Proč v dnešní církvi tak málo je vidět učení se vztahu s Bohem?
Nevím jak vy, ale mě přijde, že v dnešní době se v církvi učí pouze příkazy a zákazy, co se smí a co se nesmí, co je a není správné. Ale vůbec se neučí tomu nejdůležitějšímu - totiž vztahu s Bohem. Objevování a poznávání Boha. Zamilovaní si Boha.
Přitom, právě o vztazích je celé křesťanství. A jen díky tomu, že budeme s Bohem prostě ve spojení, ve spolupráci, v přátelství a v dobrém a kvalitním vztahu, tak dokážeme s jeho pomocí činit dobro. Ale bez něj to nedokážeme. Myslet si, že to bez Boha dokážeme je 'farizejství' a pýcha.
Faráři mluví při kázání o všem možném, ale to nejdůležitější nás nenaučí. ( Alespoň někteří myslím. Nechci jmenovat)
Tak by mě zajímalo, co si o tom myslíte vy?
Taky to tak vnímáte?
Nebo jenom já?
Přitom, právě o vztazích je celé křesťanství. A jen díky tomu, že budeme s Bohem prostě ve spojení, ve spolupráci, v přátelství a v dobrém a kvalitním vztahu, tak dokážeme s jeho pomocí činit dobro. Ale bez něj to nedokážeme. Myslet si, že to bez Boha dokážeme je 'farizejství' a pýcha.
Faráři mluví při kázání o všem možném, ale to nejdůležitější nás nenaučí. ( Alespoň někteří myslím. Nechci jmenovat)
Tak by mě zajímalo, co si o tom myslíte vy?
Taky to tak vnímáte?
Nebo jenom já?
Vnímám to úplně stejně a je mi to neskutečně líto. Celá naše rodina je katolická, ale mám potvrzené od více lidí z naší rodiny, že vztah s Bohem se u nás nikdy nerozebíral. Pořád jen, co se smí/nesmí, může/nemůže, aby to bylo správně podle církve. Pokud se jich na něco zeptám o vztahu s Bohem, jejich odpověď začíná "No, měli bysme podle církve...". Když je to líto mně, ani nechci domýšlet, jak moc líto to musí být Pánu Bohu.
Nevím jak vy, ale já v bibli nikde nečtu o tom, že bychom se měli učit vztahu s Bohem. Naopak čtu, že máme dodržovat jeho přikázání. V Ezechielovi a myslím ještě jedné knize jiného proroka se píše, že dám své zákony do jejich srdce aby se řídili mými nařízeními.
To co píšete o zamilování si Boha nevím jak to myslíte. Mohu vypovídat jen o protestantském prostředí. Existuje určitý myšlenkový proud, který vidí Krista jako slaďoučkého miloučkého medvídka na mazlení, a to je hereze. Kristus je autorita, je to soudce, který bude soudit všechny hříšníky. Nazývat Krista "sladkým" je stejně zvrácené jako třeba ředitele školy nazývat "sladký Lojza". Jen si to představte. Neudělá se vám z toho špatně od žaludku?
"Přitom, právě o vztazích je celé křesťanství."
Teoreticky křesťanství je o znalosti bible a jednání podle ní. Tečka. Jestli někdo má vztahy nebo ne je jeho věc. Třeba Abraham, Izák a Jákob žili dlouhodobě v jakémsi odloučení, byl to kočovný národ, ale žili v pospolitosti otroků a služebníků, odloučeni od širší rodiny (např. Lábanova rodina).
"A jen díky tomu, že budeme s Bohem prostě ve spojení, ve spolupráci, v přátelství a v dobrém a kvalitním vztahu, tak dokážeme s jeho pomocí činit dobro."
Ne, to není pravda. Nejprve musíte začít tím že se snažíte číst nebo učit a chápat bibli - možno prostřednictvím vyučování, ale lépe samostatně. Vyučování může být zmanipulované. Falešná je i představa, že s Bohem můžete být ve spojení... Sice existuje osoba které se říká Duch Boží, ale po většinu času o této osobě nemáte ponětí, ta k vám většinou promlouvá jen při čtení bible nebo poslechu kázání. Promlouvá k vám tak, že se ve vás hne svědomí nebo touha více studovat bibli do hloubky, více času věnovat plnění některého přikázání... Např. almužna, charita, atd.
"Ale bez něj to nedokážeme. Myslet si, že to bez Boha dokážeme je 'farizejství' a pýcha."
To o té spolupráci s Bohem je hereze. Mezi námi není spolupráce. My pro Boha nemůžeme nic udělat jen plnit přikázání. Ale mohla jste to myslet jinak než já. Pokud budete poslušna vůči Božímu slovu a řídit se jím pak je docela možné, že k nějaké formě "spolupráce" dojde, ale říkal bych tomu spíš naplnění Božích zaslíbení v osobním životě, než spolupráce.
Myslíte si, že s jeho pomocí můžeme činit dobro?
Takže bez něj dobro činit nemůžeme? Jak si pak vysvětlujete, že pohané, ač neznají Boha, jsou zákonem sami sobě, neboť vědí co je správné a činí dobro a milují mnohokrát více než křesťané? Když neznají Boha, neměli by činit dobro, podle vaší logiky.
To co píšete o zamilování si Boha nevím jak to myslíte. Mohu vypovídat jen o protestantském prostředí. Existuje určitý myšlenkový proud, který vidí Krista jako slaďoučkého miloučkého medvídka na mazlení, a to je hereze. Kristus je autorita, je to soudce, který bude soudit všechny hříšníky. Nazývat Krista "sladkým" je stejně zvrácené jako třeba ředitele školy nazývat "sladký Lojza". Jen si to představte. Neudělá se vám z toho špatně od žaludku?
"Přitom, právě o vztazích je celé křesťanství."
Teoreticky křesťanství je o znalosti bible a jednání podle ní. Tečka. Jestli někdo má vztahy nebo ne je jeho věc. Třeba Abraham, Izák a Jákob žili dlouhodobě v jakémsi odloučení, byl to kočovný národ, ale žili v pospolitosti otroků a služebníků, odloučeni od širší rodiny (např. Lábanova rodina).
"A jen díky tomu, že budeme s Bohem prostě ve spojení, ve spolupráci, v přátelství a v dobrém a kvalitním vztahu, tak dokážeme s jeho pomocí činit dobro."
Ne, to není pravda. Nejprve musíte začít tím že se snažíte číst nebo učit a chápat bibli - možno prostřednictvím vyučování, ale lépe samostatně. Vyučování může být zmanipulované. Falešná je i představa, že s Bohem můžete být ve spojení... Sice existuje osoba které se říká Duch Boží, ale po většinu času o této osobě nemáte ponětí, ta k vám většinou promlouvá jen při čtení bible nebo poslechu kázání. Promlouvá k vám tak, že se ve vás hne svědomí nebo touha více studovat bibli do hloubky, více času věnovat plnění některého přikázání... Např. almužna, charita, atd.
"Ale bez něj to nedokážeme. Myslet si, že to bez Boha dokážeme je 'farizejství' a pýcha."
To o té spolupráci s Bohem je hereze. Mezi námi není spolupráce. My pro Boha nemůžeme nic udělat jen plnit přikázání. Ale mohla jste to myslet jinak než já. Pokud budete poslušna vůči Božímu slovu a řídit se jím pak je docela možné, že k nějaké formě "spolupráce" dojde, ale říkal bych tomu spíš naplnění Božích zaslíbení v osobním životě, než spolupráce.
Myslíte si, že s jeho pomocí můžeme činit dobro?
Takže bez něj dobro činit nemůžeme? Jak si pak vysvětlujete, že pohané, ač neznají Boha, jsou zákonem sami sobě, neboť vědí co je správné a činí dobro a milují mnohokrát více než křesťané? Když neznají Boha, neměli by činit dobro, podle vaší logiky.
Komentář upraven .
"Faráři mluví při kázání o všem možném, ale to nejdůležitější nás nenaučí. ( Alespoň někteří myslím. Nechci jmenovat)"
Číst bibli a řídit se jí, vás žádný farář naučit nemůže. To musíte sama. Doporučuju začít od toho, že zavrhnete termíny, které nejsou z bible a začnete používat termíny biblické.
Domácí úkol pro vás:
Zkuste nejprve najít v před-Kristovských Písmech např. v Žalmech jakým způsobem věřící vyjadřoval svůj "osobní" vztah s Bohem.
Číst bibli a řídit se jí, vás žádný farář naučit nemůže. To musíte sama. Doporučuju začít od toho, že zavrhnete termíny, které nejsou z bible a začnete používat termíny biblické.
Domácí úkol pro vás:
Zkuste nejprve najít v před-Kristovských Písmech např. v Žalmech jakým způsobem věřící vyjadřoval svůj "osobní" vztah s Bohem.
@Radim24
Podle vás, člověk tedy nemůže s Bohem navázat osobní vztah? Nemůže s ním žít v přátelství? A nemůže s jeho pomocí konat dobro?
Nemůže nás vyučovat, vést?
Já chápu, že Bůh je autorita. Ano, Bůh je autorita a právem si zaslouží nejvyšší úctu a respekt. Přiznám se, že na to někdy zapomenu.
Ale stejně nechápu proč bych nemohla žít v přátelství s Bohem a mít s ním vztah, když je Láska, když jsem jeho dítětem a když za mne z lásky zemřel, aby mě vykoupil a nechal nám Ducha svatého jako učitele a utešitele?
Toto všechno jsem si nevymyslela, to je v Bibli, že Bůh je Láska a to vše za tím, co jsem napsala.
Proč by to všechno Bůh dělal, kdyby nás neměl rád a nezáleželo mu na nás?
Vy si vážně myslíte, že Bůh netouží mít s námi osobní vztah?
A nebo proč myslíte, že se Bůh stal člověkem? Jen tak pro zábavu? A nebo z lásky k nám?
To se jako mám před Bohem jen třást a poslouchat ho jenom že strachu?
A nebo s ním můžu mít osobní vztah a poslouchat ho z lásky?
A nebo, co je podle vás láska?To by mě fakt zajímalo.
Podle vás, člověk tedy nemůže s Bohem navázat osobní vztah? Nemůže s ním žít v přátelství? A nemůže s jeho pomocí konat dobro?
Nemůže nás vyučovat, vést?
Já chápu, že Bůh je autorita. Ano, Bůh je autorita a právem si zaslouží nejvyšší úctu a respekt. Přiznám se, že na to někdy zapomenu.
Ale stejně nechápu proč bych nemohla žít v přátelství s Bohem a mít s ním vztah, když je Láska, když jsem jeho dítětem a když za mne z lásky zemřel, aby mě vykoupil a nechal nám Ducha svatého jako učitele a utešitele?
Toto všechno jsem si nevymyslela, to je v Bibli, že Bůh je Láska a to vše za tím, co jsem napsala.
Proč by to všechno Bůh dělal, kdyby nás neměl rád a nezáleželo mu na nás?
Vy si vážně myslíte, že Bůh netouží mít s námi osobní vztah?
A nebo proč myslíte, že se Bůh stal člověkem? Jen tak pro zábavu? A nebo z lásky k nám?
To se jako mám před Bohem jen třást a poslouchat ho jenom že strachu?
A nebo s ním můžu mít osobní vztah a poslouchat ho z lásky?
A nebo, co je podle vás láska?To by mě fakt zajímalo.
Komentář upraven .
@ Radim 24
A taky by mě zajímalo, co jsou podle vás vztahy?
Když Bůh po nás chce abychom ho milovali a abychom se měli rádi navzájem, není to vztah? Láska mezi dvěma osobami není vztah? Přátelství mezi dvěma osobami není vztah? Láska mezi Bohem a člověkem nemůže být vztah?
A co to tedy je?
A taky by mě zajímalo, co jsou podle vás vztahy?
Když Bůh po nás chce abychom ho milovali a abychom se měli rádi navzájem, není to vztah? Láska mezi dvěma osobami není vztah? Přátelství mezi dvěma osobami není vztah? Láska mezi Bohem a člověkem nemůže být vztah?
A co to tedy je?
Od té doby co Ježíš chodil po zemi Izraelské uplynulo 2000 let. Civilizace se od té doby posunula jiným směrem. Zejména dnešní mladé generaci dělá potíž pochopit jazyk a kulturu ve které se původní bible odehrává. Pochopit správně sdělení té původní bible - víme přece že není psaná česky, ani anglicky. Vím, že se to bude zdát jako nesmírně vysoký požadavek, ale máme na to celý zbytek svého lidského života, abychom se více do hloubky podívaly na původní jazyk ve kterém je bible napsaná a lépe porozuměli obsahu bible, tedy myšlení židů. Pochopit správně slovíčka je běh na delší trať. Někdy totiž nestačí jenom vzít jeden nebo dva lexikony, pro porozumění. Chce to čas a zkoumat například kde všude v bibli se dané slovíčko vyskytuje a v jakém kontextu, abychom pochopili skutečný význam určitého slova v tom daném jazyce. A pak když tedy toto odhalujeme, zjišťujeme, že vztah mezi věřícím a Bohem není srovnatelný s lidským vztahem mezi dvěma lidmy jako přítel-přítel, avšak jako syn-otec, či dcera-otec to použít lze. Ježíš nabízí celou řadu veršů, kde tento vztah je vysvětlen. Je třeba snažit se porozumět slovům jako služebník, otrok a pán a snažit se pochopit jak bible vysvětluje nebo vykresluje autoritu ...
Když teď náhodou koukám na slovo přítel do bible (jen nová smlouva), náhodně zjišťuji, že Ježíš nemluví o příteli jako příteli jak to chápeme dnes, ale spíš jako o "známém". Mrkněte např. na Lukáš 11:5-7. Copak by přítel takto mluvil s přítelem? Já bych to spíš přeložil jako "jeden známý"... Ono to slovo φίλον filon řecky znamená "společník".
V Mat. 22:12 se píše o svatbě a je tam slovo Ἑταῖρε (s přídechem)etaire čili společník/druh. Může to být člen skupiny. Neznamená to, že spolu mají "intimní" vztah, že si jsou tak blízcí jako např. David a Jonáš. I mezi nimi platí pravidla, která se nesmí porušovat, jinak společník vykáže společníka ze skupiny. Zde konkrétně byl požadavek na čisté roucho.
Když teď náhodou koukám na slovo přítel do bible (jen nová smlouva), náhodně zjišťuji, že Ježíš nemluví o příteli jako příteli jak to chápeme dnes, ale spíš jako o "známém". Mrkněte např. na Lukáš 11:5-7. Copak by přítel takto mluvil s přítelem? Já bych to spíš přeložil jako "jeden známý"... Ono to slovo φίλον filon řecky znamená "společník".
V Mat. 22:12 se píše o svatbě a je tam slovo Ἑταῖρε (s přídechem)etaire čili společník/druh. Může to být člen skupiny. Neznamená to, že spolu mají "intimní" vztah, že si jsou tak blízcí jako např. David a Jonáš. I mezi nimi platí pravidla, která se nesmí porušovat, jinak společník vykáže společníka ze skupiny. Zde konkrétně byl požadavek na čisté roucho.
Komentář upraven .
Zkusím odpovědět od posledního příspěvku:
1) A taky by mě zajímalo, co jsou podle vás vztahy?
Jsou vztahy lidské a jsou vztahy mezi člověkem a Bohem to je zcela diametrálně odlišný vztah, protože člověk je zodpovědný Bohu, který může duši uvrhnout do pekla.
2) Když Bůh po nás chce abychom ho milovali a abychom se měli rádi navzájem, není to vztah?
Bavíme se zde o konkrétním významu slova Agapé a slovesné odvozeniny Agapaó=miluji. Význam slova lze správně pochopit jen v kontextu předkristovských židovských Písem. Já osobně chápu Agapé jako Boží spravedlnost nebo spravedlnost podle Božích řádů, spravedlnost vycházející z hlubokého porozumění bibli, která stojí na pevných základech pravdy, kterým je zapsané Boží slovo. Nic se k tomu nesmí přidávat. Sola skriptura, žádné nadpozemské zjevení. Milovat - tedy agapéseis - tedy znamená na prvním místě milovat bibli, toužit studovat Jeho Zákony, jeho Žalmy nebo Proroky, pamatovat na jeho přikázání a přemýšlet nad tím vším a dále rozhodovat se podle této moudrosti. Je to tedy na prvním místě vztah mezi jednotlivcem a biblí, respektive poznáním bible, které si osvojil a dále to co z toho vyvodil a jak podle toho jednal ve svém životě. Může to být cokoliv od přímého jednání, mluvení pravdy, dávání nepohodlných pouček, napomínání, kárání, umlčení svévolníků, souzení na základě Božích řádů. Výchova dětí na základě víry, která se opírá o to Slovo.
3) Láska mezi dvěma osobami není vztah?
Je to láska, kde může osoba dobře znalá bible upozornit osobu neznalou na to, že sešla z cesty. Je to vztah nebo ne? Pokud budete kázat bludy, řeknu vám to. Upozorním vás na hereze, které vás svádí z cesty. Je to láska nebo ne? Budu umlčovat svévolníky a heretiky, kteří svádí Boží lid. Je to láska nebo ne? Pokud bych byl vedoucí církve, mohu exkomunikovat svůdce a heretiky, kteří se rozhodli jít jinou cestou. Je to láska nebo ne?
4) Přátelství mezi dvěma osobami není vztah?
Přátelství zaručuje možnost, že vám smím říct nepohodlnou pravdu. Přátelství často vyžaduje podřízení se autoritě, osobě, která toho o bibli ví mnohem více než si myslíte. Jedovatý individualismus, který zaselo hnutí svatosti a v současné době existuje v podobě pentekostalismu, je to zlo, které svedlo mnoho lidí. Přítel vám to dokáže říct. Ale může se také stát, že to neunesete a pokud není pouto silné, nemůže se člověk svěřit se svými myšlenkami, které se setkají s nepochopením a odmítnutím. Ale jako starší nebo vzdělanější vám to můžu říct. To nepochopení může rozdělit, protože v kultu a sektě, člověk nenajde pochopení a nenajde opravdového přítele. Z kultu se musí odejít. A sice je to taky individualismus, ale je lepší vše opustit než být součástí proklatého kultu.
5) Láska mezi Bohem a člověkem nemůže být vztah?
Vztah služebníka k autoritě.
6) A co to tedy je?
Vztah, ve kterém vás Pán může usvědčit z herezí a odříznout jako větev, nebo vytrhnout jako plevel. Takový vztah obsahuje bázeň. BÁZEŇ. Ty odřezky a plevel se pak hodí na oheň a shoří neboť toto je Boží soud nad všemi heretiky. Nežijte v klamu. Není žádný osobní vztah, ale Bůh může mluvit do vašeho života prostřednictvím Ducha Svatého, aby vás přivedl na správnou cestu. Cestu života věčného. Je to úzká cesta. Heretici tam nevztoupí, protože si vybrali širokou bránu a širokou cestu, která vede ke smrti.
1) A taky by mě zajímalo, co jsou podle vás vztahy?
Jsou vztahy lidské a jsou vztahy mezi člověkem a Bohem to je zcela diametrálně odlišný vztah, protože člověk je zodpovědný Bohu, který může duši uvrhnout do pekla.
2) Když Bůh po nás chce abychom ho milovali a abychom se měli rádi navzájem, není to vztah?
Bavíme se zde o konkrétním významu slova Agapé a slovesné odvozeniny Agapaó=miluji. Význam slova lze správně pochopit jen v kontextu předkristovských židovských Písem. Já osobně chápu Agapé jako Boží spravedlnost nebo spravedlnost podle Božích řádů, spravedlnost vycházející z hlubokého porozumění bibli, která stojí na pevných základech pravdy, kterým je zapsané Boží slovo. Nic se k tomu nesmí přidávat. Sola skriptura, žádné nadpozemské zjevení. Milovat - tedy agapéseis - tedy znamená na prvním místě milovat bibli, toužit studovat Jeho Zákony, jeho Žalmy nebo Proroky, pamatovat na jeho přikázání a přemýšlet nad tím vším a dále rozhodovat se podle této moudrosti. Je to tedy na prvním místě vztah mezi jednotlivcem a biblí, respektive poznáním bible, které si osvojil a dále to co z toho vyvodil a jak podle toho jednal ve svém životě. Může to být cokoliv od přímého jednání, mluvení pravdy, dávání nepohodlných pouček, napomínání, kárání, umlčení svévolníků, souzení na základě Božích řádů. Výchova dětí na základě víry, která se opírá o to Slovo.
3) Láska mezi dvěma osobami není vztah?
Je to láska, kde může osoba dobře znalá bible upozornit osobu neznalou na to, že sešla z cesty. Je to vztah nebo ne? Pokud budete kázat bludy, řeknu vám to. Upozorním vás na hereze, které vás svádí z cesty. Je to láska nebo ne? Budu umlčovat svévolníky a heretiky, kteří svádí Boží lid. Je to láska nebo ne? Pokud bych byl vedoucí církve, mohu exkomunikovat svůdce a heretiky, kteří se rozhodli jít jinou cestou. Je to láska nebo ne?
4) Přátelství mezi dvěma osobami není vztah?
Přátelství zaručuje možnost, že vám smím říct nepohodlnou pravdu. Přátelství často vyžaduje podřízení se autoritě, osobě, která toho o bibli ví mnohem více než si myslíte. Jedovatý individualismus, který zaselo hnutí svatosti a v současné době existuje v podobě pentekostalismu, je to zlo, které svedlo mnoho lidí. Přítel vám to dokáže říct. Ale může se také stát, že to neunesete a pokud není pouto silné, nemůže se člověk svěřit se svými myšlenkami, které se setkají s nepochopením a odmítnutím. Ale jako starší nebo vzdělanější vám to můžu říct. To nepochopení může rozdělit, protože v kultu a sektě, člověk nenajde pochopení a nenajde opravdového přítele. Z kultu se musí odejít. A sice je to taky individualismus, ale je lepší vše opustit než být součástí proklatého kultu.
5) Láska mezi Bohem a člověkem nemůže být vztah?
Vztah služebníka k autoritě.
6) A co to tedy je?
Vztah, ve kterém vás Pán může usvědčit z herezí a odříznout jako větev, nebo vytrhnout jako plevel. Takový vztah obsahuje bázeň. BÁZEŇ. Ty odřezky a plevel se pak hodí na oheň a shoří neboť toto je Boží soud nad všemi heretiky. Nežijte v klamu. Není žádný osobní vztah, ale Bůh může mluvit do vašeho života prostřednictvím Ducha Svatého, aby vás přivedl na správnou cestu. Cestu života věčného. Je to úzká cesta. Heretici tam nevztoupí, protože si vybrali širokou bránu a širokou cestu, která vede ke smrti.
Komentář upraven .
Já si například myslím, že jízda na motocyklu nad 250 ccm by měla být vyhrazena pouze mužům nad 45 let, kteří prožívají krizi středního věku.
We are a well-recognized full-service Corporate and Tax Law Firm in Pakistan. The firm has particular specialization in the areas of Taxation, Banking & Finance, Insurance and others.
https://mssassociates.com.pk/
https://mssassociates.com.pk/
Nejbližší vtah s Bohem je ve svátostech. Křest, Biřmování, Eucharistie, Odpuštění hříchů u zpovědi, pomazaní nemocných, řád a manželství.
Ahoj Janďa, moc děkuji za tvůj příspěvek. S tvými názory naprosto souhlasím. V dnešní církvi se příliš často zapomíná na to nejdůležitější, a to na vztah s Bohem.
Podle mě to souvisí s tím, že lidé již nenosí na hlavách hluboké kápě. Pak je všechno rozptyluje a na Pána Boha nemyslí.
A stojí Bůh o vztah s ním nebo hledá spravedlivého člověka? Když jsem četl bibli, tak mě například napadá Noe, případně Abraham. Noe byl muž spravedlivý a Bůh sám si ho našel a zjevil mu svůj plán s potopou a záchranou... A s Abrahamem to bylo něco podobného. Bůh dává, ale komu? Spravedlivým dává hojnou míru - natřesenou. Dává sice všem, ale spravedlivým dává hodně navíc. Co Bůh hledá vztah nebo spravedlnost? No tak že asi pokud Bůh najde spravedlivého, tak si ho sám nalezne. V tomto smyslu když se nám zjevil nebo dal poznat, dal nám znát svou vůli a dal nám nakonec také Slovo, Písmo, bibli... A motivoval nás abychom ji četli a zkoumali a chtěli poznat jeho vůli a dostali jsme odpovědi na otázky. Pak jsme se nějak zařídili podle toho, něco v životě jsme zařídili jinak než kdybychom bibli nikdy nečetli. Neříkal bych tomu vztah. Říkal bych tomu hledání Boha. Někdo tomu říká cesta za Bohem. Je ale zajímavé, že v bibli něco jako přátelství s Bohem opravdu existuje, ale bylo jen relativně málo lidí, kteří to opravdu zažili, jako ten Noe, Abraham, David, nebo dvanáct učedníků plus Apoštol Pavel a další pronásledovaní křesťané.
^ Toto je kvalitní názor.
Je to tím, drazí, že lidé už nejsou citliví na Přítomnost Boží...
PROČ SE BŮH PROJEVUJE TĚM, JEŽ JSOU ZJEVNI VSKRYTU
Od jakživa od nepaměti měl Bůh k člověku zvláštní, hluboký, osobní vztah.
Tak, jak si STvořitel Bůh rozumí se Svým vlastním Duchem, tak přesně tak si vždy toužil vybudovati vztah s bytostí lidsou. Vždy toužil, si takto s lidským duchem rozumět způsobem, kdy se tichá a zároveň velmi intenzivní rozmluva děje v Duchu a veskrytu přede vším světem. Takže čím skrytější máš vztah se STvořitelem, tím hlouběji zjevněji se ti projeví vší Svou nejintenzívnější Projevitelností.
Je to síla toho, kdy Stvořitel Bůh vnímá Tvého ducha, jak se s Ním veskrytu přede vším světem stotožňuje. Je to, jako když motýli opilují květy. NIkdo je nevidí a přesto jejich čin způsobí, že květina rozkvete do nevídané krásy... Přesně takto se projevuje Stvořitel v osobním životě čloěku, který je s Ním hluboce spjat.
PROČ SE BŮH PROJEVUJE TĚM, JEŽ JSOU ZJEVNI VSKRYTU
Od jakživa od nepaměti měl Bůh k člověku zvláštní, hluboký, osobní vztah.
Tak, jak si STvořitel Bůh rozumí se Svým vlastním Duchem, tak přesně tak si vždy toužil vybudovati vztah s bytostí lidsou. Vždy toužil, si takto s lidským duchem rozumět způsobem, kdy se tichá a zároveň velmi intenzivní rozmluva děje v Duchu a veskrytu přede vším světem. Takže čím skrytější máš vztah se STvořitelem, tím hlouběji zjevněji se ti projeví vší Svou nejintenzívnější Projevitelností.
Je to síla toho, kdy Stvořitel Bůh vnímá Tvého ducha, jak se s Ním veskrytu přede vším světem stotožňuje. Je to, jako když motýli opilují květy. NIkdo je nevidí a přesto jejich čin způsobí, že květina rozkvete do nevídané krásy... Přesně takto se projevuje Stvořitel v osobním životě čloěku, který je s Ním hluboce spjat.