Přátelé,
za prvé bych se přimlouval za to, aby se tahle diskuse nezvrhla ve vypisování osobních zkušeností. Opravdu to není nutné a důstojné. A když, tak se místo psaní v první osobě dá kulantně použít např. "znal jsem člověka, který..." Nemohl/a by to Mackuliak promazat?
Jinak jsem si všiml, že i sem pronikl názor, že psychologové dokázali, jak je to prospěšné, pomáhá to objevovat vlastní sexualitu atd. To je samozřejmě velmi rozšířené, ale ne pravdivé.
Stačí se podívat na morální profil mnohých psychologů nebo sexuologů. Tím neutíkám od argumentace! V mnohých případech je to tak špatné,… Zobrazit více

Přátelé,
za prvé bych se přimlouval za to, aby se tahle diskuse nezvrhla ve vypisování osobních zkušeností. Opravdu to není nutné a důstojné. A když, tak se místo psaní v první osobě dá kulantně použít např. "znal jsem člověka, který..." Nemohl/a by to Mackuliak promazat?
Jinak jsem si všiml, že i sem pronikl názor, že psychologové dokázali, jak je to prospěšné, pomáhá to objevovat vlastní sexualitu atd. To je samozřejmě velmi rozšířené, ale ne pravdivé.
Stačí se podívat na morální profil mnohých psychologů nebo sexuologů. Tím neutíkám od argumentace! V mnohých případech je to tak špatné, že se to musí brát v úvahu. Oni prostě a jednoduše neví, co je člověk a kým je Bůh. Jistě znají dobře mnoho dílčích podrobností, ale to nejpodstatnější popírají. A to je problém. Pokud nemám správnou představu o pojmech jako je lidská svoboda, důstojnost lidské osoby, nesmrtelnost duše, vztah mezi tělem a duší a mnoha dalších otázkách, potom mám nutně velmi zkreslenou představu o tom, co je správné a co ne. A psychologické výzkumy nejsou božstva. Je tady také metodologie, a na ní se toho dá zkazit víc než dost.
Jestliže věřím, že existuje dobrý a milující Bůh, který stvořil člověka jako muže a ženu k věčné blaženosti a jestliže mi tento Bůh prostřednictvím církve nejpřísnějším způsobem takovouto věc zakazuje, jak by to mohlo nebýt škodlivé? Peklem se přece nehrozí jen tak ze srandy. Nějakej důvod tam být musí! Přikázání Desatero jsou jako lakmusový papírek. Jsou zapsaná hluboko v srdci každého člověka, takže bez nich není člověk myslitelný. A zase: Jednání proti nim nějak škodit musí. dyž to člověk nevidí, je to důkaz toho, že něco dělá špatně.
Odtrženost autoerotického jednání od skutečné sexuality je jasná. A že to nevzniká z úplně čistých pohnutek taky každý tuší. Samozřejmě se to dá popřít. Člověk dokáže lhát sám sobě velmi dobře.
Co se týče fyzických účinků, tam mohu pouze spekulovat. Ale připadá mi podezřelé, že dnes je v módě například čínská medicína, která mluví o vlivu ejakulace na tělesné zdraví, a na druhé straně je téměř povýšeno na dogma, že zde nemohou být škodlivé účinky. Třeba s krevním tlakem sexuální aktivita prý cvičí docela dobře.
A když si představím, že v jedné knížce o hlasové hygieně (sic!) ze začátku 20. století autor (lékař) tvrdí, že u svých pacientů (operních pěvců) vždy podle hlasu poznal, jestli měli sexuální styk, či nikoli, a varoval, že onanistu pozná zcela bezpečně!!! Ještě, že takové knížky dnes nikdo nečte.

To ale není podstatné. Ostatně, kvůli tomu by s tím asi nikdo nepřestal. Nejlepší je, když morální trosky mluví o rozvoji osobnosti a dynamické psychickém vývoji... To je panečku svědectví!