Když Ježíš uslyšel, že byl Jan Křtitel uvězněn, odebral se do Galileje.

‘Země Zabulonova a země Neftalimova, u moře, za Jordánem, Galilea pohanská, lid, který žil v temnotě, uviděl veliké světlo; světlo vzešlo těm, kdo sídlili v krajině a ve stínu smrti.’               /Mt 2,15-16/

Náš Pán začíná své působení v Galileji. Mnozí ji považovali za jakousi periferii. Vždyť jsou tam napůlpohani, rybáři, chudí řemeslníci… Nebát se jít i dnes na periferii – to je výzva současného papeže Františka.

1. čtení Iz 8,23b – 9,3
V 8. stol. př. Kr. vznikl konflikt mezi Judskem (jižní Izrael) a Izraelem (Neftali a Zabulón jsou původní
názvy pro Galileu), který vytáhl spolu se Sýrií proti Judsku. Prorok Izaiáš však předpovídá neúspěch této
válečné výpravy (srov. Iz 8,4). Ale poražené oblasti nezůstanou navždy vystaveny hanbě prohry…
Žalm 27
Zpěv dávného Božího vyznavače překvapuje svou hlubokou důvěrou. Je však opravdu tak těžké opřít se
s důvěrou o Boha, jako to dokázal před 2500 lety žalmista?
2. čtení 1,10-13.17
Pavel odpovídá na dotazy a stížnosti; komunita Korinťanů byla zjevně rozdělena. Pavel na tento podnět
reaguje a hledá argumenty proti rozdělení. Díky tomu se tvoří první teologické reflexe pojmu církev.
Evangelium Mt 4,12-23
Po křtu v Jordánu a pokušení na poušti začíná Ježíš svoji veřejnou činnost, a to v té době v již pohanské
Galileji, která tehdy byla obývaná Židy jen částečně. Matouš ve svém evangeliu často odkazuje na
starozákonní místa (srovnejme např. s prvním čtením).
www.vira.cz