Emauzy OSB

Popis společenství

Pro všechny, kdo mají rádi toto opatství, založené Karlem IV. původně pro slovanské benediktiny-hlaholáše. Zakládací dekret byl vydán 21. listopadu 1347 v Norimberku. V době husitské zde vznikl…

https://www.facebook.com/opatstvi.emauzy/posts/373310698136514
Neznám jiný kostel, co by slavil posvícení ne podle kalendářního data (zde 29. 3.), ale podle pohyblivého data závisejícího na Velikonocích.
Navíc podle litery platného liturgického práva posvícení na pondělí velikonoční ani slavit nejde - dny velikonočního oktávu jsou v Tabulce liturgických dnů ve druhém nejvyšším hrníčku a nic je přebít nemůže, kolidující slavnost se přesouvá.

Napsat komentář »

http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a7c76360-dd16-11e6-9964-005056825209
Náhodou jsem v revue "Na hlubinu" narazil na článek o Montserratu a jeho "škole duchovního života" na začátku 16. stol.

https://is.muni.cz/th/klbo4/
Místy se to čte jako detektivka. Širší benediktinské souvislosti (při zaměření na Rajhrad) nepřicházejí zkrátka.

Napsat komentář »

Dnes jsem si z NK přinesl komplet sfocené breviářové proprium pro Emauzy z 20. let (naštěstí nebylo tlusté). Poznatky z prvního letmého prolistování: zahrnuti jsou hlavní zemští patroni a výběr řádových svatých. Formuláře zemských patronů jsou většinou založeny na pražském propriu z r. 1865. Jednou z výjimek je sv. Ludmila, která tu nemá snad žádné vlastní zpěvy (ty rozepsané ve formuláři jsou z commune).

Za zmínku stojí, že v "montserratské" části 19. stol. se v Emauzích, nakolik se dá soudit z klášterních direktářů, svátky zemských patronů vůbec neslavily. To zavedli až "beuroni".

dromedar

Když jsem tady tvrdil, že za "montserratské" éry se v Emauzích vůbec neslavili čeští světci, nebyla to pravda. Vím, že jsem to tehdy ověřoval v některém z dobových emauzských direktářů dostupných na Google Books, ale neumím si vysvětlit, jak jsem k chybnému závěru dospěl. Ve skutečnosti dobové emauzské direktáře obsahují svátky snad všech světců z pražského propria.

Zobrazit 2 komentáře »

1872 http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_6391
a znovu 1878 http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_8270
Josef Barták v ČKD horuje pro obnovení slovanské bohoslužby v Emauzích, přičemž v tom vidí v první řadě jakýsi protijed proti tehdejším snahám o šíření pravoslavné církve v Čechách.
Zajímavé je jeho tvrzení, že od obnovení mnišského života v Emauzích po skončení utrakvistického období komunita pokračovala ve slavení slovanské liturgie až do zrušení kláštera u sv. Mikuláše Josefem II. Ale nepředkládá pro to žádné doklady, takže nejspíš jenom přání bylo otcem… Zobrazit více

1872 http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_6391
a znovu 1878 http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_8270
Josef Barták v ČKD horuje pro obnovení slovanské bohoslužby v Emauzích, přičemž v tom vidí v první řadě jakýsi protijed proti tehdejším snahám o šíření pravoslavné církve v Čechách.
Zajímavé je jeho tvrzení, že od obnovení mnišského života v Emauzích po skončení utrakvistického období komunita pokračovala ve slavení slovanské liturgie až do zrušení kláštera u sv. Mikuláše Josefem II. Ale nepředkládá pro to žádné doklady, takže nejspíš jenom přání bylo otcem myšlenky.

Napsat komentář »

https://www.sazavskyklaster.cz/historie/
Měl jsem za to, že emauzský klášter už na Sázavě nemá žádný podíl, ale není to pravda - katastr potvrzuje, co tvrdí nový web farnosti: opatství dál drží sázavské zahrady.

Napsat komentář »

Extra svátek PM Montserratské, jako slaví Katalánci 27. 4., se v Emauzích nedrží, co?

tina

Nedrží a je to škoda.

tina

Třeba by se dalo po nešporach zazpívat něco málo z llibre vermell u panny marie montserratske..

Zobrazit 2 komentáře »

http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_10007
Obřady přijetí do noviciátu a profese v Emauzích na sklonku montserratské éry, ČKD 2/1837

(Nejen) každého správného ceciliána by musel trefit šlak z pokynu, že průvod před sliby má do kostela vstupovat (po ofertoriu mše, v jejímž rámci se sliby konají) za zvuků trubek a tympánů (s. 332).
Roztomilý je údaj o tehdy již opuštěném zvyku neoprofesovi po požehnání hábitu několika stehy sešít kapuci pod bradou, a že ji po tři dny nesměl sundat (s. 336).

dromedar

ČKD v té době otiskl podobné obřady z více řeholních domů a společností, m.j. i ty břevnovské http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_10112

tina

Ach ty předkoncilní potridentské výstřednosti!

dromedar

Určitě až potridentské? Na ty zvyklosti ohledně zvlášť kajícího či kontemplativního rázu dnů bezprostředně následujících po slibech (výrazem čehož byla i ta nikdy nesundavaná kapuce - viz barvitější břevnovský rituál) se musím příležitostně podívat do literatury. Skoro bych se vsadil, že budou výrazně předtridentské.

Zobrazit 3 komentáře »
Napsat komentář »

Tady píše dr. Slavický o tištěném "Graduale Romanum slavonico idiomate", ale zatím jsem po něm nenašel ani stopy a vzhledem k nákladnosti tisku notovaných knih a velikosti trhu pro takový podnik jsem nakloněn považovat tu zprávu za fámu.
https://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/choral-po-tridentskem-koncilu.html #staroslověnština

tina

To také nebyl nejspíš misál pro Čechy ani Moravu, ale pro jižní Slovany:
https://www.newliturgicalmovement.org/2011/07/glagolitic-missal-missale-romanum.html

dromedar

O celé řadě vydání hlaholského misálu (samozřejmě pro jižní Slovany) nikdo nepochybuje, ale tady je řeč o _graduálu_. A já opravdu mám za to, že v době, kdy byl k disposici knihtisk vč. technických řešení pro tisk notace, nebyla poptávka po hlaholských graduálech obchodně zajímavá. Investice by byla mamutí a tiskaři by se nevrátila. Hlaholský graduál (pokud něco takového vůbec existovalo) by rozhodně byl typ knihy, co by se i v novověku opisovala ručně.

dromedar

Později jsem narazil na Slavického chorvatský článek
https://hrcak.srce.hr/file/172697
kde na s. 260 uvádí, že si Josef Vajs přivezl hlaholský graduál ze studií v Římě a jako zdroj cituje
http://www.depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_24179 , s. 419, kde se ovšem píše, že se Vajsovi v Římě podařilo koupit hlaholský _breviář_ (na tom opět nic podivuhodného není - breviář, stejně jako misál, několikrát vytištěn byl).
Čili všechno zatím nasvědčuje tomu, že tištěné "Graduale Romanum slavonico idiomate" je čirá legenda, jejímž původcem je dr. Slavický.

tina

Nicméně něco jako hlaholský graduál v některé knihovně Akademie věd existuje. Ale možná jde opravdu o rukopis. Příležitostně se zeptám Jiřího Kuba. V Dalmácii měli dlouhou tradici v užívání církevní slovanštiny - povolení dostali cca 100 let před založením Emauz, zpívali na chorální nápěvy, tak za ta staletí spíš nápěvy pro propria vytvořili než nevytvořili :)

dromedar

"Nicméně něco jako hlaholský graduál v některé knihovně Akademie věd existuje. Ale možná jde opravdu o rukopis."

O jednom rukopisném graduálu v jedné z našich knihoven (spíš v Muzeu než v AV) vím, ale včera jsem za nic na světě nemohl najít ani kde to mám poznamenáno, ani jeho záznam přímo v katalozích. Každopádně to byl rukopis novodobý, z 20. stol. z Emauz. Rozsah si nepamatuju. Možná jenom těch pár příležitostí podle indultu Benedikta XV., možná přípravná práce pro případné velkorysejší povolení.

"V Dalmácii ... zpívali na chorální nápěvy"

Zatím snad všechno, co jsem viděl a slyšel z dalmátského církevního zpěvu, mělo nápěvy místního folklorního rázu, po chorálu ani stopy.

Zobrazit 5 komentářů »