Vděčné vzpomínání na Vánoce

Jedno z témat letošního prosince zní: Jak která rodina prožívá Vánoce, máte nějaké speciální zvyky, tradice? Osoba Ježíše vs Ježíšek, který nosí dárky. Chtěla bych zavzpomínat, jak jsem předvánoční čas a Vánoce prožívala jako malá. A srovnat to s Vánoci, které prožívám nyní jako maminka. Třeba to pro někoho bude inspirací, to bych byla ráda.


Na sv. Mikuláše jsme vždy dostávali pár sladkostí a ovoce. Ale vždy až večer, když jsme se vrátili z dětské mše svaté, kterou navštívil Mikuláš. A museli jsme si každý balíček najít sám. Nikdy k nám sv. Mikuláš nechodil. Jen takto tajně a já jsem byla moc ráda.

Nejvíc jsme se se sourozenci těšili samozřejmě na dárky. Psávali jsme dopis „Ježíškovi“, co bychom si přáli. Štědrý den u nás vypadal takto. 

Ráno jsme narychlo upekli nějaký jednoduchý dort sestře Evičce ke svátku. Takže žádný půst se u nás moc nekonal. Bylo jí líto, že má svátek přímo na Štědrý den, tak jsme byli domluvení, že její svátek oslavíme hned po ránu. Takže přání, malý dárek, a pak už hledání ozdob a stoletého Betléma ve sklepě, zdobení stromečku a chystání bramborového salátu. 

Na oběd jsme mívali něco jednoduchého, buď zeleninovou polévku, nebo krupičnou kaši. 

Odpoledne jsme šli jako celá rodina na štědrovečerní mši svatou. K Vánocům v mých představách prostě patří: rodina pospolu, noční obloha s hvězdama, padající vločky, praskot třpytícího se sněhu pod nohama, osvětlené město. Narvaný kostel k prasknutí a závěrečný zpěv od srdce se slzami v očích: „Nááárodil se Kristus Pán!“ Radost a vděčnost, že se k nám dobrý Bůh sklonil.

Večer po návratu domů jsme začali smažit rybí prsty. Následně jsme se všichni slavnostně oblékli (tatínek na tom lpěl) a zasedli ke štědrovečernímu stolu, který měl na sobě slavnostní látkový ubrus. Měli jsme pro tuto a jiné slavnosti speciální pozlacené talíře. Na stole nám cinkávalo andělské zvonění. Po společné modlitbě jsme se dali do jídla. Náš štědrovečerní chod se skládal z perníkového Kuby – je to výborná tradiční sladká omáčka, dle babiččina receptu. Vždy ji vařívala ona, dokud žila (pocházela od hranic Slovenska s Maďarskem a tam to bylo zvykem). Bydlela v bytě hned vedle nás a my tu omáčku milovali. Dodnes ji maminka vaří a i můj nejstarší bratr s rodinou. Do omáčky patří: sušené švestky, trochu piva, vlašské oříšky, rozinky, perník... Přikusovali jsme k ní vánočku. Je moc dobrá. Po „Kubovi“ jsme jedli čočkovou polévku, a pak následovaly rybí prsty s bramborovým salátem. Kapra jsme se nikdy nenaučili jíst, ale pokusy ze strany rodičů tam byly. Poté jsme si dali cukroví na speciálních troj-talířkách nad sebou na stojánku. Cukroví jsme tajně celý advent ujídali z balkonu. Ale tím, že bylo na balkoně a nikomu se do té zimy nechtělo, neubylo ho zase tolik.

Po večeři tatínek odešel do vedlejší místnosti, kde se domlouval s „Ježíškem“, zda jsme byli hodní či ne. Byla to taková hezká chvíle napětí. Špicovali jsme uši, ale nebylo rozumět. Věděli jsme, že dárky dostaneme od rodičů. Maminka se vždy pár dnů před Vánoci zamčela v pokoji a balila a balila. Ale takové to tajemno tam bylo i tak. Za chvíli se ozvalo slabé zacinkání zvonečku a my jsme vtrhli do zhasnutého pokoje s rozsvíceným stromečkem a dárky. To bylo radosti! Byly jsme čtyři děti a tak i dárků pod stromečkem byla vždycky hromada. A radost čtyřnásobná.

Poté jsme většinou hráli nějakou novou stolní hru nebo jsme se společně šli dívat na pohádku v televizi. 

Z archivu autorky

A jak prožíváme předvánoční čas a Vánoce s mojí novou rodinou dnes?

Spoustu našich tradic jsem chtěla převzít do naší rodiny, ale představy jsou jedna věc a realita věc druhá. Což mě na jednu stranu občas mrzí. Na sv. Mikuláše je tu na vesnici zvykem, že Mikuláš s anděly a čerty obchází všechny děti. Takže ani naše děti to nikdy nemine. Obávají se toho, ale zároveň se i těší. Mám tedy možnost vidět, že to není zas tak špatné (jako malá jsem se čertů opravdu dost bála). 

Z archivu autorky

Pro děti každoročně připravím adventní kalendář. Loni jsme měli dopisy od skřítka Lupínka, letos máme dopisy od anděla Vendelína s milými úkoly, díky kamarádce Áji. (Kdo by chtěl vědět více - tu.) Je to takové pěkné těšení se na Vánoce. Ráno se modlíme u adventního věnce. Skládáme Betlém (s postavami nakreslenými od Josefa Lady). Pečeme výborné tradiční cukroví a zkoušíme nové recepty. U toho nám na topení cinká andělské zvonění. 

Z archivu autorky
Z archivu autorky
Betlém od dcerky

Čteme si knížky s vánoční tématikou. Letos je to knížka Vánoční přání o malé Karolínce od Hanky Pinknerové. Děti ví, že jim dárečky dáváme my, že slavíme Ježíšovy narozeniny. A taky že děkujeme Bohu za to, že přišel mezi nás. A proto se chceme i my navzájem obdarovat a dělat si radost. Trénujeme koledy. Loni jsme si každý den losovali, za koho se ten den budeme modlit (vytiskla jsem obrázky našich příbuzných a přátel). Vždy jsme jim to i dali nějak najevo, že na ně ten den myslíme. Vyrábíme vánoční přáníčka a tvoříme i malé dárky. Děti stříhají metr se dny, aby viděly, za kolik dní už budou Vánoce (a já abych to pořád nemusela počítat).

Z archivu autorky
Z archivu autorky

Štědrý den prožíváme jako rodina společně s manželovou maminkou. Já a manžel s babičkou jsme zvyklí Vánoce prožívat jinak a tak hledáme kompromisy. Hned ráno zdobí manžel s dětmi stromeček, a chystáme jídlo na večer. Už třetím rokem se stalo tradicí i to, že kolem oběda k nám přijde švagr s rodinou a tráví tu u nás čas. Takže je tu dost rušno, ale i veselo a čas čekání na večer rychleji uteče. Na oběd spolu jíme tradiční rybí zeleninovou polévku s na másle opečenými kousky rohlíků. Také přijede dědeček a tajně/ či méně tajně si předáme dárky. Po setmění odcházejí k sobě domů. A my jdeme na mši svatou. Loni jsme byli až na Boží Hod Vánoční, což mi bylo líto. Nějak pro mě beze mše svaté nejsou Vánoce ty pravé Vánoce. Pak jdeme na večeři. Já v mezičase tajně nanosím dárky a rozsvítím vánoční stromek. Máme rybí polévku, bramborový salát a řízky z kapra. Já mám rybí prsty. Společně se pomodlíme, jíme a těšíme se. Manžel má nastavený na mobilu jako vyzvánění zvoneček a tajně prozvoníme telefon. Děti vyběhnou ke stromečku a žasnou. Rozbalujeme dárečky a hrajeme si až do noci. S dětmi jsou ty Vánoce moc krásné, takové ještě kouzelnější. Vždy mě hřeje u srdce jejich těšení se, radost u společného pečení cukroví, jejich bezprostřední radost v očích... 

VELKÉ BOHU DÍKY ZA VŠE.

Svícen, který vyráběla dcera ve školce
Z archivu autorky

Podělíte se prosím, jak jste jako malí prožívali Vánoce vy? A jak je prožíváte dnes?

Zobrazeno 711×
komentáře
An09

@makie předevčírem nakreslil Betlém syn:)) je skvělý :D

felis

@An09 Děkuju! A třeba se časem k tomu všemu, co by sis přála dopracujete 🥰...

Zobrazit 7 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.