9.1.2020

„…šel na horu, aby se modlil.“


„Rozloučil se s nimi a šel na horu, aby se modlil.“/Mk 6,46/

Pane, přijď do našich srdcí. Prosím, sniž se k nám a s námi vystup na horu ke svému Otci.

1. čtení: 1Jan 4,11-18
žalm: Žl 72
evangelium: Mk 6,45-52

 

Zobrazeno 302×
komentáře
Matonick

Četba evangelia nám umožňuje zaznamenat důležitost modlitby v Kristově životě: Mk 1,35, Mk 6,46, Mt 14,23, Luk 5,16, Luk 6,12. Texty dokumentují každodenní Ježíšovu modlitbu většinou na opuštěném místě, v noci i ve dne, ráno i večer. Často v působivé samotě hory. Evangelisté je předávají jako příklad všem Ježíšovým učedníkům i nám, kteří se budou chtít modlit jako on. Aby pochopili nebo vytušili, proč se modlí, a aby zjistili, jak se modlí. Modlitba se stává místem, kde mizí lidská samota Božího Syna. Ježíš je v ní ve společenství s Otcem vždy a všude. Ježíš se vrací k Otci v modlitbě jako do svého přirozeného světa, do svého obvyklého prostředí. Putuje na horu směrem k Otci.

Matonick

Odtud vystoupil do nebe a na jejím vrcholu má stanout i při svém návratu, kdy pro nás přijde jako oslavený a vítězný král. Ježíš je vrcholem lidské zbožnosti a vrcholem modlitby svého lidu. Naučil se modlit se svým lidem, živil se modlitbami Izraele a zvláště jeho žalmy. V něm se modlitba stane definitivně modlitbou Syna s onou originálností, se kterou pouze On, a pak skrze Něj se modlit učíme i my. Jako křesťané jsme povoláni, abychom byli živým svědectvím a prodloužením vtěleného Slova i v modlitbě; napodobováním, které je plodem a požadavkem následování.

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.