Němý spravedlivý a závazek zachování života

„Podívej, duha! Symbol Boží smlouvy! To je krása!“ Duha je symbol Hospodinovy smlouvy s lidmi – to ví každý. Ale jaké smlouvy? Co nám vlastně Hospodin slíbil a co jsme mu Noemovými ústy slíbili my?

 

Zdroj: www.flickr.com

 

„Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem.“ Spravedlivý – to se v Bibli říká o každém, kdo má být pozitivní postavou. Chodil s Bohem – to je maximální ocenění. Neschovával se před ním, neuhýbal – byl poslušný, nebál se Hospodinových nároků. Šel, kam jej Bůh poslal. Bezúhonný ve svém pokolení; zřejmě jediný bezúhonný, když všichni ostatní byli zahubeni a on jediný se svou rodinou přežil. Znamená to „ve svém pokolení“ jen vysvětlení, proč byl zachráněn a ostatní ne, nebo je tam zamlčené „ve srovnání“? Ti ostatní byli tak strašní, že Noe z toho vyšel nejlépe? Nebo ještě jinak: „ostatní byli tak strašní, že Noe zaslouží extra obdiv, že se nenechal stáhnout z cesty, že se jim nepřizpůsobil“? Tak jako tak, on jediný je vybrán, aby po očistné koupeli, která všemu živému, lidem i zvířatům, přivodí smrt, obnovil život na zemi.

 

Noe se odlišuje od ostatních významných postav, které z Bible známe. Mlčí. Většina biblických postav má svou hlavu a spoustu řečí. Jákob klidně řekne „bude-li mi Bůh dávat dost jídla a oblečení a bude mě chránit, pak bude mým Bohem“. Žádná pokora, žádná poslušnost, chovej se jako můj bůh a já tě za něj budu považovat. David? Kapitola sama pro sebe. Mojžíš? Vymlouvá se a ukecává Hospodina. A – a to je pro srovnání s Noemem zajímavé – na Hospodinovo oznámení, že už má na lidi opravdu vztek, zahladí je a z něho, Mojžíše, si vybuduje nový lid, využije svých ukecávacích schopností a Hospodina přesvědčí, že to není dobrý nápad. Co to vypovídá o bohu, když má lid tak nevychovaný, že ho musí zničit? Neudělalo by to Hospodinu dobré jméno mezi ostatními národy a jejich bohové by rázem vypadali mnohem přijatelněji. A Hospodin to uzná a Izrael nezahubí.

 

Noe za celou dobu neřekne jediné slovo. Hospodin mu oznámí, že vyhubí všechno živé na zemi, a Noe pokrčí rameny. Hospodin mu přikáže postavit archu a Noe se neptá, nesmlouvá, že je to moc práce a pokud má s lodí plnou zvířat vydržet nějakou dobu na nedozírné hladině, potřebuje víc mužů k ruce než jen tři. Nenavrhuje, že by mohl, on, spravedlivý, lidi přesvědčit, aby svých špatností litovali a přinesli Hospodinu oběti, aby jim Hospodin mohl odpustit. Nic, ticho. Spravedliví z Bible jsou přece soucitní, proč Noe není? Není mu jeho sousedů a známých líto? Lidé, kteří chodí s Bohem, s ním většinou mají blízký vztah, takže často bývají až drzí, a prochází jim to. Co je Noe za spravedlivého?

 

Po potopě Noe obětuje Hospodinu. Hospodin splnil, co slíbil, na pusté zemi stojí Noe, jeho žena, jeho synové a jejich manželky a zachráněná zvířata. Nepoděkovat za záchranu už by bylo příliš. Přesto se Bible nezmiňuje o ničem, co by Noe řekl. Žádná píseň díků, žádné vybudování oltáře a pojmenování místa, aby na věčné časy připomínalo tuto událost. Nic. Mluví Hospodin, slibuje, že už to nikdy neudělá. Země bude zachována. Opakuje člověku to, co mu řekl při stvoření: „Ploďte a množte se a naplňte zemi.“ Rozšiřuje jeho jídelníček z rostlin i na živočichy. A činí člověka zodpovědným za život jeho druhů: „Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita.“ Udržujte si tu pořádek sami. Já vás nezahubím, ale to neznamená, že si můžete dělat, co chcete. Pořád zůstávám pánem nad životem a smrtí. Tuhle smlouvu uzavírám nejen s vámi, ale se všemi živými tvory na zemi. Kdykoli uvidím duhu, tak si na to vzpomenu.

 

A co udělá Noe? Neřekne k tomu ani slovo. Neptá se na detaily, podle jakých pravidel má člověk trestat smrtí druhého člověka. Neptá se, co znamená, že nesmí jíst maso oživené krví. Neřekne ani „Jsi velký a mocný, děkujeme, žes nám dal ještě šanci a budeme se snažit tě nadále nerozčilovat.“ Vysadí révu, udělá z jejích plodů víno a opije se tak, že se doma válí nahý. Na bezúhonného muže chodícího před tváří Hospodinovou dost podivné chování. Tentokrát mlčí Hospodin. Jeden Noemův syn situace zneužije, druzí dva to napraví, Noe toho zvráceného prokleje, těm vychovaným požehná, příběh končí.

 

Nevíme, proč se Noe za své souputníky nepřimluvil. Proč mu nebylo líto sousedovic dětí a pejsků a velbloudů a veverek. Nebyl vinen jejich smrtí, ale neudělal nic pro jejich záchranu. Když mluvíme o smlouvě, pro kterou Hospodin určil za symbol duhu, většina z nás se cítí bezpečně. Hospodin se zavázal už nikdy potopou svět nezahladit. My, lidé, jsme mu nic neslíbili, takže nemůže smlouvu vypovědět pro nesplnění podmínek. Jenže Hospodin neslibuje víc, než že zachová život. A zároveň totéž požaduje po nás. Jeho slova jdou číst i jako „budete sedět u stolu, dokud to nesníte.“ Z tohohle se nevyvážete. Nečekejte, že tu budu uklízet za vás. Už nebudu nikoho hubit, abych zvýšil procento spravedlivých na planetě. Stvořil jsem si zemi osídlenou zvířaty a lidmi a nechci si dělat další, protože tuhle mi její obyvatelé rozbijí. Pořádek si tu udržujte sami, podmínky jsem vám na to dal. Žijte tu tak, abyste tu žít mohli. Na to myslete, když vidíte duhu.

 


 

1. neděle postní 

 

1. ČTENÍ Gn 9, 8-15 
Boží smlouva s Noemem zachráněným od potopy. 

Čtení z první knihy Mojžíšovy. 
    Toto řekl Bůh Noemovi i jeho synům: "Uzavírám smlouvu s vámi i s vašimi potomky, a se všemi živými tvory u vás s ptáky, s veškerou krotkou i divokou zvěří země, se vším, co vyšlo z archy, se všemi živočichy země. Uzavírám s vámi smlouvu: Nic, co má tělo, nebude už zahubeno vodou potopy, už nepřijde potopa, aby zpustošila zemi." 
    Bůh dodal: "Toto je znamení smlouvy, které zřizuj i mezi sebou a vámi i mezi každým tvorem u vás na budoucí pokolení: Kladu do mraků svou duhu a ta bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi. Když nakupím nad zemí mraky a v mracích se objeví duha, vzpomenu si na svoji smlouvu, která je mezi mnou a vámi a mezi každým živým tvorem, který má tělo. Voda už nevzroste k potopě, aby zahubila každé tělo. 

Žl 25 (24), 4-5ab. 6+7bc. 8-9 Odp.: srv. 10 
Odp.: Všechno tvé jednání, Hospodine, je láska a věrnost pro ty, kdo plní tvou smlouvu. 

Ukaž mi své cesty, Hospodine, a pouč mě o svých stezkách. Veď mě ve své pravdě a uč mě, neboť ty jsi Bůh, můj spasitel. 
Odp. 
Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování, na své milosrdenství, které trvá věčně. Pamatuj na mě ve svém milosrdenství pro svou dobrotivost, Hospodine! 
Odp. 
Hospodin je dobrý a dokonalý, proto ukazuje hříšníkům cestu. Pokorné vede k správnému jednání, pokorné učí své cestě. 
Odp. 

2. ČTENÍ 1 Petr 3, 18-22 
Voda, která tehdy byla předobrazem křtu, i vám nyní přináší spásu. 

Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra. 
Milovaní ! 
    Kristus vytrpěl jednou smrt za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás smířil s Bohem. Byl sice usmrcen podle těla, ale podle ducha dostal nový život. V tom duchu šel a přinesl zprávu duším uvězněným. Oni kdysi nechtěli poslechnout, když Bůh v Noemově době shovívavě vyčkával, zatímco se stavěla archa. Jen několik osob, celkem osm, se v ní zachránilo skrze vodu. 
    Voda, která ( tehdy byla ) předobrazem křtu, i vám nyní přináší spásu. Ne že by ( křest ) smýval špínu z těla, ale vyprošuje nám, aby bylo čisté naše svědomí, a působí to zmrtvýchvstání Ježíše Krista. 
    On se odebral do nebe, je po Boží pravici a jsou mu podřízeni andělé, mocnosti i síly. 

EVANGELIUM Mk 1, 12-15 
Byl pokoušen od satana, a andělé mu sloužili. 

Slova svatého evangelia podle Marka. 
Duch vyvedl Ježíše na poušť. Byl na poušti čtyřicet dní a byl pokoušen od satana, žil tam mezi divokými zvířaty a andělé mu sloužili. 
    Když byl Jan ( Křtitel ) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: "Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu." 

 

www.darujme.cz/projekt/1203787
Zobrazeno 259×
komentáře
jk-s

Nic proti výchovnému zaměření tohoto zamyšlení, ale je hezké, jak jsou biblické texty také zábavné. V duze postavené na oblaku jde o připomínku Bohem zřízenou jako něco, co má smlouvu připomenout výslovně především samotnému Bohu. Toto vyprávění tak znovu potvrzuje obraz Boha, který je natolik lidský, že se dokonce i na svá vlastní rozhodnutí musí rozpomínat. Neuvědomuje si svou vševědoucnost a musí si vytvořit nějaký pomocný mechanismus, aby sám sebe uchránil před svou vlastní zapomětlivostí. Zároveň podobné biblické texty vytvářejí podmínky pro takové výklady, které relativizují samotné nejpřirozenější vyznění textu.

Alena Theodora Dvořáková

Mně se vždycky líbilo, jak jde už takhle zkraje Bible najít materiál k hádkám o vegetariánství a o trestu smrti. :-) Tentokrát mě také oslovilo, jak je Hospodin podobný člověku, ale ne v uzlu na kapesníku, ale v tom, že něco udělá, vzpětí toho lituje a pod hrozbou trestu to zakáže ostatním. Poté, co zabije všechny lidi kromě jedné nevelké rodiny, slavnostně prohlašuje, že už to nikdy neudělá, poté, co vyhladí zem, prohlásí, že bude chtít účet z každého jednotlivého života. :-)

jk-s

Ano, je hezké, že obraz biblického Boha s jeho názory na etiku vyjadřuje osobní ontogenezi "dokonalého" Boha pod tlakem rušivých zkušeností samotných vypravěčů oněch příběhů, jakoby se i sám Bůh podle tohoto obrazu v "Bohem inspirovaném Božím slově" morálně vyvíjel až se zpožděním v závislosti za morálním vývojem Božích tvorů. Kteří tak jsou později nucení biblické texty převysvětlovat natolik, až nakonec ztrácejí věrohodnost nejen texty a jejich vypravěči, ale i vykladači oněch textů.

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.