Diskuzní společenství cesty (nikoliv trávicí)
Popis společenství
o tom jsme-li při všech našich cestách stále schopni hledět na Krista
Někdy při všedním shonu asi koukám hlavou do země.. Ale jo... taková pořádná vycházka na hory, být někde venku a dýchat čerstvý vzduch a čistit si hlavu... úžasné... Prostě: Bůh je borec! :-) PS: Do nebe se těším... protože pevně věřím, že se tam s ním setkám! O-)
Vysedávat u televize a nebo u této mašiny mě ponenáhlu drobátko jebe do hlavičky. Všude vidím plný svět barviček. Vidíte ho také? No ano i ty Mařenko i ty Kleofášku. A že nám to na těch médiech servírují,že? Můžeme shlédnout tisíce barrev a tisíckrát stisknout ovladač, ale kterou barvu známe? Za pár týdnů přijedu do Matičky Prahy ale nejsem si jist zda se vybarvím. To vybarvení přichází ,až když my chceme. A věru my chceme. Nebo alespoň si přeji. Spadnout z letadla a jenom padat a nebo vylést na kopec či skálu a ruzhlédnout se.
Ponořit do hlubin moří a pozorovat, nechat s sebou proudit hudbu…
Zobrazit více
Já už se taky těším do nebe. Pozemské starosti už mě přestavají bavit. Nechápu proč všichni na sebe nemůžou být milí, uctiví, laskaví. Bylo by tu tak krásně.