Vzpomínky na biřmování

 

Při ročním výročí biřmování sdílím to, co jsem si zapsala jako vzpomínky na svátost biřmování. <3 Chtěla jsem se podělit o to, jaké to bylo. Třeba taky zavzpomínáte na svoje biřmování. :) 


Napsáno 27/10/2018

 

Tak je to za mnou.


 

Těšila jsem se dlouho. A uteklo to ani rychle, ani pomalu, tak akorát.


 

A bylo to krásné.


 


 


 

Večer předtím. Dvouhodinový nácvik. Od šesti do osmi. Byla jsem unavená a ještě zmatená z událostí předchozího dne. Pak krásná zpověď a úžasná adorace. Rozhovor s holkami a spánek, při kterém jsem si ještě přehrávala žalm v hlavě. (Byla jsem ve skupince, která ho měla zpívat)


 

Ve dvě ráno mi zvoní budík. Nahazuji župan a utíkám do kaple. Skoro nepřemýšlím a pouze jsem. 

Já a On.

Ve 2:30 odcházím a chvíli mi trvá, než usnu. Opět s žalmem v hlavě.


 

6:30


 

Zvoní oficiální budík. Vstávám jako první. Nasazuji tepláky a mikinu. Odcházím s překvapivou radostí na ukončení adorace. Sama se modlím ranní chvály. Zpíváme Ó Bože světlo naše..


 

Začíná mi být opravdu špatně. Mám sevřený žaludek. Nemám absolutně hlad (což se nikdy nestává).


 

Máme s biřmovanci společnou snídani. Piji čaj, ale v hlavě mi běží myšlenky o tom, že absolutně nestíhám.


 

Česat sebe a tři holky, sbalit se, nachystat. A přitom vím, že stresovat nemá cenu. Že záleží jen na srdci.


 

Je jedno, jaký kdo bude mít účes. Důležité je to srdce. A nechci mít vzpomínky na to, že jsem se stresovala.


 

Ale stejně ze snídaně odejdu dříve.


 

Sprcha, česání holek, děsivé česání mě a smutné pocity. Naštěstí si při celé té přípravě pouštíme písničky od Heartbeatu, které se v průbehu dne stanou ještě důležitějšími. Sdělujeme si naše pocity.

Nevěříme, že už to je tady.

Dokonce při zdobení vlasů nevěstiným závojem máme pocit, že se chystáme na svatbu.


 

Kupodivu stíháme. O půl jedenácte odcházím připravená ven do kostela. Na půli cesty ještě zkoušíme náš čtyřhlasý žalm.

V kostele se setkávám s rodinou. Jsem šťastná, že si udělali čas a přijeli.


 

Najednou to prožívám tak, jako bych se na to dívala někde shora. Nebo spíš, že já nejsem já. Nedá se to nazvat vnitřním pokojem. Ten přišel až při samotném pomazání křižmem.


 

Přichází kmotra. Začátek.


 

Pohlédnu na biskupa, když prochází. Setkáme se očima a usmějeme se. Začíná to. Všechno pokračuje. První čtení z Ezechiela o srdci kamenném a srdce z masa. Vycházíme na žalm. Hospodin je můj pastýř. Naneštěstí neskončí úplně tak, jak jsme chtěli, ale ke konci už to bylo v pohodě. Druhé čtení vůbec nevnímám.

Až nádherné aleluja před evangeliem.

Trochu je mi líto, že si nevzpomínám, jaké bylo evangelium, ale mám v plánu si to zjistit a zaznamenat.


 

Kázání, ve kterém se zázrakem objevil verš, který jsem úplně náhodou dala na pozvánky. Celé kázání jsem držela kmotru za ruku.


 

Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého, který nám byl dán. Řím 5,5


 

Biskup hovořil o tom, jak celé biřmování je o pozvání k lásce. To mě taky dostalo, protože den předem jsem si psala, co řeknu v proslovu rodině před obědem a přesně toto jsem pak i řekla.


 

Poté naprosto úžasné a hluboké přímluvy.


 

Zapalování křestní svíce. Obnova křestních slibů. Začaly mi téci slzy. Nebyl to přímo pláč. Prostě slzy. Bylo nás více.


 

Sesílání Ducha Svatého skrze Biskupa. Ještě předtím nám náš spirituál říkal, že stačí jen poprosit.

Poprosila jsem.


 

A najednou se ve mně objevila úžasná a hluboká radost.


 

Úsměv.


 

Schola začal hrát. Písničku od Heartbeatu. Tu, kterou jsme ráno poslouchali. Na kridlách lásky.


 

Nastupuji do řady. Dívám se na sochu Marie držícího svého mrtvého syna. Který umřel. Za mně. Za Tebe. Za naše hříchy.


 

Najednou už tu je. Zdislava Rita. Opět úsměv. Dívám se na něho. Dělá mi křížek křižmem na čelo. Kmotra mi jemně zmáčkne rameno.


 

Tak.


 

Zpívám.


 

Přecházím za svoji kmotřenkou. Zpívám a pokládám ji ruku na rameno. Chválím Pána. Nevnímám. Zpívám. Chválím.


 

Pak opět jenom jsem.


 

Přijímám. Opět s úsměvem.


 

Zpívám.


 

Dojemné a vtipné děkování. Sedm Darů Ducha v tekuté podobě.


 

Slavnostní požehnání. Celou dobu s úsměvem.


 

Nakonec


 

Nejlepší písnička vystihující všechno.


 

Otče Náš.


 

Focení. Dárky od minulých biřmovanců. Zpěv. Přijmi naši chválu.


 

Radost. Loučení. Gratulace. Nádherná přání.

Zobrazeno 194×
komentáře
suposlav

Moc pěkné. Díky za svědectví!

Hippy

Krasne. Vzpomnel jsem si na sve birmovani. Jenom - neni Na kridlach lasky od Espe??

Klára-Němcová

Jo, to je pravda 😇 nevím, proč to mám spojené s jinými

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.