Když Pánu Ježíši smrdí z pusy – jak ho mám milovat?

Dnešní doba prý klade na člověka velké nároky. Když se nad tím člověk ale zamyslí, musí přiznat, že dnešní doba klade mnohem menší nároky, než doby předcházející. Všechno se může a nic se nemusí. Nároky na nás kladou občas jiní lidé, občas je na sebe klademe my sami. Problém působí, že mezi požadavky se dostaly i pojmy jako asertivita. Jak být zároveň obětavý a asertivní?

 

www.flickr.com

 

Pokud člověk nerezignuje a nároky na sebe sám nesníží, má v životě co dělat. Začne to hned od kolébky: má být milý, trpělivý, nesobecký. Pak se přidají požadavky na dochvilnost, pracovitost, pečlivost a poctivost. Také je třeba být kamarádský, spolehlivý, věrný, a to každém okamžiku, v každé situaci. Jenže náš životní příběh podle všeho nepíše scénárista, který byl s těmito pokyny obeznámen a vystavěl děj tak, aby nám beze zbytku umožnil takovými být. Někdy trpělivost vylučuje dochvilnost, jindy se kamarádskost staví do cesty pracovitosti či pečlivosti. Je důležitější dbát na to, abychom dobré vlastnosti měnili v činy my, nebo je lepší, když umožňujeme lidem kolem sebe, aby se vedle nás stávali lepšími? Máme především věnovat energii tomu, abychom za všech okolností důsledně dostáli představám o správném životě, nebo jsou důležitější vztahy s druhými lidmi? Je nějaká oblast, kde smíme polevit, odpočinout si od snahy o dokonalost? Smíme dělat kompromisy?

 

Čas od času přijde na člověka únava, zvlášť když vydal mnoho energie a pak neviděl žádný výsledek. Když dobře zamýšlené úsilí naráželo na nepochopení a odmítání ze strany druhých. Proč se tak trmácet? Teď přece mám nárok na rozmrzelost, nevlídnost. Už jsem dal dost a to, co zbývá, potřebuju sám. Čas, energii, peníze, optimismus. To přece musí každý pochopit, že pořád se dávat nedá.

 

A co teprve, když se člověk začne srovnávat s jinými. Na jednoho kolegu se nesmí mluvit před desátou, než si dá své druhé kafe – jinak je velmi protivný. Prý za to nemůže, špatný tlak ho omlouvá. Kamarádka nikdy nepřispívá na charitativní sbírky, protože dokud nezaplatí hypotéku, nebylo by správné rozhazovat. Známý nechodí do kostela, když je sezóna na zahrádce – myslet na Pána Boha může přece i při pletí záhonků. Když si člověk nedá pozor, laťka rychle klesá dolů.

 

Dobře, s tím kostelem je to jasné, tam se musí. Jednomu by se tak chtělo spát – a ani nebyl nikde na flámu, pomáhal přes den u babičky a ke své práci se dostal až večer. Nezamáčkne budík a jde. Jenže farář se zřejmě taky nevyspal dostatečně a kázání podle toho vypadá. Sousedka v lavici si nevyčistila zuby. Tři děti se honí a jejich rodiče na ně ani nedělají symbolické „pšššt“. Kvůli tomuhle se člověk přemáhal? Chtěl se modlit, vnímat přítomnost Boží a místo toho má vztek. Doma by mu bylo lépe.

 

Celý náš život je tvořen setkáním s jinými lidmi. Jedni nás pravidla učí a vyžadují jejich plnění, jiní nás od nich slovy či skutky – úmyslně či neúmyslně – odvádějí. Někdy zvládne oboje jediný člověk, když jinak mluví a jinak jedná. Rozpoznat, co je vzor a co pokušení, někdy nebývá lehké.

 

Všichni ti lidé – včetně nás samých – ale mají jedno společné. Jsou objektem lásky samotného Boha. Tak je miluje, že je jejich osud ochoten přijmout za svůj. Jejich bolest je jeho bolestí a jejich radost je jeho radostí. A vůbec nezáleží na tom, jestli o tom vědí. Hospodin nestvořil jen křesťany, natož jen katolíky nebo jen evangelíky. Kdokoli dýchá, je Bohem milován a každý jeho vlas je bedlivě střežen. Očima za tlustými skly brýlí mžourá Bůh, který v tom nenechá starého pána samotného. Tlukoucí srdce matky, která se bojí, že její dítě zase někoho otravuje, svírá v dlaních Bůh sám, aby je utišil. Sedí na zemi s žebrákem, který se náboženství vždycky vysmíval a nenašel důvod s tím přestat. Nenašel důvod! Copak tu není nikdo, kdo by těm dvěma umožnil se obejmout?

 

Obavy můžeme opustit tam, kde se strachujeme, jestli jsme dost dobří pro to, aby nás Bůh přijal do svého srdce. Nikdy je ale nemůžeme opustit, když se sami sebe ptáme, jestli už jsme neudělali dost, jestli to pro dnešek nestačilo. Úkoly, které před námi leží, nemají konec, takže stres, že je nestihneme, je zbytečný – nestihneme. Ale touhu udělat maximum bychom si neměli nechat vzít.

 

___________________________________________________________________

 

Liturgické texty na 22.11.2020

Slavnost Ježíše Krista Krále

 

1. ČTENÍ Ez 34,11-12.15-17
Budu soudit mezi ovcí a ovcí, moje stádo! 

Čtení z knihy proroka Ezechiela. 
Tak praví Hospodin: 
    "Hle, já sám vyhledám své stádo a ujmu se ho. Jako se pastýř stará o své stádo, když je mezi svými rozptýlenými ovcemi, tak budu pečovat o své ovce a vysvobodím je ze všech míst, kam se rozprchly v mlhavém a mračném čase. 
    Já budu pást své stádo, já jim dám odpočinek - praví Pán, Hospodin. Budu hledat ztracené, zpět přivedu rozptýlené, obvážu zraněné, posílím slabé, budu střežit tučné a silné, pást je budu svědomitě. 
    Co se pak týká vás, moje stádo - tak praví Pán, Hospodin - budu soudit mezi ovcí a ovcí, mezi berany a kozly." 2


Žl 23 (22), 1-2a.2b-3.5.6 Odp.: 1 
Odp.: Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám. 

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, dává mi prodlévat na svěžích pastvinách. 
Odp. 
Vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout. Občerstvuje mou duši, vede mě po správných cestách pro svoje jméno. 
Odp. 
Prostíráš pro mě stůl před zraky mých nepřátel, hlavu mi mažeš olejem, má číše přetéká. 
Odp. 
Štěstí a přízeň mě provázejí po všechny dny mého života, přebývat smím v Hospodinově domě na dlouhé, předlouhé časy. 
Odp. 



2. ČTENÍ 1Kor 15,20-26.28
Kristus odevzdá království Bohu Otci, aby byl Bůh všechno ve všem. 

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům. 
Bratři! 
    Kristus vstal z mrtvých, a to jako první z těch, kteří zesnuli. Protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení mrtvých. Jako totiž pro svoje spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu. Ale každý v tom pořadí, jaké mu patří: na prvním místě je Kristus; pak ti, kteří jsou Kristovi, až přijde. Potom nastane konec, až odevzdá své království Bohu a Otci a až zlomí vládu všech možných knížat, mocností a sil. 
    On totiž musí kralovat, 'dokud mu (Bůh) nepoloží všechny jeho nepřátele k nohám'. jako poslední nepřátel bude pak zničena smrt. A až mu bude všecko podřízeno, tehdy se i sám Syn podřídí tomu, který mu to všecko podřídil, aby byl Bůh všechno ve všem. 


EVANGELIUM Mt 25,31-46 
Posadí se na svůj slavný trůn a oddělí jedny od druhých. 

Slova svatého evangelia podle Matouše. 
Ježíš řekl svým učedníkům: 
    "Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na svůj slavný trůn a budou před něj shromážděny všechny národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici. 
    Tu řekne král těm po své pravici: 'Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte jako úděl království, které je pro vás připravené od založení světa. Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě; byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.' 
    Spravedliví mu na to řeknou: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a dali jsme ti najíst, žíznivého, a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě viděli na cestě, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme k tobě?' 
    Král jim odpoví: 'Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.' 
    Potom řekne těm po levici: 'Pryč ode mě, vy zlořečení, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly. Neboť jsem měl hlad, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít; byl jsem na cestě, a neujali jste se mé, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.' 
    Tu mu na to řeknou také oni: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého, na cestě nebo nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?' 
    On jim odpoví: 'Amen, pravím vám: Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali.' 
    A půjdou do věčného trápení, spravedliví však do věčného života." 

 

www.signaly.cz/podporte
Zobrazeno 289×
komentáře
Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.