Krabička poslední záchrany – svatební šaty sbalené na cesty

Král pozve na svatbu lidi z rozcestí, a když zjistí, že někdo z nich nemá svatební šaty, nechá ho svázat a vyhodit tam, kde bude pláč a skřípění zubů. A to má být evangelium, dobrá zpráva. Asi nějaký nový význam slova „dobrý“. Poutník, oblečený do svatebních šatů, by byl přece k smíchu. Na putování si bereme nepromokavý plášť a pevné boty. Na svatbu krásné šaty, třeba i trochu nepohodlné. Na cestách jde o to, jakou službu věci přinesou nám. Na svatbě o to, jakou úctu jimi projevujeme hostiteli.

 

www.flickr.com

 

Ostatní čtení této neděle působí na člověka podle jeho nálady. Ve spokojeném, šťastném člověku vyvolávají vděčnost – ano, to, co máme, podmínky pro náš krásný život, nám dal Pán. Jsme mu za to vděčni a sdílíme tuto radost a vděčnost s ostatními. Člověka ztrápeného srazí na kolena – jak má těm slovům rozumět? Nepatří tedy do Božího lidu, pokud mu Bůh nedává to, co ostatním? Proč on nemá vše, co potřebuje, když Hospodin krmí nebeské ptactvo a obléká polní trávu? Proč po jeho tvářích kanou slzy a nikdo je nestírá? Přece hledá Boží království, proč mu Bůh nepřidá to ostatní, jak slibuje? Nehledá snad Boží království dost? Nebo si Bůh myslí, že to, po čem on tak touží, nepotřebuje? Vždyť to není nic povrchního, je to zdraví vlastní nebo milované osoby. Život milované osoby. A víme, že někomu teď, v tuto chvíli, chybí jídlo, pitná voda. Kolik křesťanů zažilo, že zcela základní věci neměli k dispozici? Co tedy znamenají slova „nic nepostrádám“? Smutný člověk, byť třebas sám zabezpečený, vnímá rozpor těchto slov a situace mnoha křesťanů v historii i v současnosti, v zemích zmítaných válkou i ve svém jinak bezpečném okolí.

 

Když král pozve někoho na svatbu a ten zabije posla, který mu pozvánku přinesl, není divu, že král takového nevděčníka potrestá. Nabízel mu hojnost, radost, svou společnost; to je pocta, která se neodmítá. Pozvaný věděl, že ho zve král, mohl tušit, jaké důsledky jeho pohrdání může přinést. Odmítl něco, po čem ostatní touží. Měl na výběr. Jak moc měli na výběr ti pozvaní „v druhém kole“, těžko říct. Matouš říká, že je služebníci „shromáždili“, Lukáš rovnou mluví o pokynu „přinutit je, aby přišli“. (Mlčí ovšem – naštěstí – o trestu za nevhodný oděv.) O tom, že by měli čas se jít domů převléknout, řeč není. Když někdo zve lidi z rozcestí, co může čekat? Že se lidé trmácejí po cestách ve svatebních šatech?

 

Asi ano. Asi má právo to čekat. Události někdy nutí lidi se trmácet po náročných cestách, dokonce temnotou a údolím smrti. I v ty chvíle je tu ale Král, který chystá hostinu. A zve na ni nejen ty, kteří pro to vypadají vhodní, ty zajištěné a šťastné, kteří by neměli udělat ostudu a zkazit náladu, protože mají důvod být veselí. Zve i ty, kteří jsou zrovna velmi zkroušeni. Ty, kteří mají tendenci si sami o sobě myslet, že pozvání přijít nemůže. A to je jediná možná chyba – věřit, že nemůže přijít. Zavřít dveře svého srdce pro naději. Jediný, kdo může člověka odsoudit k vyloučení ze svatby, je on sám. Když odmítne možnost, že kdykoli může přijít okamžik pozvání na svatební hostinu Pána světa.

 

________________________________________________________________________________

 

28. neděle v mezidobí 

1. ČTENÍ Iz 25,6-l0a 
Hospodin vystrojí hostinu a setře slzy z každé tváře. 

Čtení z knihy proroka Izaiáše. 
    Hospodin zástupů vystrojí všem národům na této hoře tučné hody, hody s výborným vínem; budou to šťavnatá jídla a vybraná vína. 
    Na této hoře sejme závoj, který halil všechny lidi, přikrývku, která kryla všechny národy. Zničí smrt navždy, Pán, Hospodin, setře slzy z každé tváře. Odejme na celé zemi hanbu svého lidu, neboť Hospodin to pravil. 
    V ten čas se řekne: "Hle, náš Bůh, doufali jsme v něho, že nás vysvobodí; on je Hospodin, v něho jsme doufali, jásejme a radujme se z jeho spásy, neboť Hospodinova ruka spočine na této hoře." 2


Žl 23 (22), 1-3a. 3b-4. 5-8 Odp.: 6cd 
Odp.: Smím přebývat v Hospodinově domě na dlouhé, předlouhé časy. 

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout, občerstvuje mou duši. 
Odp. 
Vede mě po správných cestách pro svoje jméno. I kdybych šel temnotou rokle, nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou. Tvůj kyj a tvá hůl, ty jsou má útěcha. 
Odp. 
Prostíráš pro mě stůl před zraky mých nepřátel, hlavu mi mažeš olejem, má číše přetéká. 
Odp. 
Štěstí a přízeň mě provázejí po všechny dny mého života, přebývat smím v Hospodinově domě na dlouhé, předlouhé časy. 
Odp. 



2. ČTENÍ Flp 4,12-14.19-20 
Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. 

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům. 
Bratři! 
    Dovedu žít v odříkání, a dovedu žít v hojnosti. Seznámil jsem se důvěrně se vším: se sytostí i hladověním, s nadbytkem i nedostatkem. Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. Ale jste hodní, že jste mi pomohli v mém tíživém postavení. 
    A protože můj Bůh je přebohatý, skvěle vám to odplatí skrze Krista Ježíše ve všem, cokoli budete potřebovat. Bohu, našemu Otci, bud' sláva na věčné věky! Amen. 


EVANGELIUM Mt 22,1-14 
Pozvěte na svatbu, koho najdete. 

Slova svatého evangelia podle Matouše. 
    Ježíš mluvil k velekněžím a starším lidu v podobenstvích: 
    "Nebeské království je podobné králi, který vystrojil svému synovi svatbu. Poslal služebníky, aby svolali hosty na svatbu, ale ti nechtěli přijít. 
    Poslal znovu jiné služebníky se vzkazem: 'Řekněte pozvaným: Hostinu jsem přichystal, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, pojďte na svatbu!' Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. Ostatní pochytali jeho služebníky, ztýrali je a zabili. 
    Krále to rozhněvalo. Poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil. Potom řekl svým služebníkům: 'Svatební hostina je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. Jděte proto na rozcestí a pozvěte na svatbu, koho najdete.' Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které našli, zlé i dobré, takže svatební síň byla plná hostí. 
    Když vstoupil král podívat se na hosty, uviděl tam člověka, který neměl na sobě svatební šaty. Řekl mu: 'Příteli, jak jsi sem přišel bez svatebních šatů?' On se nezmohl na slovo. Tu řekl král sloužícím: 'Svažte mu ruce i nohy a vyhoďte ho ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů.' 
    Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených."

 

 

 

www.signaly.cz/popdorte
Zobrazeno 349×
komentáře
Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.