Jedno z prosincových témat článků na blog je o tom, jak v rodinách prožíváme Vánoce. Ráda bych se tedy podělila o ty naše. (Všechny fotky jsou z rodinného archivu.)

    Vše začíná se začátkem adventní doby: těšení, chystání a příprava srdcí i bydlení. Společně s dětmi vyrobíme adventní věnec a na 24 lístečků napíšeme jména osob/rodin, za které se chceme letos modlit. Každý večer jeden lísteček vylosujeme. K tomu čteme příběh na každý den s vystřihováním z Duhy. 

    Na svatou Barboru si jdeme natrhat pár větviček - barborek. Podle tradice mají být z třešně. Ty však nejsou vždy poblíž, takže letos máme ve váze zlatý déšť, jabloň, okrasnou mandloň a magnólii. A doufáme, že do Štědrého dne rozkvetou alespoň některé. Svatý Mikuláš k nám chodí tajně, nechává balíčky za oknem. Loni byla i na mikulášská nadílka ve farnosti.

    Jako dítě školou povinné jsem měla moc ráda roráty. Chodívalo se vždy ráno za tmy, ještě před školou. Mše svatá začínala lucerničkovým průvodem, kázání bylo se čtením pro děti, sbíráním samolepek nebo otevíráním okének. Po mši bývala snídaně na faře. Pak úprkem do školy, abychom přišli včas. V mé současné farnosti se bohužel neúčastníme rorátů moc pravidelně.

    Velmi ráda peču s dětmi cukroví. Děláme pár našich oblíbených druhů a užíváme si to. Nejraději mají vykrajování, vyklepávání úlků, tvoření piškotových ježků a hlavně zdobení perníčků. Během listopadu a prosince vyrábíme vánoční přáníčka, která pak rozesíláme a roznášíme našim blízkým.

    Mezitím i ve škole a školce nezahálejí a vyrábí vánoční ozdoby, připravují školní jarmark a besídku. Děti chodí domů a prozpěvují si kousky písniček, které už si pamatují, a recitují části básniček, které jim uvízly v hlavičkách - ale přitom je to strašně tajné. Letos je to bohužel trochu jinak. Ale školka přišla s milým nápadem, že besídku rodičům nahrají a pošlou. Už se těším! Dcerka už si zpívala Pásli ovce Valaši a nemohla si vzpomenout na: hajdom, hajdom tydlidom. Další oblíbenou činností dětí je výroba vánočního věnce na dveře a výzdoba oken. 

    Vánoční stromeček chystáme už 23., na Štědrý den je pak všechno klidnější. Manžel jej dá do stojanu a chystá bramborový salát a česnečku. Já s dětmi stromeček nazdobíme.

A už je tu Štědrý den! Celý den, až do štědrovečerní večeře nejíme sladkosti a maso, abychom viděli zlatá prasátka. Chystání cukroví na podnosy je tak trochu adrenalin, ale kdo by nechtěl zlaté prasátko aspoň zahlédnout! Loni jsme se zúčastnili štědrovečerního zpívání koled u kamaráda v kavárně, to bylo moc milé. Na oběd míváme brambory s mlékem. Po obědě vyjde čas na nějakou pohádku a potom už si připravíme slavnostní oblečení na večer. Odpoledne chodíváme na vigilii pro děti. Tam začíná ta pravá vánoční atmosféra. Ježíšek už leží v jesličkách a my celí zmrzlí spěcháme domů. 

    Po příchodu domů se krásně oblečeme, prostřeme stůl a vše na něj připravíme. Od štědrovečerního stolu se nevstává, dokud nejsou všichni po jídle. Manžel vždy vzpomíná na dědečka, který u večeře schválně zdržoval, vychutnával si a přidával, a natěšená vnoučata u prázdných talířů se nemohla dočkat dárečků. Večeři začínáme společnou modlitbou s poděkováním za uplynulý rok, poté následuje česnečka a po ní bramborový salát a losos. Když jsou všichni po jídle, manžel si tradičně musí "odskočit" a já s dětmi jdeme do pokojíčku k oknu vyhlížet zlatá prasátka. Je tma, děti stojí na parapetu s nosíky přilepenými na skle a hezky potichoučku, ať se prasátka nevyplaší, čekáme než se objeví. Chvíli to trvá a najednou tam jsou! Manžel nanosil dárky pod stromeček v obýváku a teď svítí baterkou z okna na trávník. Prasátky se to jen hemží a za chvilinku jsou pryč. Než se děti vzpamatují, už zvoní zvoneček. Rychle spěcháme ke stromečku, který nádherně září, tichounce hrají koledy a dárečky jsou tam. Rozzářená dětská očka neví kam dřív koukat. Když si prohlédneme dárky, jdeme ještě na chvíli dolů k manželovým rodičům. 

    Dcerky rády krájí jablko napříč a těší se, že uvidí hvězdičku. Loni jsme společně pouštěli po vodě lodičky se svíčkou a letos se chystáme zase. Říkalo se, že čí loďka se drží víc u břehu ten zůstane déle doma a neodejde do světa. 

    Vždy se těším na vánoční zpěvy. Rybova Česká mše vánoční se mi snad nikdy neomrzí. Těším se také do budoucna na nádherné půlnoční mše v podání oderského chrámového sboru nebo vícehlasé koledy a zpěvy fulneckého sboru. To až děti trošku povyrostou. I doma si rádi zpíváme, manžel hraje na kytaru a děti na všechno možné. Letos už starší dcerka zvládá koledy na klavír, sama od sebe je začala učit tu mladší, z toho mám radost.

    Vánoce. Oslava narození Děťátka Ježíše. Ten, kterého nebesa pojmout nepostačí přichází mezi nás, i do našeho chlíva. A my ho s vděčností vítáme, v hloubi srdce GLORIA hřmí…

    Přeji vám všem požehnané Vánoce!