Jak nám může prospět mít rád druhé?

Hledám odpověď na všechny možné otázky, na většinu jsem již odpověď našla, na tuto ještě ne. Tak přemýšlím proč to po nás Bůh chce a jak nám to prospívá... nějak nám to prospívá musí, když Bůh chce jen naše dobro, já jen nevím jak...
Jakékoliv nazory jsou vítány.

Třeba by vám prospělo, kdyby vás druzí nenáviděli.

Když máme druhé moc a moc rádi, je vcelku běžné, že nás začnou nenávidět, jako se to stalo například Josefu Fritzlovi, nebo Wolfgangu Přiklopilovi a dalším.

Achjo. Proč mi připadá, že mě tu zase nikdo nechápe? Položila jsem jen otázku, na kterou nedokážu najít odpověď. A chci jí najít. Nějak nám přece musí prospívat, když to po nás chce Bůh, který je Láska. Já jen nevím jak. Proč mi nepomůžete najít odpověď?
Znovu se tedy ptám: Jak nám může prospět mít rád druhé? A trpělivě budu čekat na odpověď.
To není provokace. Doprčic.
To není stupidní, hloupá, blbá nebo arogantní otázka.
Já vím, že to zní sobecky.
Jenže, já se ptám proto, že mi připadá, že mi to vůbec nic nedává.
Láska je prý spojená s obětí. Fajn . Budu tedy mít ráda druhé, budu jim snášet modré z nebe, budu se pro ně obětovat... Budou šťastní? Ano. Ale co já? Budu šťastná? Dá mi to něco? Co z toho budu mít?
No dobře teď přemýšlím sobecky.
Ale nějak to přece člověku musí prospívat, když to po nás Bůh chce? Ale jak? Jak? Já nevím. Tak mi prosím pomozte najít odpověď, a nezlobte se na mě, že dávám tak hloupé a sobecké a úplně prostě hrozné otázky.

Já vám odpovídám naprosto vážně. Zkuste si představit, že žijete mezi lidmi, kteří vás nenávidí. Zkuste to a uvidíte, jakým způsobem (taky) vám toto přikázání prospívá.

Jinak jestli se ptáte, co budete vy osobně mít z toho, když budete mít druhé ráda, tak odpověď zní - nic. Obvykle z toho plyne jen spousta starostí, slz a tak. Ale zas můžete mít radost, že se připodobňujete Kristu, kterého láska k druhým přivedla na kříž.

Jinými slovy - z hlediska pozemského profitujete spíš z toho, že přikázání lásky uskutečňují druzí lidé. Třeba vaše mamka, že vás měla ráda, když jste byla malá (doufám, že vás měla ráda). Co se týče lásky, kterou dáváte vy, tam toho z pozemského hlediska moc dobrého čekat nelze. Občas vám to může někdo oplatit a občas taky ne. Můžete doufat, že na vás čeká odměna v nebi. Jaká - to nevím. Já tam nebyla.

Mimochodem, není zcela správná úvaha, že když budete mít druhé ráda, tak tito budou šťastní. Ne vždycky to tak funguje. Občas se vám může stát, že budete mít někoho ráda a on to bude vnímat úplně jinak, třeba tak, že ho hrozně otravujete :) Jo, láska je ošemetná věc :) (Ale na to už narážel svým komentářem tlejboj :)

Děkuji za odpovědi. Asi nad tím ještě popřemýšlím.

Komentář upraven 22. prosince 2022.

Aby člověk měl někoho rád, v první řadě by měl mít rád sám sebe. I bibli máte napsáno, že máme mít rádi Boha a lidi jako sami sebe. Možná se naskýtá otázka, jak mít rád sám sebe. Můžete si uvědomit, jaké máte dary, obdarování, to je v hluboko ve Vašem srdíčku, Vaše touhy, přání. Děkovat za ně. Potom teprve mohu mít ráda druhé. Je to docela proces. Mohu za druhé také děkovat, za jejich dary, obdarování, žehnat jim, nemusí to být hned nějaká oběť. Tím že jim přeji dobro, sama jsem napojena na Boha a tím pádem jsem spokojena. Nevím, zda to takto stačí, klidně se můžete ptát dál.:)