Být jako čerstvě zalitá réva

Vinice – obraz Božího lidu. A hrozny jako skutky, které máme konat. Někdy plané, nechutné, to pak hrozí poboření vinice a její opuštění. Někdy dobré, ale ty je třeba pánu vinice odevzdat, není možné si je přivlastnit. A vinaři, správci Božího lidu, stojící mezi révou a pánem vinice.

 

Zdroj: flickr.com

 

Opečovávaná vinice. S láskou zasazená, plotem obehnaná. Svěřená vinařům, kteří se o ni umějí starat. Zdravé stromky s dostatkem pravidelné vláhy, chráněné před nebezpečím zvnějšku. Boží lid. Cítíme se tak? Připadáme si zdraví, zasazení na to správné místo, s přísunem všeho, co potřebujeme, a chránění před vším, co nám škodí? Z časopisů, internetu a reklam na nás stále dorážejí výkřiky, že bychom se měli cítit dobře a že bychom měli udělat vše pro to, abychom se dobře cítili. Bohužel důvody, které uvádějí, bývají často hloupé a povrchní. A my přitom opravdu máme důvod být „sebevědomí“ – v doslovném i běžném slova smyslu.

 

V tom běžném proto, že víme, kdo nás s láskou zasadil – to je přeci pocta! V tom doslovném je to důležité proto, abychom věděli, co se po nás chce. Réva, která si není vědoma, že je révou, často může plodit něco, co skončí na kompostu za zdí. Někým – víme kým – jsme byli postaveni na toto místo – právě toto místo – a byly nám dány dobré podmínky – které je potřeba využít – k tomu, abychom vydávali plody – a víme, jaké plody. Jestli je pro lidi důležitá psychohygiena, tak pro křesťany se hodí „pneumohygiena“.

 

Vědomí, že tam, kde jsem, mě Hospodin chce mít, abych tam přinášel užitek. Že mi k tomu dává vše, co potřebuji, ale na mně je, abych to přijal. Okopaná a zavlažovaná vinice: bohoslužby, příležitosti k modlitbě, kvalitní četba, dobré společenství. Cítím-li se bez sil, není to jen proto, že nevyužívám příležitostí k posile? Chodím se do kostela napít, osvěžit? Nebo tam jdu, protože takové je přikázání, protože to ode mne čekají lidé, protože si pak příjemně poklábosím s přáteli? Jestli se při cestě z kostela necítím jako zalitá květina, pak něco dělám špatně. A nabídka hnojiva je široká, to by bylo, aby si člověk nevybral to, které svědčí právě jemu.

 

A plody? Jaké plody po nás Hospodin chce? Víme, co apoštol Pavel označuje za ovoce Ducha svatého: lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, věrnost, tichost a sebeovládání. V konkrétním rozhodování ale stačí se ptát: je tohle hrozen, který Pán s radostí přijme? Nebo ho odmítne jako planý? Pán vinice není vidět, ale mluvit s ním můžeme stále.

 

Skutečná vinice má tu výhodu, že se z ní hrozny sklízejí každý rok. Neplodné výhony jsou odstraněny, hrozny roztříděny. My nemáme možnost každý rok dostat jasné vyúčtování své snahy. O to větší nároky se kladou na naši poctivost. Základní podmínkou je nelhat sám sobě. Každý den se sám sebe ptát: jsou moje plody takové, jaké by na trhu vzbudily zájem po tom, kdo je majitelem tak dobré vinice? Nedělám svému pánu ostudu?

 

A vinaři? Nejsou vždy zlí jako ti z podobenství. Zlí jsou jen ti, kteří se chtějí dostat na místo dědice. Ti, kteří chtějí o vinici rozhodovat sami a zapomínají, že jim byla jen na čas svěřena a výnos náleží někomu jinému. I vinaři se mají každý den ptát, jestli by s nimi byl Pán spokojen. A nespoléhat na to, že když zatím nikdo nepřišel se stížnostmi, je asi vše v pořádku.

 

Ovšem i v případě, že se vinaři jeví jako zlí a nepoctiví, nezbavuje to vinici povinnosti plodit dobré hrozny. Réva si nemůže říct „pánu vinice mé plody nepřijdou, vinaři si je chtějí ukrást pro sebe, tak mohu klidně nést hořké hrozny.“ Nepoctivým vinařům se jejich úmysl nezdaří. Nezáleží na tom, jestli po vinici chodí oddaný nebo zpupný správce. Réva se zodpovídá pouze pánu vinice – a pro něj musí plodit hrozny bez vady.

 

________________________________________________________________________________

 

27. neděle v mezidobí 

 

1. ČTENÍ Iz 5,1-7 

Vinicí Hospodina zástupů je dům Izraele. 

Čtení z knihy proroka Izaiáše. 

    Zazpívám ( píseň ) svého přítele, píseň svého miláčka o jeho vinici. Vinici měl můj přítel na úrodném svahu. 

    Okopal ji, očistil od kamení, osázel ji ušlechtilou révou. Uprostřed postavil věž, i lis v ní vyhloubil: čekal, že ponese hrozny, ona však plodila pláňata. 

    Nyní tedy, obyvatelé Jeruzaléma, judští mužové, suďte mezi mnou a mou vinicí! 

    Co jsem měl ještě udělat své vinici a neudělal jsem? Když jsem čekal, že ponese hrozny, proč přinesla plané plody? 

    Ted' vám ukážu, co udělám své vinici: odstraním její plot, že bude pastviskem, rozbořím její zeď, že ji rozšlapou. Udělám z ní pustinu, nebude ořezána ani okopána, vzroste v trní a hloží. Mrakům dám příkaz, aby ji neskropily deštěm. 

    Vinicí Hospodina zástupů je dům Izraele, Judovci - jeho milou sazenicí. 

    Čekal spravedlnost, a hle - nepravost, (čekal) právo, a hle - bezpráví! 2

 

ŽI 80 (79), 

9+12. 13-14. 15-18. 19-20 Odp.: Iz 5, 7a 

Odp.: Dům Izraele je vinicí Páně. 

Révu z Egypta jsi přenesl, Bože, vyhnals pohany a zasadils ji. Vyhnala své ratolesti až k moři a své úponky až k Řece. 

Odp. 

Proč jsi dal strhnout její ohradu? Všichni ji obírají, kdo chodí kolem. Pustoší ji kanec z lesa a polní zvěř ji spásá. 

Odp. 

Bože zástupů, vrať se, shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu! Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, výhonek, který sis vypěstoval! 

Odp. 

Už od tebe neustoupíme, zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno. Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, rozjasni svou tvář, a budeme spaseni. 

Odp. 

 

2. ČTENÍ Flp 4,6-9 

Bůh, dárce pokoje, bude s vámi. 

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům. 

Bratři! 

    O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. Pak Boží pokoj, který převyšuje všecko pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši. 

    Konečně, bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. Dělejte i nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi. 

 

EVANGELIUM Mt 21,33-43 

Vinici pronajme jiným vinařům. 

Slova svatého evangelia podle Matouše. 

    Ježíš řekl velekněžím a starším lidu: 

    "Poslyšte toto podobenství: Byl jeden hospodář a ten vysázel vinici. Obehnal ji plotem, vykopal v ní jámu pro lis a vystavěl strážní věž, pronajal ji vinařům a vydal se na cesty. Když se přiblížilo vinobraní, poslal k vinařům své služebníky vyzvednout z ní výtěžek. Ale vinaři jeho služebníky popadli, jednoho zbili, druhého zabili, třetího ukamenovali. (Hospodář) poslal tedy jiné služebníky, ještě ve větším počtu než poprvé, ale naložili s nimi zrovna tak. 

    Naposled k nim poslal svého syna; myslel si: 'Na mého syna budou mít ohled.' 

    Když však vinaři uviděli syna, řekli si mezi sebou: 'To je dědic. Pojďte, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše!' A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili. Až pak přijde pán té vinice, co asi s těmi vinaři udělá?" 

    Odpověděli mu: "Krutě ty zlosyny zahubí a svou vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek." 

    Ježíš jim řekl: "Nečetli jste nikdy v Písmě: 'Kámen, který stavitelé odvrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivuhodné?' Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce." 

 

Pokud se Vám autorova tvorba líbí, podpořte jej na Darujme.cz
Zobrazeno 178×
komentáře
MartinM

takže my jsme réva vinná.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.