Jinému řekl: ,,Následuj mně!" On odpověděl: ,,Dovol mi Pane, abych šel napřed pochovat svého otce.

Řekl mu: ,,Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a všeude zvěstuj Království Boží. Kto položí ruku na pluh a ohlíží se, není způsobilý pro pro království Boží." Lk 9, 57-62

Dokonca ani pochovať vlastného otca. Prečo to Ježiš povedal? Nie je snáď povinnosťou detí dochovať svojich rodičov? Evidentne to ani pre Neho nie je to najdôležitějšie. Kam vymyzla úcta k starobe a potreba vidieť primárne postavenie rodinných väzieb? Zaiste to nie je možné brať ako nabádanie k pohŕdaniu vlastnými koreňmi, alebo k zabudnutiu na tých, ktorí nás vychovali. Ale tam nie je budúcnosť, nie je v tom vízia, na ktorú chcel Ježiš poukázať.

Podobenstvo o hrivnách

¹¹ Tehdy vyprávěl svým posluchačům další podobenství, protože se blížil k Jeruzalému a oni si mysleli, že se už nyní má zjevit Boží království. ¹² Řekl jim: „Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se odtamtud vrátil jako král. ¹³ Předtím si zavolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven ^[a] a řekl jim: ‚Hospodařte s tím, dokud nepřijdu.‘ ¹⁴ Jeho krajané ho ale nenáviděli a hned vyslali poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme ho za krále!‘

¹⁵ Když se pak vrátil jako král, zavolal si služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal. ¹⁶ Přišel první a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.‘ ¹⁷ Král odpověděl: ‚Výborně, můj dobrý služebníku! Protože jsi byl věrný v tom nejmenším, vládni deseti městům.‘

¹⁸ Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.‘ ¹⁹ Odpověděl mu: ‚Ty buď vládcem pěti měst.‘

²⁰ Potom přišel další a řekl: ‚Pane, zde máš svou hřivnu. Měl jsem ji uloženou v šátku, ²¹ neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk; vybíráš, co sis neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.‘ ²² Král mu řekl: ‚Soudím tě podle tvých vlastních slov, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel? ²³ Proč jsi tedy nedal mé peníze směnárníkům, abych si je po návratu vybral i s úroky?‘ ²⁴ Tehdy řekl své družině: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.‘

²⁵ ‚Pane,‘ namítli, ‚vždyť už má deset hřiven.‘

²⁶ Říkám vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. ²⁷ A ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.‘“ Mt 25, 14-30

Rozmnožuješ nebo zakopáváš svoje hrivny? Zabili ťa nepriaznivé okolnosti, či strach? Vzali ti vietor z plachiet? Je možné, že sa nachádzaš práve v tejto situácii a nevieš sa pohnúť z miesta. Čo je evanjelijnou odpoveďou na tento stav, v ktorom sa môže občas nájsť každý z nás? Vezmi svoje hrivny a investuj ich. Každý z nás dostal do vienka určité talenty, vlohy, nadanie práve preto, aby ich využil pre širšie dobro, pre budovanie druhých což spätne pôsobí na budovanie i seba samej. 

Keď sa vzájomne kritizujeme a napomíname, tak ako to od nás evanjelium žiada a kladie nám to na srdce, zprvu sme častokrát vlažní, bojíme sa totiž reakcie, odmietnutia, uzavrenia sa toho druhého. Nepoznám nikoho, kto by rád počúval sebakritiku a pozitívne na ňu reagoval, i keď sa nájdu ľudia, u ktorých dokáže sebakritický postoj a otvorenosť voči napomenutiu vyprodukovať pozitívnu zmenu. Uzavrieť sa do svojej samospravodlivej bubliny, v ktorej si svoje právo na hriech nejak obhájime a napokon do nej pozvať aj ďalších, podobne zmýšľajúcich, je tiež cesta ako sa vyrovnať s osobnými zlyhaniami. 

Existuje však aj iná možnosť. A tou je pripustiť si svoje zlyhanie. Do toho sa skutočne dobrovoľne nikomu nechce a vôbec to nie je jednoduché. Ovšem je to jediná cesta k uzdraveniu. 

Výstraha Petrovi /skale, na ktorej má byť zbudovaná cirkev/

1Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás tříbil jako pšenici. 32Prosil jsem ale za tebe, aby tvá víra neselhala. Až se jednou obrátíš, posiluj své bratry.“

33„Pane,“ zvolal Petr, „s tebou jsem připraven jít i do vězení, i na smrt!“

34On mu však odpověděl: „Říkám ti, Petře, než ráno zakokrhá kohout třikrát zapřeš, že mě znáš." Lk 22,31-34

Prečo bol impulzívny Peter pre Ježiša prvá voľba? Nie dokonalosť, nie schopnosti, ale viera ho predurčila k role, ktorá mu bola zverená. Boli dni, kedy nemal prácu, pretože neboli ryby. To tiež nebolo prekážkou k jeho použitelnosti, skôr naopak. 

Nezakopme svoje hrivny len preto, že momentálne nie sú na obzore ryby, alebo preto, že nás naše vlastné schopnosti zradili. Nezapomeňme, že to bol práve tento člověk, ktorý ako jediný okúsil, čo je to, vystúpiť za Ježíšom na hladinu a kráčať po mori.