Může i maminka vyhořet?

Jistě jste již někdy slyšeli o tzv. syndromu vyhoření. Možná ale nevíte, že se může týkat i rodičů, zejména maminek na mateřské „dovolené“. Jelikož může vyhoření způsobovat rodičům i dětem mnoho nepříjemností, zeptala jsem se na pár informací MUDr. Antonína Šebely, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví. 
 

Zdroj: www.flickr.com

 

Pane doktore, co přesně charakterizuje pojem „vyhoření“?


Jedná se o jedno slovo, kterému asi v základě většina lidí rozumí, ale může mít spoustu podob. Prvotně byl tento syndrom popsán u  tzv. pomáhajících profesí jako jsou sociální pracovníci, zdravotní sestry nebo lékaři. Klasický syndrom vyhoření s sebou nese různě dlouhou fázi nadměrného pracovního úsilí a zaujetí pro práci a pocity, že naše práce není dostatečně dobrá a vlastně ji ani nikdo neoceňuje. Dalším krokem je postupná ztráta pracovního nasazení a postupný rozvoj úzkostí. Finální fází je pak pocit, že vlastně nemá cenu něco dělat, že je naše úsilí k ničemu a nic moc stejně neuděláme. Poslední fáze syndromu vyhoření je pak spojena s podrážděním, únavou, zklamáním, ztrátou nadšení, zájmu a nálady.

 

Může se tedy toto vyhoření vyskytovat i u rodičů? Protože jak všichni víme, jejich nasazení a únava jsou často značné.


U žen i u mužů se příznaky „rodičovského vyhoření“ mohou vyskytnout také. Protože žena bývá nejčastěji hlavní osobou pečující o děti, je fenomén rodičovského vyhoření lépe popsán u žen než u mužů.  Princip rozvoje je v podstatě stejný jako výše popsaný syndrom vyhoření v práci. Jen jde o výchovu dětí.  Nutno podotknout, že takto pojatý syndrom mateřského vyhoření se vyskytuje spíše v rodinách s dětmi předškolního či mladšího školního věku než u rodin s dětmi batolecího věku. Celkem aktuální belgická studie udává, že až 8 % rodičů zažívá příznaky rodičovského vyhoření. Ze studií víme, že rodičovské vyhoření je spojeno s dlouhodobým stresem, výskytem vážných nemocí u dětí, zatěžující prací a taktéž s problémy v manželském životě.
 

Je tento syndrom častý nebo se vždy nejedná přímo o vyhoření?


Ženy již v těhotenství, po porodu a posléze na zbytku mateřské mohou prožívat příznaky vyčerpání, úzkostí, nespavosti, únavy, ztráty nadšení z mateřské role či deprese. Rozvoj těchto obtíží má však trochu jiné vyvolávající příčiny než výše popsané rodičovské vyhoření. U některých žen jsou výše uvedené příznaky vyvolány hormonálními změnami v těhotenství a po porodu. U jiných náročnou socio-ekonomickou situací, která se v rámci příchodu nového člena rodiny ještě zhorší. Dalšími příčinami jsou také psychologické faktory spojené s přechodem od dospělého života do života rodiče, což sebou nese určité odklonění od vlastní pracovní kariéry, společenského života, cestování atd. Některé ženy se s novou rolí sžijí velice lehce, pro jiné je přijetí nové role spojeno se silným vnitřním konfliktem a z něj pramenících úzkostných a depresivních příznaků. Důležitou roli hraje také partnerský život a podpora, kterou otec dítěte své ženě dává. Důležitá je také psychická kondice před vlastním těhotenstvím a spokojenost s vlastním životem.  

 

Proč se v poslední době hovoří o vyhoření maminek častěji?

 

Zde hraje roli celospolečenský obraz těhotenství a mateřství, kdy to vypadá, že všechny ženy by měly být vždy nadšené, milující a plně oddané dětem a nic jiného se ve společnosti moc neuznává. Z naší práce v Národním ústavu duševního zdraví a Úsměvu mámy víme, že někdy to jsou právě komentáře ostatních žen na mateřské a nejbližších rodinných příslušníků, které vedou u žen k prohlubování pocitů vlastní nedostatečnosti, neschopnosti a postupnému rozvoji úzkostných a depresivních příznaků, které by šlo nazvat i vyhořením na mateřské. Výše uvedené příčiny se ve většině případů mezi sebou kombinují, takže jeden jasný vyvolávač nelze s jistotou určit. 

 

Jak často se vyhoření u maminek vyskytuje?

 

Obecně určité příznaky narušení duševního zdraví po porodu zažije dle dostupných zahraničních dat až 30 % žen, kritéria duševní poruchy by poté byly naplněny u 20 % z nich. Musíme ale říct, že do statistiky jsou zahrnuty i lehké formy úzkostí, které často odezní samy. Na základě našeho průzkumu z roku 2017 víme, že duševní porucha byla diagnostikována u 18 % ze vzorku 119 českých žen na mateřské a rodičovské dovolené, přičemž 76 % z nich nebylo léčeno. Nejčastěji se u žen vyskytovaly úzkostné poruchy a nadužívání alkoholu.

 

Pane doktore, setkáváte se ve své praxi i s maminkami, které jsou tzv. věřící, které mají určité duchovní ukotvení? Nebo je u těchto maminek riziko vyhoření nižší?


Obecně zapojení do fungující duchovní komunity a vlastní duchovní ukotvení je určitou prevencí před nástrahami duševních poruch. Ale v určitých komunitách je zase plná rozprava o duševních pocitech (hlavně pokud se jedná o nejistotu v mateřství nebo později přicházející plně rozvinuté pocity lásky k dítěti) nepřijatelná, a tak ženám přináší spíše další zdroj stresu. I s tímto jsem se setkal v ambulanci.
Ale pokud jsou daná žena a její partner plně zapojeni do fungujícího duchovního společenství, kde se naplno sdílí emoce a prožitky, tak se jednoznačně jedná o preventivní faktor mateřského vyhoření.

 

________________________________________________________________________________

 

A nakonec by se nám jistě hodily nějaké rady, jak vyhoření předejít.  Zeptala jsem se na ně pár maminek, které jsou v tomto ohledu mým vzorem. Jsou spokojené, pohodové a akční.

 

Kateřina Š. (maminka pěti dětí): „Nedílnou součástí každého dne je víra, i když její praktikování často přehlušuje spousta každodenních starostí. Pomáhají mi tak oblíbené úryvky z Písma či písně. Také by to jistě nešlo bez podpory manžela. Na výběru prostě záleží! :-) A i přes větší počet dětí mě stále baví moje práce fyzioterapeuta. Ráda totiž hledám a objevuji cesty, jak druhým pomoci. Také mi jistě pomáhají endorfiny z běhu.“ 

 

Marunka C. (maminka tří dětí): „Mateřství ze mě vykřesalo kromě toho nejkrásnějšího i to nejhorší ze mě samotné. A to právě ve chvílích, kdy jsem se velmi velmi snažila dělat věci „správně“. Jenže už jsem sama neměla z čeho čerpat. Uvědomění, že nemusím být superžena, mě naučilo, že je v pořádku mít potřebu si odpočinout, načerpat, odjet od dětí - to mi hodně uleví. Čím dříve na sobě tento stav diagnostikuji, tím méně škod je okolo. Říkám tomu kšandy. Potřebuji se vzdálit, abych našla větší chuť se za všemi vrátit. Užitek z toho pak mají všichni - já, děti i partner.“

 

Maruška K. (maminka pěti dětí, šesté je na cestě): „Myslím, že mně nejvíce pomáhá alespoň jednou týdně jít večer někam bez dětí. Máme ve farnosti setkávání žen a růženec. Když nejsem těhotná, tak chodím na volejbal. V době jarního koronaviru jsem chodila na večerní procházky. Dále vždy v půl roce dítěte začnu chodit jednou týdně na pár hodin do práce. Ale mám výhodu, že manžel i oboje prarodiče jsou ,hlídací‘. Musím si prostě někdy od dětí odpočinout a být jen mezi dospělými.“

 

Zdroj: www.flickr.com

 

https://www.signaly.cz/info/podporte-signaly-cz
Zobrazeno 1927×
komentáře
xPastelka

Člověk tu pár měsíců není a teď se může potrhat smíchy :D
Kam se hrabou staré diskuze..
Nemá paní Kollenka napadený účet nějakým trolem? :-)
Ženský, prosim vás, kritizovat někoho kvůli tomu, že nedal odkaz na článek někam na společenství? Proč ho tam nedáte sama, když Vás to tak žere? Já byla v ŽMM a musela jsem odejít, neměla jsem žaludek a nervy na to sledovat, o čem tam je někdy řeč. Ono ŽMM není pupek světa ani signálů, ne každý tam musí být.
A sledovat, kdo komu lajkuje komentáře :-D :-D LOL musela jsem mrknout, jestli jste v pubertě :-D
Marně přemýšlím, jestli Vám chybí uznání nebo nejsou naplněny některé Vaše potřeby, že působíte tak jedovatě.
Za článek moc díky.
Mějte se tu, křesťané, všichni pěkně v lásce, ať má Bůh kde přebývat.Zase se sem někdy přijdu do diskuzí pobavit..

Kollenka

Děkujeme xPastelce za příkladný, křesťanský, láskyplný, duchaplný a Bohem naplněný komentář. Velmi obohacující.

Zobrazit 32 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.