Do nového roku produktivně

Je tu nový rok, který nám tak nějak evokuje nový začátek. K tomu neodmyslitelně patří nějaké to předsevzetí a odhodlání být tenhle rok úspěšnější a produktivnější než ten předchozí. Nebudeme si totiž nic nalhávat, loňský rok se v některých oblastech zrovna dvakrát nepovedl, takže to letos úplně svádí k tomu se mnohem víc než kdy jindy zaříct, že ten letošní rok bude prostě alespoň v něčem lepší. V tomto článku vám přináším tipy, jak být produktivní při studiu nebo při homeoffice, jak si organizovat čas a jak jinak se dívat na prokrastinaci.

 

Zdroj: StockSnap - Pixabay.com

Dávat si předsevzetí na Nový rok má velkou výhodu v tom, že prvním lednem začínají diáře. (Samozřejmě pokud nepoužíváte studentský diář rozdělený od září do srpna.) Je to tedy skvělá příležitost, jak si začít lépe organizovat čas a zkusit pořádně plánovat tu hromadu povinností, která se na nás dost často valí ze všech stran.

 

Vysokoškolákům navíc v lednu začíná zkouškové období, což je samo o sobě dost stresující. Ve chvíli, kdy navíc zkouškové následuje po semestru, který v podstatě celý probíhal doma u monitoru počítače, to je ještě náročnější a člověku už se nejspíš nechce zase učit doma. Pokud je to pro někoho navíc jeho první zkouškové období, může být ještě těžší si vše zorganizovat.

 

Správná motivace je základ

 

Novoroční předsevzetí je vázané na datum a je to tak trochu společenská povinnost. Každý z nás se určitě někdy setkal v lednu s otázkou „Tak jaké sis dal letos novoroční předsevzetí?“ nebo minimálně před koncem roku a na začátku ledna narazil na spoustu článků o tom, jaká předsevzetí jsou nejčastější, jak je dodržet a kolika procentům lidí se to nakonec nepovede.

 

Člověk, který se snaží o změnu, i kdyby to byla jenom malá změna, potřebuje pevnou vůli a především motivaci. Tu psychologové rozdělují na vnější a vnitřní. Právě Nový rok a lidé okolo nás, kteří si dávají jedno předsevzetí za druhým, jsou vnější motivace. Taková motivace může být v mnoha ohledech fajn a může nás inspirovat k aktivitě. Nikdy ale nebude mít takový efekt, jako motivace vnitřní – to, co chci já, po čem toužím, co potřebuji.

 

U motivace ještě chvíli zůstaneme, protože kromě vnitřní a vnější rozdělují psychologové ještě motivaci pozitivní a negativní. Ty asi není třeba moc vysvětlovat. Takovou negativní motivaci ve formě stresu zažíváme snad všichni o zkouškovém, před termíny v práci... To nás sice mnohdy dokáže vybičovat v překvapivým výkonům, ale takové stresové situace nejsou pro naše zdraví zrovna prospěšné. Lepší je zkusit pozitivní motivaci, kdy je člověku odměnou pocit z dobře odvedené práce nebo spokojenost se sebou samým.

 

Jak být produktivní doma?

 

Při práci z domu i studiu se jednoznačně doporučuje ráno vylézt z postele a nachystat se jako kdyby člověk šel do školy / práce – vykonat ranní hygienu, nasnídat se, převléct se. Mysl se tak nastaví na to, že teď končí odpočinek a jde se pracovat. Přitáhnout si v polospánku notebook do postele rozhodně nebude mít na produktivitu pozitivní vliv.

 

Důležité je také mít, jak jen to situace dovolí, rozdělený prostor na odpočinkovou zónu (to je minimálně postel) a pracovní zónu (to je minimálně psací stůl). Pomůže to s produktivitou, protože mysl se naučí, že u stolu se pracuje, v posteli spí. Zároveň to může ovlivnit i usínání – mozek bude zvyklý v posteli odpočívat, a ne řešit pracovní povinnosti.

 

Pomáhá také nastavit si režim a rozdělit čas na dobu, kdy člověk studuje a kdy pracuje (tu je možné pak ještě rozdělit na dobu na vyřízení emailů, na studium, na psaní seminárky...), kdy se věnuje péči o domácnost (popř. i rodinu) a kdy odpočívá. Při učení se na zkoušky nebo při homeoffice nejčastěji chybí člověku právě strukturovaný čas, stírá se hranice mezi časem na práci a odpočinek, klesá produktivita. Při rozdělování času pak záleží, jestli je někdo produktivní hned po ránu a pozdě odpoledne a večer bude mít volno, nebo jestli se potřebuje chvilku probírat a do práce se pustí až odpoledne a bude pokračovat do noci.

 

Stejně jako na základní a střední škole jsou během učení se na zkoušky nebo během práce důležité přestávky. Mozek se dokáže soustředit jen po omezenou dobu a nemá cenu po sobě chtít učit se osm hodin v kuse. O „přestávce“ určitě doporučuji zvednout se od stolu a aspoň se projít po pokoji, popřípadě udělat pár cviků. Během dne je také fajn vyrazit alespoň na chvíli ven, změnit prostředí a provětrat se.

 

Další tipy na zvýšení produktivity:

  • Mít uklizené, zorganizované a příjemné pracovní místo.
  • Minimalizovat rušivé vlivy – vypnout nepotřebná okna v prohlížeči, ztlumit zvuky u mobilu nebo ho rovnou vypnout, zajistit si ticho (domluvit se se spolubydlícími či rodinou).
  • Mít po ruce všechno, co potřebuji ke studiu / práci.
  • Udělat si to-do list.
  • Rozdělit si velké úkoly do menších kroků.
  • Pracovat jenom na jedné věci, netříštit pozornost mezi několik úkolů zároveň.
  • Vypnout internet, když ho nepotřebuji.
  • Neříkat si, že se musím učit, ale že se chci učit. S nastavením mysli to udělá divy.
Zdroj: TheAngryTeddy - Pixabay.com

Kde vzít čas?

 

Zkuste si svůj čas představit jako prázdnou sklenici a úkoly a povinnosti jako různě velké kuličky. Čím větší kulička, tím důležitější úkol. Když pak do své sklenice nasypete spoustu maličkých kuliček, už vám tam nezůstane žádný prostor na ty velké a důležité. Pokud zvolíte opačný postup a sklenici naplníte těmi velkými kuličkami, zbude mezi nimi spoustu volného prostoru, do kterého pak propadají malé úkoly. Tak nějak bychom mohli pohlížet na svoji organizaci času: Nejdřív udělat / zařadit do diáře velké a pro nás důležité povinnosti, potom zbytek rozdělit mezi ty méně významné věci. Dost často se nám do těch velkých nechce, a tak je odkládáme – prokrastinujeme.

 

Trochu jiný pohled na prokrastinaci

 

Jedním z novoročních předsevzetí, které souvisí s organizací času a větší produktivitou, může být skoncování s prokrastinací. Tím by člověk měl alespoň teoreticky získat víc času na všechny povinnosti. Jelikož se o prokrastinaci mluví hodně, taky si o ní něco řekneme, ale hlavně se na ni podíváme trochu jinak.

 

Populární knihu Petra Ludwiga Konec prokrastinace zná zřejmě každý, takže ji není třeba příliš představovat. Podle té je prokrastinace „chorobné odkládání úkolů“. Většinou to jsou úkoly nepříjemné a náročné, hlavně ty pracovní a studijní. Člověk, který je odkládá, ale ve výsledku místo nich ani nedělá to, co by chtěl (třeba se věnoval svým koníčkům), ale dělá různé neaktuální, nedůležité činnosti: kouká na internet (třeba na videa, jak přestat prokrastinovat), projíždí sociální sítě, sleduje jednu epizodu seriálu za druhým, uklízí, dokonce jí, i když nemá hlad apod. Ne každé odkládání proto znamená, že člověk prokrastinuje. To, že se nám občas do něčeho nechce, je docela běžná věc, kterou všichni známe – pustit se do psaní diplomky nebo seminárky, začít se učit na zkoušku, napsat důležitý pracovní email atd.

 

Prokrastinace je většinou prezentována jako něco špatného, něco, s čím se musí bojovat, s čím se musí udělat konec. To pak velmi rychle vede k tomu, že prokrastinující člověk je na sebe naštvaný, má výčitky svědomí, že místo maximální produktivity strávil spoustu času prokrastinací, ať už to bylo koukání na videa s kočičkami, kontrolování sociálních sítí nebo online nakupování. Může se zdát, že když člověk prokrastinuje, vyvolává to v něm stres, protože nestíhá a marní svůj čas. Ale co když je to naopak?

 

V tuhle chvíli bych vám ráda představila americkou moderátorku a motivační řečnici Mel Robbins a její čtyřminutové video Důvod, proč prokrastinujete (Není takový, jaký si myslíte):

 

 

Jelikož je video v angličtině, trochu jeho obsah a hlavní myšlenku přiblížím. Celé video by se vlastně dalo shrnout jednou jedinou větou. Řečeno slovy Mel Robbins: „Prokrastinace je způsob, jak ulevit stresu.“ Nejvíce totiž prokrastinují lidé, kteří mají hodně práce a povinností, musí analyzovat, přemýšlet... S tím se právě většinou pojí nejvíc stresu.

 

Stresuje nás mnoho věcí – finance, zdraví, vztahy, studium, – které si sebou nosíme jako zátěž. Člověk pak přijde do práce, uvidí seznam povinností a jeho, už tak dost vystresovaný, mozek potřebuje úlevu a přichází prokrastinace. Mel Robbins dokonce prokrastinaci přirovnává k pauze na cigaretu, je to přestávka, uvolnění, odreagování se. Jelikož prokrastinující lidé jsou na sebe dost často velmi přísní a pak si vyčítají prokrastinaci a to, že kvůli ní ještě víc nestíhají, radí Mel Robbins důležitou věc: odpustit si.

 

Stres je v podání Mel Robbins spouštěč a prokrastinace je návyk, ke kterému se člověk v takovém okamžiku uchyluje. Důležité je uvědomit si tuhle spojitost a snažit se návyk změnit. Mel Robbins doporučuje naučit se „startovací rituál“, který člověka přiměje k práci ve chvíli, kdy se cítí vystresovaně. Je to její pravidlo 5 vteřin. (Stejnojmenná kniha od Mel Robbins vyšla v češtině v roce 2020 u nakladatelství Pragma.) V podstatě jde o to, že člověk počítá obráceně, tedy od pětky do nuly, čímž si odstartuje svoji aktivitu. Kdyby totiž počítal od jedničky do pětky, mohl by pokračovat ještě dál, šest, sedm... a nemusel by nikdy skončit. Důležité je pak po napočítání k nule začít něco dělat, plnit svoje povinnosti. Třeba jen pět minut vyřizovat telefonáty, což je příklad ze zmiňovaného videa.

 

Stres a prokrastinace by neměli být výmluvou, proč člověk nedělá to, co má. Pochopení jejich souvislosti ale dokáže pomoct při zvládání prokrastinace a při snaze dostat se do efektivního pracovního procesu.

 

Tip na závěr (spíše pro kreativní ženy): Kromě různých druhů diářů na plánování času existuje nespočet nádherný samolepek, které pomůžou s grafickým rozdělením obsahu diáře, s označením priorit nebo třeba jen s naladěním pozitivní atmosféry při sepisování nekonečného seznamu povinností. Křesťanské papírenské produkty nabízí Bílé místo. Krásné samolepky (a diáře) jsou pak k dostání třeba na Fleppi.cz, Yuppi.cz nebo By-me.cz.

 

Úspěšný a produktivní rok 2021 přeje Martina

 

Pokud se Vám líbí autorova tvorba, můžete podpořit fungování S.magazínu | signaly.cz/podporte
Zobrazeno 267×
komentáře
Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.