„Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“

„Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil.“ Vešel tedy dovnitř, aby zůstal s nimi. Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. Vtom se jim otevřely oči a poznali ho. On jim však zmizel.
/Lk 24,29-31/

Jakmile Ježíše poznali, hned jim zmizel. On nechce být uzavřený jen pro někoho. Oba učedníci se jdou o toto setkání podělit s apoštoly. Žene i mě poznání Krista dál?

1. čtení Sk 2,14.22b-33
Skutky apoštolů popisují události, které začínají sesláním Ducha svatého. Hned po něm vystupuje apoštol Petr a mluví veřejně o tom, co se vlastně stalo. Z jeho dlouhé řeči vybíráme některé části. Odvolává se na krále Davida (asi 1000 př. Kr.), který je vyobrazen jako vzor mesiáše, a cituje Žalm 16.
Žalm 16
Žalm lze vnímat jako modlitbu víry a naděje v mesiáše. Je to také naše vyznání naděje a víry?
2. čtení 1 Petr 1,17-21
Pokračujeme ve čtení prvního listu Petrova. Autor povzbuzuje křesťany, aby vytrvali na cestě za Bohem. Jako on je svatý, i my usilujme o svatost a buďme svatí.
Evangelium Lk 24,13-35
Každý z evangelistů zdůrazní v závěru svého díla jiné akcenty. Lukáš vybral scénu dvou učedníků, kteří vše vzdali a zklamaní odchází z Jeruzaléma (60 stadií je cca 11 km). „Lámání chleba“ je označení Ježíšova gesta při poslední večeři a později slavené eucharistie.
www.vira.cz