Čtení o čtení

Na letošní Vánoce se moc těším. Mít u stromečku malé děti, to je pro mě velká radost, která téměř dokáže zahnat smutek, který mě ve vánočním čase většinou přepadá. Tak ráda jim vybírám dárky! A často vzpomínám na to, jak byli malí moji kluci - tenkrát jsme museli hodně počítat a zvažovat, co jim pod stromeček nadělíme, a bývalo mi líto, že jim nemůžu ta větší přání splnit. Dneska počítat nemusím - ale ono to rozhodování je stejně těžké, protože sice chci, aby si Štědrý večer u babičky užili a jednou na něj vzpomínali s radostí, ale taky je nechci zahltit zbytečnostmi. Snažím se tedy držet zásady "dvě hračky, dvě knížky a jednoho měkkouše". 

Většinou mám problém dodržet to "dvě knížky", protože knížky miluju a moc ráda jim je dávám i čtu. Naštěstí kluci mají koncem roku i narozeniny a svátek, a tak je dostávají průběžně :-) Letos jsem většinu knížek nakoupila v dětském knihkupectví Zlatá velryba. Při prohlížení jeho stránek jsem nostalgicky zamáčkla slzu nad knížkami mého dětství a když objednané knížky přišly, potěšily pečlivým zabalením, jmenovkami na dárek a vtipnými samolepkami ("Tato knížka patří...... Ruce pryč!" :-)) 

Kluci mají knížky taky rádi, některé čteme a prohlížíme pořád dokola, ale mě to nikdy neomrzí. Ondra nedávno dostal k prvním narozeninám knížku s "listy" z překližky a s barevnými obrázky zvířátek. Překvapilo mě, jak dlouho si ji vydržel prohlížet - i když dostal i jiné hračky, a některé dokonce vydávaly zvuky, pořád se k té dřevěné knížečce fascinovaně vracel a četl "čičí" (obrázek lva), "chrchrr" (hrocha), "méé" (žirafy) nebo mlaskal jazykem jako na koníka (zebra) :-)

Když k nám měl před čtyřmi lety poprvé přijít Páťa, byla jsem z toho docela nervózní: náš byt nebyl vůbec, ale vůbec vybavený pro malé děti, neměli jsme žádné hračky pro tříletého kluka a já taky nejsem zrovna kontaktní chůva. Aby návštěvu u nás "přežil" (a my taky), koupila jsem mu malé autíčko s vlečkou a knížku o vláčcích, takovou tu s tvrdými listy. Z hraček měl radost a když odcházeli domů, spořádaně je srovnal na stolek v obýváku. Usmála jsem se na něj: "Chceš si je vzít s sebou?" Váhavě zavrtěl hlavou. "Tak víš co? Jednu si vem a tu druhou si tady necháš na příště, jo?" Přikývl a sáhl po knížce - a v tu chvíli (kdyby se tak nestalo už dávno předtím) byl "můj" :-)

Když jsem se zeptala snachy, co mám dát klukům pod stromeček, vážně odpověděla: "My bychom si všichni přáli jen víc babiččina času." No, je pravda, že letos jsem své práci obětovala hodně večerů i víkendů, víc, než jiné roky. Tak to příští rok změním, slibuju. Jen aby nelitovali :-))

 

Ať u Vás na Štědrý den září nejen svíčky na stromečku, ale i oči obdarovaných, 

Vám přeje slu-nicko.

Zobrazeno 305×
komentáře
Megišek

Jee do Zlaté velryby chodíme moc rádi. Paní majitelka knížkám rozumí :-)

makie

Jeee, víc babiččina času ♥

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.