Praktický průvodce Velikonocemi v době covidové I.

Velikonoce (respektive Velikonoční triduum), narozdíl od Vánoc, nikdy nebyly svátky společného veselí. Dalo by se tedy říci, že jim omezení kvůli pandemii nemohou příliš uškodit. Jenže jsou to už druhé Velikonoce, kdy se mnoho z nás nedostane do kostela. Musíme si dát pozor, aby nám důležitá velikonoční zvěst neproklouzla mezi prsty, protože sledování televizního přenosu společné prožívání nenahradí. Připravili jsme tedy pro vás malého průvodce velikonočními svátky, který vám má nabídnout tipy, jak jednotlivé dny prožívat, ať už aktuálně žijete s rodinou, s kamarády nebo sami.

 

Zdroj: www.flickr.com

 

Sobota před Květnou nedělí:

 

Vzhledem k slibovanému hezkému počasí je to idealní příležitost spojit procházku s přípravou na nadcházející dny.

 

Tipy: 

 

  • Má být hezky, takže nám nic nebrání jít se projít do přírody, sami nebo s celou rodinou, podle toho, co nám situace umožňuje, a natrhat si „kočičky“. (Leckdo upřednostňuje jiné větvičky než jívu, aby nebral potravu probouzejícímu se hmyzu.) Pokud jdeme s dětmi, můžeme společný čas využít k povídání o tom, co nás na Květnou neděli a ve Svatý týden čeká.

 

  • Můžeme začít (nebo dokončit) předvelikonoční úklid.

 

  • Lze také vymýšlet a vyrábět velikonoční přání. Ten, kdo je posílá postaru poštou, má nejvyšší čas si je připravit, aby je v pondělí mohl odnést na poštu.

 

  • Je také možné chystat „velikonoční“ výzdobu domu nebo zahrady. Do příští neděle by ale ještě měla zůstat schovaná.

 

  • Pokud jsme to už neudělali dřív, můžeme namočit čočku, oves či pšenici, abychom je mohli další den zasadit. Zrovna sázení semínek nám může při povídání s dětmi posloužit jako krásný obraz. Každé semínko musí nejprve zemřít, aby mohl začít nový život. Nepřipomíná vám to něco?

 

  • Ti, kdo nemají malé děti a mají možnost, mohou vyrobit nebo vytisknout křížovou cestu, kterou umístí někam ven, aby si ji v týdnu mohli projít další lidé. Lze o ní dát nějak vědět (na facebooku, na vývěsce u kostela nebo u samoobsluhy), nebo ji nechat pro náhodné kolemjdoucí.

 

Foto: Barbora Wormová

 

Květná neděle

 

Vysvětlení a tradice:

 

Jedná se poslední postní neděli a my si připomínáme slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma.  Lidé ho nadšeně vítali. Vítali ho jako krále, mávali palmovými větvičkami, chválili Boha a radovali se. To se ale brzy změnilo.  Mnozí, kteří křičeli „Hosana!“ a Pána Ježíše oslavovali, za pár dní křičeli „Ukřižuj!“ a chtěli, aby zemřel. 

 

V tento den začíná mše svatá jinak než obvykle. Scházíme se venku před kostelem, kde nám kněz požehná „kočičky“ či jiné větvičky, které jsme si s sebou přinesli z domova. Je to právě na památku tohoto slavného Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma a zároveň to navazuje na tradici z 5. století, kdy se křesťané shromažďovali na Olivové hoře a po bohoslužbě šli s palmovými či olivovými ratolestmi v rukou do Jeruzaléma. Protože u nás nerostou palmy, nahrazujeme je větvičkami vrby jívy nebo břízy. Po posvěcení větviček kněz ještě přečte evangelium a teprve po něm se přesuneme do kostela, kde pokračuje mše svatá.  Při mši se pak čtou „pašije“- biblický příběh o utrpení a ukřižování Ježíše Krista. Právě proto se této neděli říká někdy také Pašijová. Letos se mnoho z nás do kostela nedostane, takže je potřeba vytvořit si podmínky k prožití radosti a zároveň vědomí toho, co bude následovat, nějak jinak.

 

Tipy:

 

  • Vydáme se „průvodem“ s ratolestmi ke křížku, kapličce, Božím mukám ve svém okolí a můžeme je ozdobit.

 

  • Kromě ratolestí zde můžeme přinést i pomalované kamínky, popsané třeba slovy „Hosana” nebo krátkými modlitbami.

 

  • Připravíme plechovku, do které schováme lístky s citáty z Bible, aby si je mohli vzít jiní lidé, kteří na toto místo přijdou. (Na plechovku je třeba napsat, že slouží k tomuto účelu, aby ji někdo v dobrém úmyslu neodnesl do koše.)

 

  • Napíšeme na karton nebo zalaminovanou čtvrtku otázku a výzvu pro všechny, kteří na toto místo přijdou a připravíme jim krabičku s malým bločkem a tužkou pro jejich odpověď, kterou zde mohou zanechat. Například „Je Ježíš králem vašeho života? Napište nám, kdy jste to zakusili.

 

  • Přečteme si na místě znovu úryvek z Matoušova evangelia Mt 21, 1-11 nebo si můžeme celý příběh vyprávět.

 

  • Vzhledem k tomu, že Ježíše vítali lidé společně, je vhodné si uvědomit, s kým prožíváme stejnou radost. Pokud se nedostaneme do kostela, můžeme zavolat svým blízkým a nějakým způsobem spolu radost sdílet. A pokud se tam dostaneme a víme, že někdo jiný ne, tím spíš mu zavolejme, donesme mu posvěcené kočičky nebo malý vzkaz. Také můžeme s touto myšlenkou vyrábět velikonoční přání.

 

  • Na připomínku toho, že chceme Ježíše ve svém životě přivítat jako svého Krále, můžeme zasunout požehnané ratolesti za kříž na zdi.

 

  • Pohled na ratolesti za křížkem nás může při zpytování svědomí vést k otázce, zda častěji voláme „Hosana“ nebo „Ukřižuj.“

 

Zdroj: www.flickr.com

 

Modré pondělí:

 

Vysvětlení a tradice:

 

Tento den se někdy označuje jako „modré pondělí“. Je to proto, že ač se tento den nekonají žádné zvláštní obřady, dříve se v tento den kostely zdobily modrým či fialovým suknem.

 

Tipy:

 

  • Můžeme si nachystat pučálku, což je tradiční pochoutka z naklíčeného hrachu. Není to žádná sladkost, takže je to ideální pochoutka pro Svatý týden.  Navíc je moc zdravá - obsahuje velké množství vitamínů A, B a C. Její využití může být různé podle chuti: může se jíst samotný naklíčený hrách nebo si ji můžete přidat do svého oblíbeného salátu. Časté je také její opékání na másle nebo sádle a ochucení solí nebo česnekem. Může se ale také při smažení osladit a podávat na sladko! Mnoho informací o pučálce, postup jejího zhotovení i různé zvyky s ní spojené si můžete přečíst zde: https://www.kucharkaprodceru.cz/pucalka-neboli-palenec/.

 

Šedivé úterý

 

Vysvětlení a tradice:

 

Ani v tento den se nekonají žádné zvláštní obřady. Zato doma bývalo tradičně rušno. Hospodyňky se daly do „jarního úklidu“ a chystaly své domovy pro slavnostní slavení Velikonoc. A jelikož se při uklízení v domech zvedala mračna prachu, říkalo se tomuto úterý šedivé.

 

Tipy:

 

  • I my se můžeme pustit do „jarního úklidu“. Když nebudeme moci slavit Velikonoce ve slavnostně uklizeném kostele, musíme si místo pro slavení Velikonoc vytvořit doma. Můžeme si vyklidit jednu místnost, odnést z ní vše rušivé, připravit si šátek na zakrytí televize nebo počítače pro chvíle domácí bohoslužby. Kdo tuto možnost nemá, může si připravit alespoň jeden kout, do kterého se bude moci uchýlit ve chvílích rozjímání. Leckdo si zvykl sledovat nedělní bohoslužbu z postele nebo u kuchyňského stolu, ale máme-li si uvědomit výlučnost nadcházejících dní, musíme si pro to vytvořit prostor.

 

  • S dětmi můžeme začít chystat ozdoby, které použijeme v neděli a v pondělí. Rozhodně se více hodí je chystat tyto dva dny, než plést lidové zvyky do velikonočního tridua. Když už máme hezky umytá okna, můžeme je spolu s dětmi vyzdobit. Za tím účelem lze připravit jednoduché papírové zajíčky. Velikonoční zajíčky lze vyrobit i z přebývajících lichých ponožek. https://www.youtube.com/watch?v=giqTWcq6nFk&ab_channel=Handimania

 

Foto: Lucie Bernadetta Zalevská

 

Škaredá středa

 

Vysvětlení a tradice:

 

V kostele se ještě nekonají žádné speciální obřady. V tento den Ježíše zradil jeden z jeho učedníků - Jidáš. Domluvil se s velekněžími, jak Pána Ježíše zradí a za jaké množství peněz. Velekněží mu za tuto službu dali třicet stříbrných mincí, což byly v té době velké peníze. Kdyby se to celé odehrálo dnes, mohl si Jidáš za tuto sumu koupit nové menší auto. Jidáše pak ale trápilo svědomí, uvědomil si, co provedl a koho zradil. Velekněžím tedy peníze vrátil a sám se oběsil. 

 

I během tohoto dne dle tradic pokračoval „jarní úklid“- v tento den se dříve čistily komíny. Prý se na sebe lidé také nesměli mračit, škaredit, aby jim to nezůstalo celý rok. 

 

V tento den se tradičně pečou tzv. jidáše, sladké pečivo zakroucené do tvaru stočeného provazu nebo písmene „J“, které se pak jí k snídani další den - na Zelený čtvrtek. 

 

Tipy:

 

  • Pokud chceme upéct „jidáše“, vynikající recept nalezneme například zde: https://www.kucharkaprodceru.cz/velikonocni-jidase-recept/ Přitom si můžeme číst  z Bible o tom, jak se Jidáš rozhodl Ježíše zradit (Mk 14, 10-11) Můžeme si povídat o přátelství, důvěře, o tom, kdy my sami  - a třebas opakovaně - Ježíše zrazujeme.

 

  • Pokud máme děti moc malé na povídání o zradě, můžeme s nimi vyrábět ozdoby na větvičky do vázy. Také tradiční velikonoční ozdoby nám mohou připomínat podstatu těchto svátků. Vajíčka symbolizují nový život, motýli se líhnou z kukly, která vypadá jako by byla mrtvá a přitom skrývá také nový proměněný život, pupeny na větvičkách také moc živě nevypadají a jak se umí zazelenat. Jednoduše Velikonoce a jejich tajemství můžeme objevovat všude kolem nás. Zatím je ale lepší ozdoby schovat a vyndat je až na Velikonoční neděli, aby vynikla slavnost Vzkříšení, den D, den opravdové radosti.

 

  • Můžeme si vyrobit nebo vytisknout křížovou cestu, kterou si v pátek umístíme na vhodná místa v bytě nebo vezmeme s sebou ven.

 

Foto: Barbora Wormová

Sepsaly: Barbora Wormová, Lucie Bernadetta Zalevská, Alena Theodora Dvořáková

 

www.darujme.cz/projekt/1203787
Zobrazeno 862×
komentáře
Adalberto

"Květná neděle...Tímto dnem končí postní doba."

To teda nekončí.

dromedar

Slovíčkaření. Autorky zajisté měly na mysli, že se se začátkem Svatého týdne v (pokoncilním) breviáři mění výstroj liturgické doby - hymny, responsoria a antifony k hodinkám během dne.

Alena Theodora Dvořáková

Díky za upozornění, formulaci jsme upravily.

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.