Platí vám hodně? Dost na to, abyste bez požádání zůstali přesčas? Dost na to, abyste v práci umřeli?

Hoden jest dělník mzdy své – mzdy za jasně stanovenou práci. Za nadstandardní nasazení bude odměněn, ale žádný rozumný zaměstnavatel se na ni předem nespolehne. Vždyť je to jen člověk najatý za mzdu. Někdy je tato malá angažovanost dokonce výhodou – v Příslovích jsou nevěstky označovány za menší nebezpečí než milenky právě proto, že poskytnou, za co jim člověk zaplatí, ale víc se neangažují, rodinu nerozvrátí. Naštěstí nejsou milenky jediné, kdo může člověka milovat.

 

Zdroj: www.flickr.com

 

Hospodin nehodil člověka do světa, nepřistrčil si židli a nezahájil pozorování. Hospodin není v chování k nám motivován zvědavostí, ale láskou. Sám sebe ve vztahu k nám chápe jako otce, svého syna staví do role pastýře. Ne najatého, vždyť jsou jedno. Nevybral si jednoho z lidí a neslíbil mu přední místo v ráji za to, že se mu bude o lidi starat. Angažuje se sám. Ví, že ať by slíbil cokoli, nikdo jiný se o jeho děti tak nepostará. Může někoho povolat do služby a dát mu konkrétní úkol a odměnit ho podle kvality, s jakou bude úkol splněn. I lidé jsou schopni lásky, někteří obrovské a nečekané. Mají ovšem také svobodnou vůli, která v jejich případě může vše pokazit. Mohou dostat strach a úkol nezvládnout. Přestože Hospodin povolal mnoho proroků, se kterými mohl být spokojen, na ten největší úkol, na demonstraci své lásky, poslal do světa svého vlastního syna, někoho, kdo míru jeho lásky jen netlumočil, ale skutečně zažíval.

 

Někdy se dnes mluví o tom, že krize křesťanství souvisí s posunem chápání slov, kterými se křesťanská zvěst sděluje. Je těžké vzbudit nadšení prohlášením, že Bůh je otec, v někom, kdo otce nezná, případně v jeho životě figuruje jako ten, s kým se člověk soudí o alespoň pár stovek měsíčně. A pastýř? Kdo dnes viděl pastýře? Dřív možná stačilo ta slova říct a lidem se hned vybavily příslušné vlastnosti. Dneska, přiznejme si, předpokládáme, že by pastýř měl být obětavý a starostlivý, protože nám řekli, že takový je Ježíš, a protože víme, že se Ježíš nazýval pastýřem. Žádného pastýře zachraňujícího ovci z průrvy většina z nás nikdy neviděla. A zemědělci motivovaní mzdou, respektive ziskem firmy, se přílišnou obětavostí nevyznačují. Netrmácejí se za ovečkou a nehlídají v noci dveře před vlky a zloději. Vymysleli velkochovy a před zloději brání zvířata elektrickým proudem. Co na tom, jestli svou péčí způsobí újmu svěřeným zvířatům. Lidé se mohou nazývat pastýři nebo chovateli dobytka, ale vždy je třeba počítat s jejich špatnými vlastnostmi. Někdy jsou totiž silnější než jejich láska.

 

S tímto handicapem naší doby musíme počítat. Nepředpokládejme, že každému hned naskočí ty správné asociace. A zároveň nesmíme zapomínat, že takové vnímání spoluvytváříme. Jsme dobrými otci? Umožňujeme otcům kolem nás, aby byli dobří? Máme-li za někoho zodpovědnost, snažíme se chovat jako dobří pastýři, nebo jsme moderně asertivní a chráníme si své právo na odpočinek a soukromý prostor? Ne, Hospodin po nás určitě nechce církev plnou vyhořelých lidí, kteří se vyčerpali po pár letech. Máme rozum, dar od Hospodina, a máme ho používat. Rozum je ovšem třeba vést k dialogu se srdcem a módní trendy spíš vytvářet než se jimi nechat nést.

 

Ježíš má oproti lidem zásadní výhodu. Může bez nadsázky říct „Znám svoje ovce a moje ovce znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce.“ Člověk je jen přesvědčen, že druhého zná. Může se snažit ho poznat. Míra Ježíšovy lásky je ovšem taková, že skutečně zná každého jednotlivého člověka, který mu byl svěřen. Může se nazývat pastýřem, protože jeho láska mu umožňuje pečovat o člověka do krajnosti, za cenu vlastní smrti.

 

Bůh zná každého z nás jménem. Z nás – to nejsem jen já a moji „bližní“. Nejen lidi od nás z farnosti. My nevíme, kdo všechno je zahrnut do Božího plánu. „Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince.“ Můžeme si myslet, že se tím myslí Ježíšovi učedníci v nějakém jiném sboru. Můžeme si myslet, že je to skrytá výzva k misiím. Můžeme smýšlet ekumenicky a myslet si, že se tím myslí více křesťanských církví. Můžeme si myslet leccos, ale v téhle věci s jistotou nevíme nic. Kdokoli z nás se nazve pastýřem (třebas jako odpověď na Boží povolání k této službě), je pastýřem jen omezeného množství lidí; on sám by se měl pokládat za pastýře jen těch, které je schopen skutečně milovat. Jeho pastýřské chování by vždy mělo být motivováno láskou, nikoli nadšením z držení pastýřské hole. Komu všemu je pastýřem Ježíš, to nevíme. A pokládal za nutné nás na to upozornit, že tohle nevíme. Nejsme to jen my. Je tu ještě někdo, komu je Ježíš pastýřem, i když je zatím v jiném ovčinci. Spojení do jednoho stáda si bere na starost Ježíš sám.

 

Je samozřejmě správné být hrdý na to, že jsme Ježíšovými učedníky, že ho známe a můžeme s ním rozmlouvat. A je zároveň správné zachovávat si pokoru. Skutečným pastýřem jsem jen tomu, koho miluji tolik, že jsem ochoten za něj umřít. Každému jinému jsem leda spoluovcí. A o tom, komu je Ježíš pastýřem, nevím a nerozhoduji o tom. Já mám dost starostí s vlastní odpovědí na Ježíšovo volání. Koho a jak ještě Ježíš volá, do toho mi nic není. Jist si mohu být jen tím, že Ježíš volá i ty, které nepovažuji za součást svého společenství. Řekl to. Řekl to s láskou, která ví, kam může člověka dovést pýcha.

 

 


 

 

4. neděle velikonoční 

1. ČTENÍ Sk 4, 8-12
V nikom jiném není spásy. 

Čtení ze Skutků apoštolů
   Petr, naplněn Duchem svatým, řekl: "Přední mužové v lidu a starší! Když se dnes musíme odpovídat z dobrého skutku na nemocném člověku, kým že byl uzdraven, tedy ať to víte vy všichni a celý izraelský národ: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale kterého Bůh vzkřísil z mrtvých: skrze něho stojí tento člověk před vámi zdravý. 
   On je ten 'kámen, který jste vy stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní'. V nikom jiném není spásy. Neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy."

Žl 118 (117), 1+8-9. 21-23. 26+28-29 Odp.: 22 
Odp.: Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním. nebo: Aleluja. 

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky. Lépe je utíkat se k Hospodinu než důvěřovat v člověka. Lépe je utíkat se k Hospodinu než důvěřovat v mocné. 
Odp. 
Děkuji ti, žes mě vyslyšel a stal se mou spásou. Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvád-rem nárožním. Hospodinovým řízením se tak stalo, je to podivuhodné v našich očích. 
Odp. 
Požehnaný, kdo přichází v Hospodinově jménu! Žehnáme vám z Hospodinova domu. Ty jsi můj Bůh, děkuji ti; budu tě slavit, můj Bože! Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky. 
Odp. 

2. ČTENÍ 1 Jan 3, 1-2
Budeme vidět Boha tak, jak je. 

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana. 
Milovaní! 
   Hleďte, jak velikou lásku nám Otec projevil, že se nejen smíme nazývat Božími dětmi, ale že jimi také jsme! Proto nás svět nezná, že nepoznal jeho. Milovaní, už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět tak, jak je. 

EVANGELIUM Jan 10, 11-18
Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. 

Slova svatého evangelia podle Jana. 
Ježíš řekl: 
   "Já jsem pastýř dobrý. Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří, jak vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk, a vlk je uchvacuje a rozhání. Vždyť je najatý za mzdu a na ovcích mu nezáleží. 
   Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. 
   Také ty musím přivést a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř. 
   Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, a zase ho přijmu nazpátek. Nikdo mi ho nemůže vzít, ale já ho dávám sám od sebe. Mám moc život dát a mám moc zase ho přijmout. Takový příkaz jsem dostal od svého Otce." 

Zobrazeno 194×
komentáře
Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.