Sem tam po čase si uvědomím něco,co mi často uniká.Třeba,když se šokem stáhnou cévy a blokují přívod krve do mozku.Člověk v takové chvíli cítí stoupající tlak v mozku,zvonění v uších a otevírá se taková záklopka duše,která přes hlavu stoupá z těla i s oduším,který je ten spojující prvek-duše-hmotné tělo.Zvláštní je,že se tělo samo uloží do vodorovné polohy a žije si v bezvědomí dál bez známky poškození.Duše je mimo tělo,něco zažívá,někam možná cestuje ale většinou se vrací,prochází vlnou zapomění a navrací se do těla.Mnohdy má s tím dost potíží,čeká na správný okamžik,na vůli Otce.Na své…
Zobrazit více
Sem tam po čase si uvědomím něco,co mi často uniká.Třeba,když se šokem stáhnou cévy a blokují přívod krve do mozku.Člověk v takové chvíli cítí stoupající tlak v mozku,zvonění v uších a otevírá se taková záklopka duše,která přes hlavu stoupá z těla i s oduším,který je ten spojující prvek-duše-hmotné tělo.Zvláštní je,že se tělo samo uloží do vodorovné polohy a žije si v bezvědomí dál bez známky poškození.Duše je mimo tělo,něco zažívá,někam možná cestuje ale většinou se vrací,prochází vlnou zapomění a navrací se do těla.Mnohdy má s tím dost potíží,čeká na správný okamžik,na vůli Otce.Na své putování si nepamatuje ale pocity ano.V paměti duše je vše zaznamenáno a přenáší se do podvědomí,které s námi pracuje a mění náš život.Je to mimo naše vědomí,my o ničem netušíme a přes to nás to mění.
Sem tam po čase si uvědomím něco,co mi často uniká.Třeba,když se šokem stáhnou cévy a blokují přívod krve do mozku.Člověk v takové chvíli cítí stoupající tlak v mozku,zvonění v uších a otevírá se taková záklopka duše,která přes hlavu stoupá z těla i s oduším,který je ten spojující prvek-duše-hmotné tělo.Zvláštní je,že se tělo samo uloží do vodorovné polohy a žije si v bezvědomí dál bez známky poškození.Duše je mimo tělo,něco zažívá,někam možná cestuje ale většinou se vrací,prochází vlnou zapomění a navrací se do těla.Mnohdy má s tím dost potíží,čeká na správný okamžik,na vůli Otce.Na své… Zobrazit více
Sem tam po čase si uvědomím něco,co mi často uniká.Třeba,když se šokem stáhnou cévy a blokují přívod krve do mozku.Člověk v takové chvíli cítí stoupající tlak v mozku,zvonění v uších a otevírá se taková záklopka duše,která přes hlavu stoupá z těla i s oduším,který je ten spojující prvek-duše-hmotné tělo.Zvláštní je,že se tělo samo uloží do vodorovné polohy a žije si v bezvědomí dál bez známky poškození.Duše je mimo tělo,něco zažívá,někam možná cestuje ale většinou se vrací,prochází vlnou zapomění a navrací se do těla.Mnohdy má s tím dost potíží,čeká na správný okamžik,na vůli Otce.Na své putování si nepamatuje ale pocity ano.V paměti duše je vše zaznamenáno a přenáší se do podvědomí,které s námi pracuje a mění náš život.Je to mimo naše vědomí,my o ničem netušíme a přes to nás to mění.