Pravý půst spočívá v pomoci bližnímu. Při falešném postu mísíme zbožnost s pokrytectvím. Na jedné straně se postíme, na druhé se dopouštíme nepravostí. Hospodin po nás žádá pravý půst, při kterém jsme vůči bližním pozorní. Ježíš nás vybízí, abychom se věnovali tomu, co je opracdu důležité a podstatné. Pohleďme na svůj život: kolik zbytečností nás obklopuje! Ženeme se za tisícerými věcmi, které se zdají nezbytné, ale ve skutečnosti nejsou. Kolik by nám prospělo zbavit se té spousty zbytečností a objevit znovu to, na čem záleží.

Půst je umění odříkat se marností a nadbytku, abychom se dostali k podstatnému. »Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst« (Mt 4,4). Jako chléb a více než chléb potřebujeme Boží slovo, potřebujeme mluvit s Bohem, potřebujeme se modlit. Jedině před Bohem totiž z nás vycházejí na světlo skryté náklonnosti našeho srdce. Dobré i špatné. Soustavný dialog vedený s Pánem vrací život.