den po dni dává mnohé příležitosti být lepším a jemu podobným.Většinou jsme hluší a slepí,uvěznění zvyly a našim chtěním,pro které nevidíme Boha a jeho vůli.Bolí mě ta pravda,že jsem se mnohdy zachoval jinak,než bych chtěl.Nejsme připraveni na okamžitou situaci,na tu Boží šanci a projdem kolem ní nevšímavě...…
Zobrazit více
Jen mě trápí těch 84 členů,co mlčí a ty krásné myšlenky o životě umírají v nepřečtených knihách.
V našem těle je úžasná harmonie a vzájemná spolupráce.Jen láska dává život.Chybí-li,ten život v nás zapomene spolupracovat a začne žít v nepřátelství s ostatními.V nás nacházejí uskutečnění života spoustu živočichů,mikrobů,bacilů a mnoho různých buněk.Jsme jak zeměkoule a jsme odpovědní za to bohatství života v nás.Kdo nemá rád své tělo,rozpoutává v sobě boj,nepřátelství a zlo.Výsledkem je nemoc a smrt.Láska je podmínka k našemu životu.Jsme prezidenti buněčné republiky našeho těla a to jinak,než láskou nejde zvládnout.Přeji všem,at v nich láska mocně působí,vyzařuje a hřeje všechny kolem.
Antoine miloval svůj národ a celkem miloval dobré lidi.Věděl,že jeho knihy potřebují něco velmi lidského a obětavého.Takovou pečet lásky.Toužil dát to nejcennější-svůj život za druhé.Proto i když nemusel,vydal se nad obsazené území na výzvědný let a tam našel svou čistou smrt,položil svou obět svému národu.Následoval Ježíše a miloval až do krajnosti.S láskou i s obdivem vnímám jeho duši i odkaz,který nám zanechal.Pro ten odkaz je tu toto společenství.Prosím,dejte mu život.Pavel.
Četl jsem o společenství,které se věnují lidem kolem svých členů.Oni dávají tip na lidi,kteří potřebují projev lásky a společenství na tom pracuje aby dárek byl ten správný.Mají na to svůj fond a konají skutky lásky v celém městě.Stejně,jak to dělal biskup Mikuláš.Naslouchají pod okny chudých lidí,ptají se dětí a společně plní touhy bližních.Je to krásná nápln společenství.V našich krajích nevídaná.Chytne se toho tématu některé společenství?
jeden z mých nejoblíbenějších....
„Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje.“
Je tu ještě někdo jiný z těch 86 členů,kdo by toto vzácné společenství oživil a dal ostatním důvod sem přicházet a sdílet myšlenky Antoine de Saint-Exupéry?
Poutníků na smírné pouti Ladislava Kubíčka přibývá.Letos nás bylo 88.Od jeho hrobu nás vyrazilo z Kunštátu do Sloupu 70.Bylo nádherné počasí a v Doubravicích moc dobrý guláž.Také milující ruka v té mé nechyběla a to každý krok dostává úplně jinou hodnotu.Poutníci přijeli z celé republiky ale na faře spalo jen pět poutníků.Čekal jsem větší společnost na ty dva nádherné večery.I tak tam bylo jak doma mezi svými.Kdo se příští rok přidá?
,,Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde.."
Na poušti platí,že se jde od studny k další studni na cestě.Když je neznáme,tak jedině rovně.Půjdeme-li za sluncem,ztratíme se v kruhu a zahynem.Exupéry a poušt patří k sobě.Tam nacházel pravdu o životě.V noci,na pískové duně pochopil,na čem v životě záleží,jak málo k životu potřebujeme a také cítil,jak putujeme nekonečným vesmírem.Jsme vlastně vesmířané,spoutaní ke hmotě zemi svým smrtelným tělem.Jak se duše uvolní,rozlétneme se do nekonečného prostoru rychlostí myšlenky a pojem vzdálenost bude patřit dávné minulosti.Budeme volní a mocní se schopnostmi duše.Důležité je své schopnosti znát a potom je smíme používat.Třeba jsme zapoměli,jak létat a tak musíme chodit po nohách nebo jezdit v mechanizmech.Přitom je to tak jednoduché,jen chtít a vědět,jak na to.
V člověku je netušená síla o které Exupéry rád píše.Cítíme ji i my?
Konečně :-)
Ještě by to chtělo v dalších nářečích - hanáčtina, ostravština a další :-D
„Hej, kemo, ufachči mě malůfku.“ Malý princ vyšel nyní také v hantecu - Echo24.cz