„Mistře, řekni mému bratrovi, aby se rozdělil se mnou o dědictví!“

„Dejte si pozor a chraňte se před každou chamtivostí. Neboť i když má někdo nadbytek, jeho život není zajištěn tím, co má.“
/Lk 12,15/

Klid a pokoj v duši, který právě dnes tolik potřebujeme, objevíme často tak, že si uvědomíme svoji nedostatečnost. Není lehké svěřit se Bohu do rukou, ale právě to způsobí vnitřní klid…

1. čtení Kaz 1,2; 2,21-23
Kniha Kazatel patří ke složitým textům Starého zákona. Marnost lze vnímat jako hořkou skepsi. Knihu 
však můžeme chápat jako realistický pohled na život. Ke správnému pochopení našeho textu je třeba 
doplnit závěr kapitoly Kaz 2,24-26: „Nic není lepší pro člověka, než aby jedl a pil a měl se dobře za 
všechnu svou práci. A uvědomil jsem si, že i to je z Boží ruky…“
Žalm 90
Téma marnosti z prvního čtení se objeví i v žalmu. Ani zde nejde o skepsi, ale o složení naděje v Boha, 
nikoli do díla vlastních rukou.

2. čtení Kol 3,1-5.9-11
List zdůrazňuje zakotvení osobní víry v Kristu, a nikoli v požitcích, ezoterice či nařízeních Zákona. 
Připomeňme předcházející text: „…Jestliže jste spolu s Kristem zemřeli mocnostem světa, proč si 
necháváte předpisovat: … nejez, nedotýkej se – jako byste stále ještě byli v moci světa? Jsou to lidské 
předpisy, ale nic neznamenají“ (Kol 2,20-23).

Evangelium Lk 12,13-21

Tento úryvek navazuje zdánlivě nesourodě na Ježíšovu řeč o odvaze ke statečnému vyznání (12,1-12) – 
jako by tazatel neposlouchal. Ale Ježíš nejenže se nenechá vtáhnout do rodinného sporu, ale otvírá 
zásadní otázku naší závislosti na majetku. K porozumění můžeme doplnit verš Mk 12,34: „Neboť kde je 
váš poklad, tam bude i vaše srdce.“

www.vira.cz