Naše dnešní zamyšlení nad listem Římanům se bude zabývat tématem modlitby. Dva verše úryvku, který máme před sebou, jsou plné bohatých a hlubokých myšlenek. Jádro výpovědi musíme hledat v apoštolově pokusu vyjádřit nedostatečnost našeho modlitebního zápasu, jemuž přichází na pomoc sám Bůh, který dává svého Ducha, aby přebýval v našem nejhlubším nitru. Člověk není schopen dokonale poznat ani sám sebe, natož pak Boha, jenž nemůže být plně poznán omezeným lidským rozumem. U Ducha svatého je tomu jinak. Pronikavě poznává člověka i v nejskrytějších oblastech jeho nitra – dokonale zná i Boha, neboť přichází z jeho světa a je s Bohem totožný. Jeho pomoc při modlitbě je proto nesmírně důležitá a účinná.

Ideál modlitby jako sladění rozumu a vůle se smýšlením a chtěním Boha, je nutným darem Ducha svatého modlícímu se člověku. Jak tedy Boží Duch pomáhá naší slabosti, jež nám znemožňuje účinně se modlit? Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit… Duch se za nás přimlouvá před Bohem. Jeho přímluva však není vyjádřitelná lidskými slovy. Podobně jako je Bůh nevyslovitelné a nevysvětlitelné tajemství, nemohou být do vymezujících hranic lidské řeči pojaty jeho projevy. Přímluva Ducha za Boží děti u Boha Otce se tedy odehrává oboustranně na Boží úrovni, člověk není schopen proniknout do ní vlastním úsilím. Je to jeden z vrcholných projevů Božího působení v lidském světě, který – jakožto Boží – zůstává pro člověka neprobadatelným tajemstvím.

Podle Pavla je nejhlubší nitro člověka ovládáno Duchem Božím. Ten se právě v tomto rozhodujícím středu lidské bytosti s člověkem spojuje v jeho toužebném volání k Bohu o dar věčného života – a naplňuje toto volání pevnou důvěrou a nadějí. Nejlepší a nejúčinnější projev lidského vztahu k Bohu je tedy modlitba Ducha bydlícího v srdci věřícího člověka. Modlitba Ducha je nejvítanější v lidské slabosti, ze které si člověk sám nemůže pomoci. Jestliže tedy věřící člověk stále více otevírá své nitro vládě Ducha, modlí se opravdově a účinně. Důvěrně odevzdané a zároveň plně angažované spoléhání na Boha je pravdivějším postojem než tisíce slov modlitby, která staví více na osobním výkonu, než na Boží milosti.