VŘELOST A CHLAD 

CHLAD: 
"Zdravím Tě, Vřelosti!" 
"Ó, vítej, studeno, pročpak jsi mne navštívilo?" 
"Víš, Vřelosti, chtělo bych si s Tebou popovídat. o dosti důležitých věcech. Stejně tak jako Ty, studuji nitro člověka, to však Ty dobře víš." 
VŘELOST: 
"NO ovšem.Tak povídej, co Tě ke mě přivádí." 

CHLAD: 
"Kdekoliv vejdu v zákoutí nitra lidského, tam procitlá srdce stanou se rázem bezcitná..Tak sladce bezcitná jako jsem já. Nic neprožívají. Nic nevnímají... Nic necítí..K čemu je to, být vřelý či snad dokonce rozvřelostněn? Všude, kam přijdu, tam vyhrávám já. Vše vřelé rázem zchladne jako led." 
VŘELOST:  
"Mýlíš se, ty upřímné  Studeno. 
Lidská srdce ve Tvé blízkosti sice chladnou jako led, avšak v mé přítomnosti roztají v lásku. 
Jsou opět tak rozcítěná, prožívačná... 
Stačí jen, vysloví-li lidské nitro mé jméno a tu sevmžiku   lidská srdce  zachvějí.Tak je to, milý chlade."" 
CHLAD: 

"Pojďme se tedy podívat, Vřelosti, co v lidských srdcích převažuje." 






ČLOVĚK: 
"Kdopak to klepe na dveře mého srdce?" 
CHLAD: 
"Budiž zdráv!Tady Chlad! Bezcitnost jméno mé! Či jak je libo, též Studeno!" 
"Studeno? Tak tebe znám. Do srdce tě však nepustím. Když jsi býval v srdci mém,nebylo pro mne možné cokoliv cítit, vnímat.. Prožívat!" 
Chlad: 
"Ukrutný to osud mám!" 
Vřelost: 
"ŤUK, ŤUK, je tam někdo?" 
ČLOVĚK: 
"Kdo je?" 
VŘELOST: 
"JÁ, VŘELOST.." 
ČLOVĚK: 
"Ó, VÍTEJ,VŘELOSTI.. Kdepak jsi byla tolik světelných let?" 
"Stála jsem přede dveřmi..." 

ČLOVĚK: 
"PROČ NEBYLO MOŽNO TĚ SPATŘIT, VŘELOSTI?" 
VŘELOST: 
"I ty lidský tvorečku... Neviděl  jsi mne, neboť jsi byl v chladném objetí bezcitnosti. Tvé nitro se stalo necitelným... 
Ty však chladu nepatříš.. Patříš mě, své Vřelosti." 
ČLOVĚK: 
"Jsem šťastné stvoření, když patřím Tobě, má Vřelosti." 
VŘELOST: 
"STUDENO, STUDENO, KDE JSI? TAK UŽ JSI POZNALO, CO V LIDSKÉMNITRU PŘEVAŽUJE?" 

ČLOVĚK: 
"MÁ VŘELOSTI.. CHLAD TU NENÍ.. ČÍM VÍC JSME SI POVÍDALI, TÍM VÍCE TO NEMOHL SNÉST A ROZPLYNUL SE." 
VŘELOST: 
"JSEM TAK ŠŤASTNA. PATŘÍŠ MĚ. JSI MÉ VLASTNICTVÍÍÍÍÍÍÍÍ!" 
ČLOVĚK: 
"ANO, TO JSEM. A TYS, VŘELOSTI, MÉHO SRDCE VŠÍM!"