Člověku se vždycky zdá, že se chová dobře, je to však Hospodin, který zkouší srdce.

Spravedlivý (Bůh) olupuje zlosynův dům, zlosyny vrhá do zhouby. Kdo si ucpe ucho při chuďasově křiku, nedojde sluchu, až sám bude křičet.                            /Př 21,12-13/

Co věta, to poklad. Klidně jako heslo do památníku našim dětem, vnoučatům. I pro mě v tuto chvíli: není v poslední větě vyjádřena naše arogance a lhostejnost k „třetímu světu“?
 

1. čtení: Př 21,1-6.10-13
žalm: Žl 119
evangelium: Lk 8,19-21
www.vira.cz