Z tvé ženy udělám vdovu a z tvého syna sirotka!

„Vy sami jste byli přistěhovalci v egyptské zemi.“ Jako by nestačilo, že byl Ježíš žid, navíc byli jeho předci přistěhovalci. Co si s tím má slušný středoevropský křesťan slovanského původu počít? Ještě že ta peripetie se sháněním jídla v době neúrody a hledání pomoci v cizí zemi je překryta slavným vyvedením z té země. Kdo si dnes pamatuje, proč Izraelci do Egypta přišli? Všichni znají především Mojžíše nad rozestoupeným mořem, velké vítězství!

 

www.flickr.com

 

Ano, když Hospodin poslal Jákoba s celou rozvětvenou rodinou do Egypta, věděl už nejen to, že v tu chvíli tak naléhavě potřebná pomoc se časem změní v útlak, ale i to, že svůj národ z Egypta zase slavně vyvede. Dělává to často, že někoho nechá klesnout na dno, aby ukázal, že dotyčný se na vrchol nedostal sám svými silami, ale že to bylo mocí Boží. A není to jediný zisk, který lze z prožité bídy a utrpení vykřesat. Hospodin své vítězství nad Egypťany okamžitě doplnil o pravidla, která musí zachráněný lid dodržovat, chce-li si nadále zachovat Hospodinovu přízeň. Zkušenost nedostatku, hladu a poroby se hodí, pokud se člověk má vyvarovat jednání, které by druhého mohlo přivést podobně těžké situace.

 

Nesužuj, neutiskuj – vždyť jsi sám byl soužen a utiskován a víš, jak nepříjemné to bylo. Když někdo hledá pomoc v cizí zemi, pravděpodobně ji potřebuje. Vy jste také nechtěli zahynout hlady v Kenaanu a rádi jste využili možnosti si v Egyptě nakoupit jídlo, a dokonce se tam přestěhovat. A když jste se pak z hostů změnili v otroky, pranic se vám to nelíbilo. Nemůžete se tak tedy chovat k jiným.

 

Když Josef v Egyptě zkoušel své bratry, říkali si Jákobovi synové: „Jistě jsme se provinili proti svému bratru; viděli jsme jeho tíseň, když nás prosil o smilování, ale nevyslyšeli jsme ho. Proto jsme přišli do tísně teď my.“ Ublížili jsme, přišel trest, trpíme sami. Hospodin varuje, že on sám je garantem takového trestu, a to skutečného, nikoli domnělého jako v případě Jákobových synů. Když ublížíš vdově a sirotkovi, udělám vdovu z tvé ženy a sirotka z tvého syna. Vyhrožování, za jaké by se nemusel stydět románový hrdina z divokého Západu.

 

Že Hospodin zakazuje brát si z půjčky (od lidí z vlastního národa) úrok, to je ještě pochopitelné. Ale on jde dál: nestačí, že nesmíš zneužívat špatné situace druhého k vlastnímu obohacení. Ty se musíš o jeho situaci zajímat, a pokud by ti do zástavy dal něco, co nutně potřebuje k přežití, musíš mu to včas vrátit. Nesmí trpět kvůli tvé pomoci. Pokud se jeho plášť ocitne v tvých rukou, jsi zodpovědný za to, že mu v noci nebude zima. Je správné pomáhat, ale když už s tím začneš, má to svá pravidla. Když jsi v někom probudil naději, že se mu povede lépe, nesmí se mu vést hůř. Když máš na to, abys druhému půjčil peníze, nepotřebuješ jeho plášť.

 

Ježíš shrnuje všechna pravidla daná Hospodinem; říká, že nejdůležitější je milovat Hospodina a milovat druhého člověka – tolik, jako sám sebe. V praxi: nedopusť, aby se druhému dělo to, co bys ty sám nerad zažil. Buď už tu zkušenost máš, nebo bys ji mít mohl. Hospodin miluje toho druhého stejně jako tebe. Je vám oběma stejně otcem. Zkušenost života se sourozenci má většina lidí. Když se k druhému chovám slušně, je větší šance, že se bude chovat slušně on ke mně. Především ale – pokud zachovám přátelství svému bratru, mám naději, že mi zachová přátelství náš otec. Přízeň mého bratra mi může pomoci, na přízni svého otce jsem zcela závislý.

 

Hospodin zná lidské srdce, ví, jak těžké je pro nás probouzet v sobě lásku k lidem a zachovávat ji, jejichž vlastnosti a životní příběhy v nás nebudí sympatie. Proto určuje pravidla našeho života do detailu. Naše láska nemá být teoretická, zažívaná jen na kolenou ve chvílích modlitby. Vidíš hladového? Tak mu dej najíst. To je důležitější než tvé pocity. Třebas si něco mysli o důvodech, proč se do své situace dostal, ale postarej se o něj. Protože pokud si mi bude ten chudák stěžovat, já se ho zastanu, a to se ti třeba nebude líbit. Je ti to zatěžko? Nikdy jsi nebyl v trablech, za které sis mohl sám? A věřil jsi v tu chvíli, že jsem na tvé straně? On také věří. A ty, když se nebudeš bránit, můžeš být mýma rukama. Ty můžeš spoluvytvářet můj obraz v očích člověka. Pomáhat není nepříjemná povinnost, je to čest. Já jsem na tvé straně, buď tedy ty na mé.

 

___________________________________________________________________

 

30. neděle v mezidobí 

1. ČTENÍ Ex 22,20-26 
Kdybyste ublížili vdově a sirotku, vzplane můj hněv proti vám. 

Čtení z druhé knihy Mojžíšovy. 
Toto praví Hospodin: 
    "Nesužuj přistěhovalce a neutiskuj ho, neboť sami jste byli přistěhovalci v egyptské zemi. 
    Neubližujte vdově a sirotku. Kdybys jim ublížil, že by si mně stěžovali, uslyším jejich stížnost, můj hněv vzplane, zahubím vás mečem, a vaše ženy budou vdovami a vaši synové sirotky. 
    Půjčíš-li peníze někomu z mého lidu, chudákovi, který bydlí vedle tebe, nechovej se k němu jako lichvář. Nežádej od něho úrok. Vezmeš-li si jako zástavu plášť svého bližního, vrať mu ho do západu slunce. Je to pro něho jediná pokrývka, plášť ,pro jeho tělo. V čem by měl spát? Bude-li si mně stěžovat, uslyším ho, neboť jsem soucitný." 2


Žl 18 (17), 2-3a. 3bc-4. 47+51ab Odp.: 2 
Odp.: Miluji tě, Hospodine, má sílo! 

Miluji tě, Hospodine, má sílo, Hospodine, má skálo, mé útočiště, zachránce můj! 
Odp. 
Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám, můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má! Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála, a od svých nepřátel budu vysvobozen. 
Odp. 
Ať žije Hospodin, požehnána bud' moje Skála, sláva bud' Bohu, mému spasiteli! Veliká vítězství jsi popřál svému králi, dáváš přízeň svému pomazanému. 
Odp. 



2. ČTENÍ 1Sol 1,5c-10 
Obrátili jste se od model, abyste sloužili Bohu a vyčkávali jeho Syna. 

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Soluňanům. 
Bratři! 
    Vy sami víte, jak jsme se chovali mezi vámi kvůli vám. A vy jste napodobovali nás i Pána, přijali jste nauku, třeba v mnohém soužení, s radostí Ducha svatého, takže jste se stali vzorem pro všechny věřící v Makedonii a Achaji. 
    Od vás se přece slovo Páně rozšířilo nejen po Makedonii a Achaji, ale i po všech místech se roznesla zpráva o tom, že jste uvěřili v Boha, takže my o tom už nemusíme nic říkat. Vždyť tam lidé sami o tom vypravují, jakého přijetí se nám u vás dostalo a jak jste se od model obrátili k Bohu, abyste sloužili Bohu živému a pravému a vyčkávali z nebe jeho Syna, kterého vzkřísil z mrtvých, totiž Ježíše; ten nás vysvobozuje od blížícího se (Božího) hněvu. 


EVANGELIUM Mt 22,34-40 
Miluj Pána, svého Boha, a svého bližního jako sám sebe. 

Slova svatého evangelia podle Matouše. 
    Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, shromáždili se u něho a jeden z nich, znalec Zákona, ho chtěl přivést do úzkých, a zeptal se: "Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?" 
    Odpověděl mu: "'Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.' To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: 'Miluj svého bližního jako sám sebe.' Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci." 

 

https://www.signaly.cz/info/podporte-signaly-cz
Zobrazeno 216×
komentáře
Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.