23.6.2020
Co chcete, aby lidé dělali vám, to všechno i vy dělejte jim.
Vejděte těsnou branou. Neboť prostorná je brána a široká cesta, která vede k záhubě, a mnoho je těch, kdo tamtudy vcházejí. Jak těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji najdou!
/Mt 7,13-14/
Těsná brána, úzká cesta. Křesťanství opravdu není náboženstvím „masovým“. A vlastně nikdy nebylo. Krásu a ryzost a prostotu přírodní perly mnozí nedocení. Už umíme vyrábět náhražky…
1. čtení: 2 Král 19,9b-11.14-21.31-35a.36
žalm: Žl 48
evangelium: Mt 7,6.12-14
Zobrazeno 1100×
komentáře
nejnovější články
Vědomí lidské křehkosti
Inigo
1
Lidi se ptají na to co…
YouTube
2
Myšlenka na 29/03/2024
LittleTiger
3
Proces sebaaktualizácie…
MichaelaHakova
4
Papežovo kázání na…
Inigo
5
Vše je zde hra nebo boj
YouTube
6
všechny články
nejčtenější články
29.3.2024 Velký…
Slovo na den
1
První setkání…
Inigo
2
Francie: výjimečné…
Inigo
3
do pole vlivu…
Inigo
4
výběr poroty
výběr uživatelů
„Nedávejte však psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás“ ( Mt 7,1-6). Slovo o perlách a sviních zde tvoří zřetelnou protiváhu předchozím slovům, která jsme četli včera, nabádající nás, abychom byli vůči lidem vstřícní, tolerantní a laskaví a nebyli falešně povýšení - ale abychom nezapomněli, že všechno má své hranice. Ježíš nás nabádá, abychom své bližní předčasně nesoudili, abychom jim odpouštěli, a když kritizujeme jejich chyby, dívali se stejně přísně také sami na sebe. Kdo jsou zde ti psi? Co je tou perlou a kdo je ta svině? Kdy a komu Ježíš ta slova řekl? Na jakou situaci v nich reaguje? Tady nás nechává Matouš v nejistotě. Příběh o kananejské ženě můžeme považovat za jeden z nejstarších výkladů tohoto textu:
Pohanská žena žádá Ježíše, aby pomohl její dceři, a on ji odmítá slovy: Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům. Ale žena volá: „Ovšem pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“ (Mt 15,21n). A Ježíš jí nakonec pomůže. Příběh je svědectvím, jak vážný a ostrý spor se v církvi rozhořel nad otázkou, zda má být nabídnuto svaté psům, tj. evangelium pohanům. Apoštol Pavel byl málem ukamenován za to, že nabízel spásu pohanům. Bylo to považováno za rouhání a házení perel sviním. A přece církev poznala, že právě k tomu k tomu ji vede Duch svatý. Křtila pohany, černochy, otroky, nemocné i mrzáky. Přijímala mezi sebe hříšníky. Evangelium lásky trhá a boří všechny hradby a předsudky.
V evangeliu nás Ježíš vybízí, abychom milovali druhé jako sebe. Zlaté pravidlo je jednoduché, ale náročné. Není to zásada právní, ale pravidlo lásky. Je to cesta, která vede k životu, a přesto na ní musíme procházet úzkou branou odříkání a nesení svých denních křížů. Budu prosit, abych to dělal rád a s vnitřním pokojem a následoval při tom Ježíše? Další výrok poukazuje na obtížnost křesťanské cesty k věčnému životu. Nedbat na svou osobní zodpovědnost a jít s davem je svůdné. Volba mezi dobrem a zlem nebývá snadná a často ji musíme konat sami. Ukazuj mi, Pane, cestu, která vede k tobě. Široká a pohodlná cesta bývá snadná, ale nevede k životu. Cestou a branou k věčnému životu je Ježíš: „Amen, amen, pravím vám: Já jsem dveře …Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn“ (Jan 10,7-9).
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.