V jednom kole

     Přiznám se, že jsem po sepsání tohoto článku opravdu dlouho uvažovala, jestli ho zveřejním. Prožívám teď asi jedno z nejtěžších období – před třemi měsíci se naše rodinka rozrostla o nového člena, naším jediným prostorem je jeden pokoj v domě našich rodičů a manžela skoro nevidíme. Když není v práci, tak je na stavbě a většinou se vrací pozdě večer.

     A můj den je prostě takový, jaký je. Přála bych si ho prožít úplně jinak, ale momentálně jsem ráda, že zvládám vůbec nějak přežívat. Ale to je prostě život, není všechno vždycky takové, jak by si člověk přál. Důležité je hlavně jít nějak dál a já doufám, že se mi to podaří a dožiju se změny dřív, než se z toho všeho zblázním.

 

Poznámka k textu: Rozhodla jsem se nepsat celá křestní jména našich dětí, ale až teď se ukázalo, jak je nepraktické, když obě jména začínají stejným písmenem. Avšak vzhledem k tomu, že starší má 2,5 roku a tomu mladšímu jsou 3 měsíce, jde většinou poznat, o koho se jedná.

 

3:43 Slyším, jak se J. začíná vrtět v postýlce. Radši hned vstávám, aby neprobudil ostatní. Přebalím ho a začínám kojit. Přitom se snažím pomodlit desátek. Ale přiznám se, že vůbec netuším, jestli jsem těch zdrávasů řekla pět, deset nebo patnáct, protože u toho usínám.

4:23 J. u mě usíná, tak se pokusím dát ho do postýlky. Doufám, že transport proběhne úspěšně.

Neproběhl. Znovu ho vytahuji z postýlky a uspávám.

4:43 Druhý pokus už byl úspěšný.

7:15 J. se probouzí. Tentokrát si s ním ke kojení lehnu, abych u toho mohla ještě podřimovat. Za chvilku se probouzí i J. a vleze si k nám do pelíšku. Pustím mu pár písniček na youtube a když mu odmítnu pustit další, odchází za babičkou do kuchyně. Tak si aspoň v klidu přečtu dnešní čtení.

8:13 Převlékám J. z pyžama a jdeme si umýt zuby. Pak následuje snídaně.

8:55 Rychle se pouštím do přípravy oběda, protože J. už začíná být neklidný. Dnes mám v plánu holandský řízek s bramborovou kaší, tak začínám škrábat brambory.

9:11 J. začíná řvát tak, že musím zanechat veškeré činnosti a vzít si ho k sobě. Brambory jsem naštěstí oškrábat stihla. Sotva s ním přijdu do pokoje, venku zatroubí pošta. Rychle ho položím na postel, beru J. do náruče a letím s ním po schodech dolů. Přebírám balík a J. nadšeně poskakuje u dveří, protože paní pošťačka na něho třikrát zatroubila. Vracím se k vřeštícímu J. a rychle ho přebalím a začínám kojit. Když u mě konečně usíná, přijde J. a zahrká s nějakou hračkou.

10:00 J. konečně spí, v duchu se modlím, aby se mi podařilo dát ho spícího do postýlky. To se mi sice podaří, ale spal asi půl minuty. Takže začíná uspávání nanovo. Přichází za námi J. a když mu řeknu, aby byl potichu, že J. konečně usíná, schválně něco nahlas zakřičí. Naštvaně vyhazuju J. z pokoje a mám chuť se na ten zatracený oběd vykašlat, protože vážně netuším, kdy ho mám uvařit.

10:44 J. opět spí a tentokrát to vypadá, že bude spát delší dobu. Rychle jdu do kuchyně, dávám vařit polévku a brambory a chystám mleté maso na řízky. J. odchází dolů k prababičce.

11:00 Z pokoje se ozývá řev. Jdu pro J. a beru ho sebou do kuchyně. Dávám ho do vajíčka, aby na mě viděl, ale moc to nepomáhá. Babička se ho snaží zabavit a já začínám smažit řízky. Asi po půl hodině ani babička nepomáhá, tak ho zkusím dát do nosítka. Tam se mu taky moc nelíbí, ale aspoň neřve tak moc, jako ve vajíčku.

12:00 Jdu zavolat J. k obědu, dosmažím poslední řízky a jdu se naobědvat taky. Samozřejmě s J. v náručí. Jinak oběd probíhá celkem v klidu, až na to, že si J. vyleje kompot do jídla.

12:48 Teď je čas, aby se naobědval i nejmladší člen, takže znovu přebaluji a kojím.

14:25 Konečně jsme všichni oblečení a jdeme ven. J. od rána nadšením poskakuje, protože napadlo trochu sněhu a těší se na bobování. A já se těším na to, že J. bude konečně spát déle než 15 min.

15:55 Přicházíme domů, J. je celý promáčený, rychle ho převlékám. Na chodbě nechám zaparkovaný kočárek se spícím J. Dáme si svačinku a já si k ní uvařím caro. J. pořád spí, tak využívám čas a dožehlím zbytek prádla, který leží v koši snad tři týdny. Pak si chvilku hraji s J., postavíme kuličkovou dráhu, kterou mu přinesl Ježíšek.

17:30 Manžel přichází ze stavby domů, dnes je to nějak brzo, což nám samozřejmě nevadí.

17:44 Z kočárku se ozývá křik, tak rychle utíkám pro J., chystám mu koupání a pak ho nakojím.

18:45 Díváme se všichni na večerníček a u toho večeříme. J. poletuje jako drak mezi chodbou a kuchyní a já nechápu, kde se v těch dětech bere tolik energie.

20:01 Po velkém boji má J. konečně umyté zuby, je převlečený do pyžama a sedí v posteli. Společně se pomodlíme desátek a Andělíčku, můj strážníčku. Pak manžel odchází a na mě je uspávání, u kterého zase kojím. Přečtu jednu pohádku, druhou pohádku a pak se z postele ozve, že chce J. čůrat. Musím položit J. na postel, ten začne samozřejmě hned řvát a utíkáme na záchod. Pak (opět s velkým protestem) naženu J. znovu do postele a pouštím mu audio pohádku.

20:33 J. usíná, ale mladšímu se pořád nechce, tak si pouštím dokument na ČT, na který jsem se nestihla dodívat.

22:00 J. u mě spí, pokusím se odnést ho do postýlky. Samozřejmě zase neúspěšně. Tentokrát přebírá štafetu manžel, já toho využívám a jdu si rychle aspoň vyčistit zuby.

22:21 J. konečně spí v postýlce, ale všimla jsem si, že není přikrytý a nemá zapnutý monitor dechu. Rozhodnu se to napravit, což se ukáže jako velmi špatný nápad, protože se znovu probouzí. Naštěstí ho stačí jen trochu pochovat.

22:30 Rozestýlám postel a těším se, že si konečně lehnu.

22:31 J. už je zase vzhůru. Manžel je ochotný ho uspat, ale tentokrát už tatínek nezabírá, takže musí nastoupit zase maminka.

22:46 Padám únavou do postele.

Zobrazeno 1400×
komentáře
JiKu

Nakonec jsou od sebe 20 m.

Vodorovně, nebo svisle?

Meruňka

:) Chronologicky. To je tak, když m znamená nejen metry, ale i měsíce...

Zobrazit 27 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.