Text Sirachovce z prvního čtení je pohřebním chvalozpěvem na proroky Eliáše a Elizea, o kterých jsme četli včera. Na rozdíl od Eliáše zůstal Elizeus v úzkém kontaktu s „prorockými žáky" a měl na ně velký vliv. Elizeus , jehož jméno znamená „Bůh zachraňuje“, konal zázraky během svého pozemského života a divotvůrcem zůstal i po smrti: když do jeho hrobu narychlo pohřbili mrtvého muže a jeho tělo se dotklo Elizeových kostí, muž znovu ožil a postavil se na nohy (2 Kr 13,20). Ještě v době sv. Jeronýma (347-420) bylo možné v Samaří vidět prázdnou hrobku proroka Elizea.