Hospodin se zjevil Abrahámovi v Mamreově doubravě, když seděl za největšího denního parna u vchodu do stanu. Když totiž zdvihl své oči a podíval se, hle – stáli před ním tři muži. Sotva je spatřil, běžel jim vstříc od vchodu do stanu, poklonil se až k zemi, a řekl: „Můj pane, jestliže jsem nalezl přízeň v tvých očích, nepřecházej kolem svého služebníka. Připraví se trochu vody, abyste si umyli nohy, a odpočinete si pod stromem. Přinesu kousek chleba, posílíte se a pak můžete jít dál, neboť proč byste jinak šli kolem svého služebníka?“ Odpověděli: „Nuže, udělej, jak jsi řekl!“ Abrahám pospíšil do stanu k Sáře a pravil: „Honem vezmi tři měřice mouky, té nejjemnější, zadělej ji a upeč placky!“ Potom Abrahám běžel ke stádu, vzal mladé krmné tele a dal ho služebníkovi, aby ho rychle upravil. Pak vzal kyselé i sladké mléko, tele již upravené a předložil jim to. Obsluhoval je pod stromem, zatímco jedli. Zeptali se: „Kde je tvá žena Sára?“ Odpověděl: „Tady ve stanu.“ Hospodin řekl: „Vrátím se k tobě napřesrok v tento čas a tvá žena Sára bude mít syna.“Z  prvního čtení (Gn 18). Abraham byl vzorem pohostinnosti.  Když k němu zavítal Hospodin, pohotově ho obsloužil s nábožnou úctou, která náleží Bohu.  Bůh se vydáváhledat člověka. Navštívil i Abraháma, aby ho odměnil. Jeho zjevení můžeme považovat  jako předobraz pozdějšího  příchodu Spasitele na svět. V Ježíši Kristu se Bůh sám navždy stal zjevným  lidstvu a  zjevný je také láskyplný vztah mezi Bohem a člověkem.

Ze  druhého čtení(Kol 1,24-28): Bratři! Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z toho, protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho prospěch jeho tělo, to je církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo, totiž to tajemství, které bylo skryté od věků a od pokolení, ale které teď bylo odhaleno jeho věřícím: těm Bůh chtěl oznámit, jaké bohatství božské slávy je pro pohany v tomto tajemství, že Kristus je ve vás, naděje na věčnou spásu. O něm my kážeme, každého člověka napomínáme, každého člověka učíme s veškerou moudrostí, abychom každého člověka učinili dokonalým ve spojení s Kristem.

Apoštol Pavel v listě Kolosanům mluví o svém poslání, svěřenému Bohem. Obsahem jeho služby je oznámit lidstvu tajemství plánu spásy, jehož ústřední postavou je osoba samotného Krista. Křesťané jeho slovo přijímají. Tím křesťanství   předstihuje všechna ostatní náboženství. Podle jeho učeníse člověk vydává hledat Boha.  Ve zjevení Ježíšově jde však naproti člověku i sám Bůh, aby mu zpřístupnil cestu k sobě. 

Z evangelia (:  Lk 10,38-42): Ježíš přišel do jedné vesnice, kde ho přijala do domu nějaká žena jménem Marta. Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila Pánu k nohám a poslouchala jeho řeč. Marta měla plno práce s obsluhou. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala obsluhovat samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto! Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano, jen jedno je třeba. Marie si vybrala nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme.“

I dnešní  Lukášovo evangelium  je o pohostinnosti. Sestry Marta a Marie přijímají návštěvu Pána.  Obě mu vyznávají,  každá svým způsobem, náležitou úctu jako  k Božímu Synu a přesto je v jejich přesvědčení podstatný rozdíl. Pravá  pohostinnost má být výzvou, abychom se otevřeli jeden druhému. Bůh touží přebývat v každém člověku.  Jen ti Ho však mohou hostit, kteří přijmou jeho Slovo.

Odkaz  na    liturgické texty  z lekcionáře  k  bohoslužbě slova na  neděli 17.7.2022. 

1. čtení: Gn 18,1-10a

Žalmy: 15,2-3a.3b-4.5bc,  odpověď: Hospodine, kdo smí prodlévat v tvém stánku?

2. čtení: Kol 1,24-28

Evangelium:  Lk 10,38-42

Na  slovo bohoslužby  16. neděle v mezidobí navazuje 

projekt ČBK UČÍCÍ SE CÍRKEV t tématem 172: „NÁBOŽENSTVÍ“- viz.