(Nejen) podzim s kůrovcem

Určitě si mnoho z vás všimlo, že lesy v celé České republice prodělávají změny zapříčiněné problémem s kůrovcem. Co je ovšem příčinou této kalamity? Dalo se této situaci předejít? A je vůbec možná náprava tohoto stavu? Pokusím se Vám tímto stručným článkem nastínit problematiku tohoto odvětví.

Příčina

Pokud se pohybujete po lese, určitě jste si položili aspoň jednou otázku: „Co je vlastně příčinou celé kalamity?“ Odpověď není tak jednoduchá jak by se na první pohled zdálo.

O globální změně klimatu jste nejspíš slyšeli už hodně, je to obšírný problém s hodně proměnnými. Nicméně, kdo z vás si přečetl nějaký odborný článek nebo „hodil očko“ na video vědce a odborníka místo pouhých novinových článků obviňujících tu či onu stranu? Doporučuji Vám v této souvislosti shlédnout video z přednášky profesora Žaluda, odborníka vyučujícího na Mendelově univerzitě a člena Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Jak to tedy s klimatickou změnou je? Vzrůstá průměrná teplota, naopak srážkový trend je stejný, mění se ovšem distribuce srážek. Ptáte se, co tahle skutečnost způsobí v našich podmínkách? Sníží se vlhkost vzduchu, stromy nejsou schopny brát vzdušnou vlhkost, srážky nejsou absorbovány do půdy, která je bez krytu, vzniká degradace polních ploch a zvyšuje se odtok vody z naší krajiny. Stromy dále nejsou schopny brát vodu z půdy, kde rovněž chybí. Nastalo tedy to, co někteří odborníci viděli jako katastrofický sci-fi scénář. Nastala invaze a šíření kůrovce.

Výsledek obrázku pro kůrovcová kalamita vysočina
zdroj: http://www.silvarium.cz/lesnictvi/ministr-zemedelstvi-toman-se-vyjadril-ke-kalamitni-situaci-na-vysocine

Něco málo o kůrovci

Kůrovci (Scolytinae L.) jsou řád drobných brouků s velikostí 1 až 9 mm, kteří byli od nepaměti součástí naší kotliny. Kůrovec se živí kambiální částí stromu (oblast u lýka mezi kůrou a dřevem, kde vedou vodivá pletiva) a přerušuje zásobovací cesty stromu. Samička dokáže při jedné snůšce vyprodukovat až 60 vajíček. Plně obsazený strom tedy opouští několik desítek tisíc, ale až 200 000 nových jedinců. I přes obranu stromů pomocí pryskyřičných látek nejsou stromy schopny odolat kůrovci hned ze dvou důvodů: 1. Nedostatek vlhkosti vzdušné a půdní, 2. Vhodné podmínky pro přemnožení kůrovce.

Dostáváme se tedy k dalšímu bodu a tedy:

Skladba lesů

Druhová skladba lesů v dnešní podobě byla výsledkem práce již v dobách 1875 - 1910, lesy se zakládaly s podílem jehličnanů až 89,3%. Tyto postupy byly dány v dané poptávce, v rychlosti růstu a efektivnosti výsadeb té doby. Tento systém byl propracovaný a pro tehdejší dobu moderní způsob obhospodařování, zejména při vrcholící průmyslové a agrární revoluci. Minulý režim zdědil funkční lesnický systém, podporoval jej a pokračoval v něm. Stalo se ovšem to, co se nemělo stát.

Přírůstová zásoba lesů se neodtěžovala, etát (objem dřeva, který lze z lesa v daném období (např.deceniu) těžit) se postupně navyšoval a porosty v lesích stárly. A právě v porostech s původní zásobárnou dřeva pro slezské doly kůrovec udeřil a zapříčinil apokalypsu v českých lesích. Jednalo se o přestárlé porosty obhospodařované monokulturním užíváním dřevin, porosty se sníženým poměrem korun náchylné k vyvrácení a přeštíhlené s vysokým rizikem zlomů.

Vznik velkého kůrovcového epicentra měla však vláda monitorovat a vynaložit prostředky na následnou likvidaci dříve, než bylo pozdě. Této likvidaci bohužel nepřidává ani tzv. Dřevěná kniha, která v té době byla platnou politikou lesů a tendrových soutěží o zadávání zakázek. Rozšíření kůrovce z původního epicentra napomohly také časové skluzy, špatná komunikace státních zaměstnanců a soukromého sektoru a nedostatek kapacit v daných lokalitách. Navíc přišla další vlna, která se rozšířila z Polska.

To všechno jsou faktory, díky kterým bude budoucí obraz krajiny o dost jiný, než je dnes.

Výsledek obrázku pro kůrovcová kalamita vysočina
zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2777045-vsechny-sily-proti-kurovci-stat-hleda-cesty-jak-celit-historicke-kalamite-v-ceskych

Budoucí obraz lesů

Hluboké smrčiny tak, jak je známe dnes, už na naprosté většině míst nebudou. Vzniknou mladé, doufejme smíšené lesy. Rozhodující bude především druhová skladba, protože každá monokultura je předem odsouzena k plošnému kolapsu (což ostatně vidíme právě teď, v přímém přenosu). Každá dřevina v lese má své přirozené škůdce a se zvyšující se teplotou se do našich zemí stěhují i teplomilnější živočichové a rostliny, z nichž někteří našim dřevinám škodí, ale ony si s nimi (zatím) nedokážou poradit. A jaká je situace našich dřevin? Začneme nejprve jehličnany. Smrk ztepilý a borovice lesní odumírají, jedle bělokorá je zastoupena pouze 1,1%, modřín opadavý nepůvodní (povolen jako podpůrná dřevina stejně jako jedle obrovská a douglaska tisolistá). Z listnáčů můžeme situaci shrnout takto: domácí duby již nezvládají nejsušší podmínky, buky potřebují střední polohy a vyšší vlhkost, jasany trpí houbovými patogeny stejně jako jilmy. Olše, topoly potřebují vodní zdroj. Javory všechna stanoviště s lípou a břízou nezachrání dokonale. Jednoduše řečeno, domácí dřeviny oslabují a my musíme začít hledat nové druhové složení, které bude s klimatickou změnou počítat.

Je zřejmé, že je nutnost a povinnost sázet lesy druhově pestré, příměsové bez monokultur. Sáhnout i pro cizokrajné stromy, jako jsou dub uherský či dub červený, trnovník akát, paulovnie, topoly šlechtěné na sušší klima. Měli bychom podporovat přirozené nepřátele škůdců dřevin (zejména ptactvo). Ale nejdůležitější (a také nejtěžší) je změnit globální klima planety Země zpátky tak, jak vypadalo než jsme ji přebrali, nebo ho minimálně stabilizovat a co nejrychleji se přizpůsobit probíhající změně. 

Pokud to nezvládneme, bude brzy kůrovcová kalamita tím menším z problémů, které dopadnou na naši hlavu.

 

Další zajímavé odkazy:

Přednáška o desegradaci půd a vlivu pouští na globální klima

Rozhovor profesora Horáčka

 

Autor je studentem DSP Zakládání a pěstění lesů na LDF MENDELU

Editace: Kateřina Sedláčková

 

Zobrazeno 778×
komentáře
prig

Pěkné. I když signály by si zasloužili jednodušší jazyk..
"I přes obranu stromů pomocí pryskyřičných látek nejsou stromy schopny odolat kůrovci..." Rozumím tomu správně, že prostě když je strom zdravý a má dost vláhy, sám si "utopí" lýkožrouta smolou a problém vyřešen?

deFlegmatique

Ano, do určité intenzity napadení jsou stromy schopny se takto samy bránit.

deFlegmatique

A ještě jedna věc - oslabený (zasychající) strom vylučuje aromatické látky, které broučka lákají, takže je větší pravděpodobnost, že bude napaden. Když ale kalamita graduje a kůrovec se přemnoží, tak mají problém i zdravé stromy.

BBB1

Super článek. Bylo by řešením nechat vykácené plochy, aby se samy zalesnily náletem? Nebo by se nezalesnily?

Katusi

@BBB1 Vznikly by porosty z drevin jako brizy, lisky atp (pionyrske dreviny), coz by sice plnilo mimoprodukcni fce lesa (zadrzovani vody atp.), ale neplnil by fci hospodarskou, takze se hleda neco mezi tim.

deFlegmatique

On by se ten les nějak obnovil i těmi dřevinami, které tam byly předtím - přeci jen semena těch stromů v půdě jsou, ale přirozeně obnovený les se obtížněji obhospodařuje. Má to výhody i nevýhody, ale pokud má les ekonomicky živit sám sebe, je práce s uměle založeným snadnější.

MagicMarty

Mám pocit že otázka byla směřovaná přímo na vzniklé kalamitní holiny. V tomto případě není z 90% možné vytvořit nový les z tzv. "cílových" dřevin (Dřeviny vhodné pro dané stanoviště s určitou ekonomickou rentabilitou). V tomto případě by vznikly tzv. sukcesní plochy. Osídlili by to stanoviště světlomilné pionýrské dřeviny (Bohatá škála keřů, olše, bříza, javory, borovice), které by sice vytvořili bohatou biodiverzitu, ale z hospodářského hlediska by se s takovými porosty nedalo do budoucna moc pracovat. Drtivá většina takovýchto ploch se proto zalesňuje. Samozřejmost však je nechávat přírodu podporovat její procesy a lesy jsou vzniklé v mnoha částech naší republiky přirozenou cestou. Ne vždy to však jde.

LidiLidi

V článku není zmíněn (nebo jen okrajovými náznaky) ještě jeden důvod. A to (nadměrné) použití smrku v nízkých polohách, kam přirozeně nepatří. Sucha posledních let to umocňují, ale problém by nastal i bez toho. Smrk je původně dřevinou horskou, kde má dostatek půdní i vzdušné vlhkosti a k tomu kratší vegetační dobu. Takže tam se přirozeně dokáže kůrovci ubránit - kůrovec se totiž v takových podmínkách rozmnoží jen 1x ročně a smrky jsou díky vlhkosti zdravé a dokážou se lépe bránit (viz komentáře výše). Když se ale smrk běžně vyskytuje v monokultuře v oblastech nižších, kde je vody výrazně méně a veg. doba se prodlužuje, jsou nejenže oslabené, ale kůrovec je schopný se za rok rozmnožit i 2-3x... a hned je problém na světě.

LidiLidi

A ráda bych uvedla napravou míru ještě informaci z článku o tom, že modřín opadavý je u nás nepůvodní dřevina. Není původní na celém území, ale například v oblasti Nízkého Jeseníku se přirozeně vyskytoval.

MagicMarty

Ano, je to tam možná okrajově zmíněno, ale je. V článku je ale zmíněna historie smrku v ČR. Musím historii obhájit. Byla to ekonomická dřevina, vhodná pro zalesnění kalamitních ploch, zvládla každé stanoviště. Ano, nebylo nejlepší vysazovat ji v takové míře a nechat to dojít až sem. Ale do 90. let minulého století předpokládala jenom hrstka lidí nějaké drastické změny klimatu. A otázka asi pro další diskuzi: Jak byste zabránili vy této zkáze? Jak byste změnili druhové složení těchto lesů za 30 let, kdy se o nějakých změnách klimatu začalo mluvit, aniž by nedošlo ke kolapsu trhu jaký vidíme teď?
Ano, to je mírná desinformace, v oblasti Jeseníků je původní. Ale v celorepublikovém měřítku ne. S tímto ale nikdy nebudu moct souhlasit co se považuje za původní a nepůvodní dřevinu naší krajiny.

MagicMarty

A zopakuji to, co je ve článku psáno. Ovlivnění klimatu ČR je způsobeno globální změnou klimatu. Pokud se nezačnou řešit globální problémy, budeme jenom "lepit náplastmi zlomeninu nohy". V republikovém měřítku můžeme přijímat maximálně adaptační opatření. Problém jako takový nevyřešíme.

LidiLidi

@MagicMarty "Ale v celorepublikovém měřítku ne."
Dovolte mi se pousmát. To byste takto musel vytřídit většinu "našich" druhů, neb většina jich není rozšířena v celorepublikovém měřítku. Minimálně rozdíl karpatika a hercynika je dost výrazný, a to nepočítám výškovou členitost, diverzitu druhů dle zamokření stanoviště a další parametry.

LidiLidi

Jak byste změnili druhové složení těchto lesů...?
Připadá mi, že jakákoliv snaha o plošné řešení výběru druhového složení lesů v ČR bude vždy špatná a bude mít našlápnuto k tomu, aby skončila podobně blbě, jako smrk s kůrovcem. ČR je velmi rozmanité prostředí a proto by bylo lepší druhové složení lesů vybírat vždy s ohledem na danou lokalitu a její podmínky. Snaha pěstovat všude stejné dřeviny je a bude prostě mimo.

Katusi

@LidiLidi Myslím, že tam nikde není řečeno, že se všude bude pěstovat to stejné ;)

LidiLidi

To byl komentář na tu otázku v komentářích. Od tebe bych takovou představu nečekala.

Katusi

@LidiLidi Teď jsem zmatená. "Dřeviny vhodné pro dané stanoviště s určitou ekonomickou rentabilitou" se tam píše, nebo myslíte jiný komentář? (A jakou představu?)

MagicMarty

@LidiLidi Ano, i já se usmívám, z plna hrdla. Pletete druhovou přirozenost, ekologické nároky a stanovištní poměry dohromady. Bavila jste se o původnosti modřínu, lokálně v ČR je původní. Uplně nerozumím toku Vašich myšlenek. A ano, zbylé "domácí" dřeviny jsou původní po celém území naší republiky. To jaké mají nároky na zastoupení vody v půdě, živnost stanoviště a nadmořskou výšku je druhá věc. Ale dají se aplikovat po celé republice na určitém stanovišti v kombinaci vhodných dřevin.
Druhý komentář je taky trochu mimo mísu ... Otázka zněla podstatně jinak a vypíchla jste jenom to, co jste vy sama chtěla.

LidiLidi

@Katusi: Mám na mysli komentář od @MagicMarty, ve kterém se píše: "A otázka asi pro další diskuzi: Jak byste zabránili vy této zkáze? Jak byste změnili druhové složení těchto lesů za 30 let, kdy se o nějakých změnách klimatu začalo mluvit, aniž by nedošlo ke kolapsu trhu jaký vidíme teď?"
@MagicMarty: Pokud máte pocit, že jsem neodpověděla na otázku, prosím, lépe ji formulujte, asi tedy nerozumím, na co se ptáte, když ne na to, jak by se mělo změnit druhové složení lesů s ohledem na změnu klimatu, aby měly hospodářský užitek.

LidiLidi

@MagicMarty:
Pokusím se to víc rozvést, s tím modřínem a návazným tokem myšlenek.
Každý druh má nějaké ekologické nároky, poměry na daných stanovištích pak určují, jaké rostliny se tam budou vyskytovat. Pakliže si odmyslíme zásadní vliv člověka na to, máme nějaký přirozený/původní výskyt druhů. Dohromady celé to je propojené.
Působením člověka pak mimo jiné vzniká například to, že se rostliny rozšiřují tam, kde by se přirozeně/se původně nevyskytovaly. Například tedy ten modřín - původní výskyt na našem území je od Hrubého Jeseníku na východ, vlivem člověka se rozšířil na celé území ČR.
A takto můžem brát jednu po druhé rostlinu od rostliny a zjistíte, že většina u nás plošně rozšířených rostlin vůbec původně takto plošně na našem území rozšířených nebyla.
Je to srozumitelnější?

MagicMarty

@LidiLidi Ten pocit mám, reagoval sem na Váš příspěvek o smrku v nižších nadmořských polohách. Pokud by se totiž (podle Vás) přesunout smrk jenom do horských poloh, kde je původní, znamenalo by to snížit zastoupení 50% smrku na 10-11%. Tzn. by se muselo přeměnit zhruba 1 120 000 ha lesů, na kterých smrk je. To není proveditelné za 30 let, kdy se začala řešit klimatická změna. Spočítejte si kolik by to dělalo při snížení o 1% za rok (4,5 mil m3). Jsou to ohromná čísla jenom mýtních těžeb vzhledem k tomu že se provádějí i výchovné těžby. (Výše těžeb se pohybuje v normálním stavu mezi 12-14mil m3).

LidiLidi

@MagicMarty: Ještě zareaguju na tohle: "To jaké mají nároky na zastoupení vody v půdě, živnost stanoviště a nadmořskou výšku je druhá věc. Ale dají se aplikovat po celé republice na určitém stanovišti v kombinaci vhodných dřevin."
Souhlasím s tím, že pokud dodržím právě ty nároky z hlediska nadmořské výšky, vody a živnosti (atd.), tak můžu nasadit smrk v krkonoších stejně jako na vysočině. Jenže já vidím problém v tom, že při sledování té hospodářské funkce lesa se právě ty nároky rostlin vůči reálných stanovištním poměrům vůbec nezohledňují. Smrky tu byly od nížin až po horské oblasti... a v současné době mám pocit, že se to děje znovu, akorát s jinými druhy (např. bukem).

MagicMarty

@LidiLidi Čím se prokazuje původní výskyt, původnost a nepůvodnost druhů? Příroda á na rozšiřování druhů rovněž velký vliv. Viz buk v nadmořské výšce 1 100 m. n. m. bez lidské pomoci. Nejbližší buky jsou tam v okolí x set metrů daleko. Nebyy vysázeny, zvířata se jimi zásobovala v zimě a vznikly tam právě díky těmto skrýším zásoby. Kdo tvrdí, že tohle nemůžou a nemohla dělat zvířata s ostatními druhy rostlin? Živočišné a rostlinné druhy se šířily pomalejší cestou než teď, ale šířily. Každý druh si hledal a hledá svoje produkční optimum, tak to bylo, je a bude. Stejně jako jedle na Valašsku, borovice v Jižních Čechách, ekotyp dubu - Slavoňské duby .. Je to jenom o tom druhu, kde se mu daří.

MagicMarty

@LidiLidi Zastoupení buku tady nebude tak markantní jako smrku, aspoň v to věřím. Potenciál bukových porostů bude cca 15 %, zvýší se podíl dubů celkově jako druhu a vesměs všech listnatých dřevin, což je dobře. Do nadmořských výšek cca od 500 do 700 m .n . m. rozhodně patří, ale v příměsi okolo 10 - 20 % ( aspoň podle mého názoru). Od 700 m n. m. klidně 25- 50 %. Ale jak říkám, záleží na lokalitě a druhové skladbě a stanovištním poměrům.

LidiLidi

@MagicMarty: Jo, už jsem to pochopila, jak ste to myslel. Díky za dovysvětlení, pokusím se tedy odpovědět ještě jednou.
Já osobně si myslím, že by problém s kůrovcem nastal i bez klimatické změny (právě kvůli tomu nerespektování přirozených nároků smrku), ale to je na jinou debatu. Souhlasím s tím, že je to běh na dlouhou trať a za 30 let to celkově změnit nejde. Nicméně to, co vnímám jako dost vážný problém je skutečnost, že se to neřešilo téměř vůbec. V současné době se sice poměry nově vysazovaných druhů mění (s křížkem po funuse?), nicméně to, jak moc je to "správné" záleží spíš na kvalifikovanosti toho kterého lesního správce, než na nějaké jednotné rozumné koncepci. Smrk se mnohde plošně bez ohledu na stanovištní podmínky prostě jen nahrazuje za buk s douglaskou.

LidiLidi

@MagicMarty: "Čím se prokazuje původní výskyt, původnost a nepůvodnost druhů? Příroda á na rozšiřování druhů rovněž velký vliv...Každý druh si hledal a hledá svoje produkční optimum, tak to bylo, je a bude...."
Tohle nezpochybňuju. Druhy samozřejmě i bez ohledu na člověka v jakémsi "pohybu" jsou a je to tak dobře. Nicméně způsob, jakým se to děje bez člověka je pomalý, přirozený a "bez katastrof", neboť příroda pracuje s velkou druhovou diverzitou, narozdíl od člověka, který má rád monokultury, co se dobře obhospodařují.

MagicMarty

@LidiLidi Jsem rád že jsme se konečně pochopili :) Mnohdy nezáleží na tom konkrétním lesním správci. Problém je daleko hlubší státní politika, dostupnost sadebního materiálu. Všude se taky nezalesňuje jenom špatně.
Existuje tuším od MŽP a AOPK koncept původních, nepůvodních a invazivních druhů, ale ten zaspal dobu a je potřeba ho neustále vyvíjet a koukat trochu do budoucna.
Bez katastrof ten svět taky nebyl, jenom jsme u toho nebyli a nezdokumentovalo se to. Spíš je to o tom, že dříve byly změny postupné, rostliny se mohly adaptovat lépe. Nejsou to rychlíci, jenom impulz mezi stromy o nějakém nebezpečí trvá v řádech hodin a dnů natož změna distribuce srážek během roku. To bohužel teď zvládnou jenom ti nejsilnější a z nich je potřeba čerpat dál.

MagicMarty

@LidiLidi Ještě k těm monokulturám, bylo to ekonomické, rentabilní, jednoduché. Ale ty směry které jsou potřeba jdou správným směrem, lesy druhové pestré je první krok, dalším by bylo tvořit komplexně strukturně bohaté lesy (tloušťkově výškově a druhově). Tento způsob hospodaření je rozšířen v Evropě i když jen střípky. Lesy výběrné (toulavé seče, hledání potřeb toho lesa a výběr jedinců, maximálně skupin stromů ke kácení). A lesy nesemenné (nízké) a střední .. Každý z těchto způsobů hospodaření však přináší jistá úskalí a musí se s nimi pracovat citlivě. To vede k povinnosti vyšších znalostí v praxi.

JiKu

Les na drtivé většině našeho území má k něčemu, co by "rostlo samo a udržovalo se to v kondici" velmi daleko. Již staletí jsou to hospodářské kultury, na kterých se hospodařilo. A pokud se hospodařilo (byl zájem a lidi), tak to fungovalo.

Pokud byl jeden strom napaden, byl okamžitě (v řádu dnů až týdnů) pokácen a zpracován.

Znám dobře lesy okolo. Jak to vypadá? Jeden rok - jeden smrk. Druhý rok - smrk tam je suchý a holý, okolo něj dalších 20 stromů. Další rok - hektar. Pak přijede harvestor a natěží ten již vylítaný hektar a zoufalí majitelé se snaží prodat to neprodejné dřevo, aby měli čím ten harvestor zaplatit.

Je to jako ze zahrádkou - kulturní kus krajiny, o který je nutno pečovat. Když se nepečuje (a proč se nepečuje je jiný komplex otázek), tak budou problémy stále.

JiKu

Stěžovat si na smrky v lese je stejně pitomé, jako stěžovat si na pšenici na poli. Že jako neroste sama, protože to není původní porost.

deFlegmatique

Já si na pšenici nestěžuji, mi vadí řepka. :-)

prig

Řepka sedí u nás na Borech.

deFlegmatique

Sem nevěděl, že má vlastník věznice Bory profil na signalech.cz. Naše řepka není jako ten váš. Naše má malé "ř".

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.