Bratři! Když má někdo z vás s druhým spor, nestyděl by se dovolávat práva u pohanů, místo u křesťanů? Což nevíte, že křesťané budou soudit svět? A jestliže soud nad světem je ve vašich rukou, nejste hodni soudit maličkosti? Nevíte, že budeme soudit anděly? Čím spíše všední věci! Máte-li běžné spory, ustanovte za rozhodčí ty, kteří v církevní obci nic neznamenají. Styďte se, že k vám musím takto mluvit. Copak není mezi vámi žádný moudrý člověk, který by mohl rozsoudit své bratry? Místo toho se však bratr soudí s bratrem, a to ještě před nevěřícími! Vůbec už to je u vás zlořád, že mezi sebou vedete soudy. Proč raději nesnášíte bezpráví? Proč raději netrpíte škodu? Ale místo toho sami působíte bezpráví a škodu, a to bratřím! Nebo nevíte, že nespravedlivým se nedostane podílu v Božím království? Nemylte se! Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani zhýralci, ani lidé zvrácení, ani zloději, ani lakomci, ani opilci, ani utrhači, ani lupiči nebudou mít v Božím království účast. A takoví bývali někteří z vás. Ale dali jste se obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni pro jméno Pána Ježíše Krista a skrze Ducha našeho Boha. Z prvního čtení    (1 Kor 6,1-11).

Z textu prvního čtení dnes máme možnost poznat další stránky života církevní obce . Apoštol Pavel se vyjadřuje velmi jasně a autoritativně se záměrem, aby si adresáti uvědomili závažnost a nevhodnost některých svých postojů a svého jednání. Věřící mají při řešení některých problémů mít na mysli kritéria vyplývající právě z jejich společné víry v Krista. Apoštol si přeje v nich dokonce vyvolat i jistý pocit studu například v tom, že se  mezi nimi nenachází moudrý člověk, jenž by mohl vystoupit jako rozhodčí ve sporech mezi bratřími. Nakonec připomíná Korinťanům novost daru, jehož se jim při křtu dostalo, který nachází své vyjádření v novosti způsobu života pokřtěných. 

Z  evangelia (Lk 6,12-19): Ježíš vyšel na horu, aby se modlil; a celou noc strávil v modlitbě s Bohem. Když se rozednilo, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které nazval apoštoly: Šimona, kterého pojmenoval Petr, jeho bratra Ondřeje, dále Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona, kterému říkali Horlivec, Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se stal zrádcem. Ježíš sestoupil s hory a zastavil se na rovině. A s ním velký zástup jeho učedníků a velké množství lidu z celého Judska, z Jeruzaléma i z tyrského a sidónského pobřeží. Přišli, aby ho uslyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Uzdravováni byli také ti, které trápili nečistí duchové. Každý z toho množství lidí se ho snažil dotknout, protože z něho vycházela síla a uzdravovala všechny.

Apoštol Lukáš v evangeliu opět velmi rád poukazuje na to, že se Ježíš i před vyvolením a povoláním  Dvanáctiučedníků, které nazval apoštoly, odebral do ústraní na horu, aby se tam vroucně modlil k Bohu Otci. A poté, když posílen z hory sestupuje, provází ho zástupy lidí. To proto, aby mu naslouchali, a aby dosáhli uzdravení ze svých nemocí.V pozadí učení i uzdravování stojí Božská síla, která dává Ježíšovým slovům mocnou účinnost. 

Odkaz  na    liturgické  texty z lekcionáře  k bohoslužbě  slova na úterý 6.9.2022.

1. čtení: 1 Kor 6,1-11

Žalmy: 149,1-2.3-4.5-6a+9b,   odpověď: Hospodin miluje svůj národ.

Evangelium:  Lk 6,12-19