Tak ji tu máme. Čtvrtou neděli adventní. Myslím, že poslední adventní týden je (nejen) pro matky a hospodyňky jedním z nejnáročnějších období roku. Čtvrtá zapálená svíčka na věnci neúprosně připomíná, že Štědrý den už je za dveřmi a člověku se do mysli neodbytně vkrádá srovnání původních plánů o pokojném a duchovním prožívání letošního adventu s realitou. A zpoza rohů postupně vykukují předvánoční strašidla se jmény jako Úklid, Dárky, Stromeček, Večeře a další.  

Možná patříte do skupiny vyznavačů chlévkové autenticity Ježíškova narození a nepotřebujete k dokonalému prožití Vánoc ani naleštěná okna, ani vytepované koberce, ale přece jen většinou chcete alespoň nemít v kuchyni hory špinavého nádobí a v obýváku víc než úzkou průchozí uličku mezi harampádím všeho druhu.  

Možná jste všechny dárky objednali v několikaměsíčním předstihu a frontám v obchodech a zasekaným doručovacím službám se jen škodolibě smějete. A možná se vám stejně jako mně stalo, že jste sice dárek objednali v září, ale daný e-shop má dodavatele ze zahraničí, který má toto konkrétní zboží out of stock a naskladní nejdříve v lednu, takže se 14 dní před Vánocemi dozvíte, že nemáte nejdůležitější a největší dárek pro jedno ze svých dětí… 

Možná máte už z minulých let rozplánováno, které potraviny kdy a kde koupit, aby příprava vánoční večeře probíhala hladce. A pak stejně sháníte hrášek, který na rohlíku neměli a obíháte několik obchodů, abyste sehnali pangasia, ze kterého se stalo nedostupné zboží.  

Možná vám nevadí mít vánočku z pekařství na rohu a místo cukroví sušenky z Ikey, ale chcete vyrobit aspoň tradiční rodinný vánoční dezert, který se nikde koupit nedá. 

Možná kromě péče o děti a domácnost ještě pracujete a kromě shonu doma máte shon před-konce-roku i v práci. Nebo studujete a poslední adventní dny prožíváte mezi skripty, zápočty a předtermíny.  

Možná jedete na “sluneční pohon” a pošmourné prosincové počasí s brzkým příchodem tmy vám ubírá i poslední zbytky sil a optimismu. A to vůbec nemluvím o tom, že tohle pošmourné počasí bylo ideálním podhoubím pro všechna možná nachlazení a rýmečky i za původního běhu světa, natož teď v době covidové.  

A tak se nejspíš moc nepletu s představou, že poslední adventní týden tráví většina matek někde mezi zhroucením, rezignací a velkým spánkovým deficitem. V ruce střídavě hadr na úklid a kapesník na utírání dětských nosů, v hlavě dárky, večeři a návštěvy, v nohách kilometry naběhané mezi prací, školou (nebo školkou), obchody a dětskými hřišti, v horším případě doktory. Katolickým matkám se k tomu přidává stres ze stihnutí předvánoční zpovědi a organizace účastí rodiny na svátečních bohoslužbách.  

Kdo očekává nějaké moudro závěrem, ten se nedočká. Článek nebyl psán za účelem rozdávání mouder, alébrž za účelem rozpuštení předvánočního splínu prostřednictvím klávesnice v hlubokých vodách internetu :-)  

Ale abychom nekončili smutně, přidávám na závěr pro odlehčení foto letáku na dveřích nedalekého OC, který mě inspiroval k těm "adventům" v nadpisu :-)