Bůh měl pro stvoření stanovený záměr. Veškeré stvoření je vyjádřením Jeho vůle a Jeho moci.V biblickém popisu stvoření jsou zřejmými řád, vývoj a vyvrcholení. Řád je zjevný v pečlivém časování různých fází tvůrčí činnosti v šestidenním cyklu, střídání večerů a jiter. Vývoj lze spatřovat v postupném zaplňování země jejími obyvateli a při zvyšování pozornosti, kterou Bůh věnoval svému tvůrčímu dílu. Ohledně lidského rodu, s použitím nápadně osobního a množného čísla, Bůh řekl: „Učiňme člověka“… Bůh stvořil člověka … jako muže a ženu je stvořil“(v. 26–27). Lidský rod je základním kamenem Boží tvůrčí činnosti. Biblické příběhy záměrně ukazují pečlivé, inteligentní plánování a vylučují myšlenku, že jakákoli část stvoření vznikla pouhou náhodou.

Bůh ve všech etapách uplatňoval svou moudrost a vládu a přivedl celý stvořený řád k dokonalému a dobře navrženému vrcholu (Genesis 1,31). Člověk byl stvořen jako obraz Boží. Nic v tomto světě není víc nežli on, koruna všeho tvorstva. Každý člověk v sobě nese Boží obraz nezávisle na tom, v jaké historické situaci žije. Boží obraz je od člověka neoddělitelný. Je třeba, abychom věděli, jaký je tento Boží obraz, a abychom se snažili být podobni tomu, podle nějž jsme stvořeni. Není totiž psáno, že Bůh stvořil člověka jako svou podobu, ale podle svého obrazu. A tím obrazem nemůže být nikdo jiný nežli náš Pán a Spasitel. O něm je psáno: „On je odlesk jeho božské slávy a výrazná podoba jeho podstaty“ (Žid 1,3) a také pravil: „Kdo vidí mne, vidí Otce“ (Jan 14,9).