Karel Boromejský

Svatého Karla Boromejského máme možná nejvíce spojeného s boromejkami. Někoho možná překvapí, že není jejich zakladatelem a jeho jméno nesou více méně "náhodou". 

 

Co o sv. Karlu Boromejském píší boromejky na svém webu?

Narodil se  2. října 1538 na hradě Arona v Itálii jako syn slavného šlechtického rodu Borromeů. Jako druhorozený byl určen pro duchovní stav, ve 12 letech přijal tonzuru a kleriku. Měl velmi nadějné vyhlídky do života – byl bohatý, vzdělaný a navíc jeho strýc byl papežem. Navzdory tehdejším zvyklostem a mocenským intrikám 16. století poctivě studoval a s důslednou zodpovědností zastával vysoké církevní úřady, už v 27 letech byl jmenovám milánským arcibiskupem. Stav jeho diecéze byl žalostný – zpustlé kostely, nevzdělaný klérus, lidé bez víry a mravů. Karel brzy pochopil, že obnova církve se nenaplní okázalými gesty, ale důslednou obnovou života, kterou začal především u sebe.

Také slavný reformní koncil v Tridentu nese pečeť tohoto neúnavného kněze, milosrdného bratra a velkodušného pastýře.

Zapsal se do srdcí lidí svou statečnou a praktickou péčí v době moru.

Jeroným Soranzo o něm později napíše: „Jeho příklad byl tak veliký, že prospíval církvi víc, než všechny závěry koncilu."

Zemřel vyčerpáním v 46 letech 3.11.1584 v Miláně
Jeho svátek slavíme v liturgickém kalendáři 4. listopadu

Úcta v tradici Kongregace: 
Sv. Karel je hlavním patronem naší kongregace. Nebyl jejím zakladatelem, v době jejího vzniku byl již církví uctíván jako světec. Dva první domy původní „Společnosti Ježíše, Marie a Josefa" byly ozdobeny Karlovou sochou. Lidé začali sestrám říkat „milosrdné od svatého Karla". Hlas lidu se stal pro sestry znamením a svatý Karel byl vedle sv. Rodiny přijat jako hlavní patron kongregace, která si jeho jméno v názvu již ponechala. Pro sestry se stal vzorem pokorné služby trpícím, askeze a věrnosti církvi. (www.boromejky.cz)

Karel Škréta 1610-1674 - Sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem v Miláně (wikimedia.org)

Z kázání svatého Karla Boromejského na jeho poslední synodě

Jsme jistě všichni slabí, to připouštím. Ale Pán Bůh nám dává prostředky, které nám snadno přinesou pomoc, stojíme-li o to. Některý kněz by sice chtěl žít bezúhonným životem, ví, že se to od něho vyžaduje, chtěl by být zdrženlivý a žít jako anděl, jak to má být; ale neodhodlá se použít k tomu patřičné prostředky: nepostí se, nemodlí se, nevyhýbá se stykům se špatnými lidmi ani škodlivým a nebezpečným důvěrnostem.

Nebo jiný si stěžuje, že když přijde do chóru modlit se nebo když jde sloužit mši svatou, ihned mu vyvstane v mysli tisíc věcí, které ho odvádějí od Boha. Ale co dělá předtím v sakristii, než se odebere do chóru nebo ke mši, jak se připravuje, jakých prostředků použije k soustředění?

Chceš, abych tě poučil, jak se můžeš zdokonalovat ve ctnosti, a jestliže už jsi byl v chóru pozorný, jak můžeš být příště ještě pozornější a tvá služba Bohu milejší? Poslyš tedy, co ti povím. Jestliže se už v tobě vzňal nějaký ohníček božské lásky, nevydávej ho hned napospas, nevystavuj ho větru; nech zavřenou pec, aby nevychladla a nepozbyla tepla; to znamená: varuj se, jak můžeš, toho, co rozptyluje, zůstávej usebrán u Boha a vyhýbej se prázdným řečem.

Máš povinnost kázat a učit? Studuj a věnuj se tomu, co je nutné k řádnému plnění toho poslání. Snaž se kázat především svým životem a chováním, aby si lidé z tvých slov nedělali posměch a nekroutili hlavou, jestliže by viděli, že něco jiného říkáš a něco jiného děláš.

Máš na starosti péči o duše? Nezanedbávej přitom péči o sebe; nerozdávej se tak štědře druhým, aby v tobě nic nezbylo pro tebe. Musíš samozřejmě myslet na ty, za které máš odpovědnost jako představený, ale dělej to tak, abys přitom nezapomínal na sebe. (Denní modlitba církve).

 

 

P.S. O obrazu ví mnohé zajímavé informace kurátorka Jana Klímová ZDE

 

 

 

@Liduškaš

Zobrazeno 89×
komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.