dromedar
dromedar / Jakub Pavlík
Zítra přijímačky na navazující magisterské studium. I když oproti těm posledním a předposledním bydlím škole celkem asi o čtyři hodiny cesty blíž, hlavní drama zůstává stejné: dokážu včas vstát? (Zn.: "berem všechno, co se umí podepsat")
tak jak?
To se oficiálně ví samozřejmě až v červenci, ale jak jsem psal: "berem všechno, co se umí podepsat". Uchazečů nikdy není tolik, kolik by fakulta ráda přijala. Znám dost lidí, co teologii nezvládli dostudovat [pokašlávání], ale neznám nikoho, koho na ni nepřijali.
Aby se nemohlo stát, že někoho na základě fatálně špatných výsledků nebudou moci přijmout, nedělá se tu (teď už ani na bakaláře - 2014 byl ještě test z živého jazyka) žádné testování, ale jenom pohovor. Striktně jen motivační.
"dokážu včas vstát? "
ano!:-)
Á, pravda! Jo, sám jsem byl překvapený. Ale byl jsem celé dopoledne jako praštěný palicí a bylo mi špatně. [pohrdavé pohledy všech slušných lidí, co chodí poctivě do práce a chvíli po šesté vstávají jenom o víkendu, když si můžou přispat]