Koronka k Božímu milosrdenství a jiné domácí pobožnosti

Koronka k Božímu milosrdenství a jiné domácí pobožnosti 

(článek byl společně s @Kleine-Biene-Maja napsán pro farní zpravodaj Cesta během první vlny koronaviru na jaře 2020)
 

Co napsat laskavým čtenářům Cesty tentokrát? Co je u nás nového v čase, kdy je největším adrenalinem to, jestli nám v troubě vykyne chleba? Je tu však něco, co je ještě napínavější než domácí pečivo! Duchovní život s našimi ratolestmi.

Večer se modlíváme Korunku k Božímu milosrdenství, kterou si děti překvapivě oblíbily. Klárce zní dobře slovo "utrpení", takže pak začne vykřikovat "tlpení, tlpení!" a s jiskřičkami v očích se tomu směje. Protože nás to rozesmívalo a modlitbě to ubíralo na vážnosti, jeden večer jsme chtěli Korunku vynechat. Matýsek nás ale požádal, abychom se přece jen pomodlili "za korunky". Asi už nějak vycítil ekonomickou recesi, do které se řítíme. 

Ministrantské soustředění

Každou neděli vybrušujeme styl našich domácích bohoslužeb. Upustili jsme od snahy nahecovat děti na společné sledování online bohoslužby. Nejde to. Tak se slavnostně oblečeme nad rámec karanténní praxe (cokoliv jiného než pyžamo) a slavíme spolu improvizovanou domácí bohoslužbu. Dětem zdůrazňujeme, že se spolu modlíme a trochu si hrajeme, tzn. že domácí eucharistie není skutečná. Mši procházíme v hrubých obrysech celou, vždycky zdůrazníme něco víc a něco míň (naposledy jsme podrobně rozebrali úkon kajícnosti, vzhledem k šikaně v pokojíčku). Děti v misálku kontrolují, jestli vše běží podle liturgických předpisů. (konkrétně střídáme modernistický, kde jsou stejně jako u nás doma i ministrantky, a trochu tradičněji laděný) 

Tentokrát musela scholu zastat sama maminka.

K nejoblíbenějším částem mše patří jednoznačně jakékoliv cinkání zvonečkem, pozdravení pokoje ("kopoj tobě"), přinášení darů (naposledy toastový chleba a jablečný džus) a sbírka (plastové mince se nám osvědčily víc; ty skutečné našeho malého kostelníka po skončení bohoslužby příliš lákaly).

Maty je rád lektorem, výběr prvního čtení necháváme na něm (oblíbil si Daniela mezi lvy a souboj Davida s Goliášem - moje knihkupecké Já musí doporučit: tahle biblička se nám osvědčila nejvíc). Klárka po lítém sourozeneckém boji získala plastovou kytaru a může být proto tetou Magdou a vést scholu. Ne že by přímo zpívala, ale každé 2 minuty nás informuje, že je čas na písničku.

Milí spolufarníci, moc nám chybíte. Doplňujeme naše řady plyšovým Klukem a Pejskem, ale není to ono.

 

Mája a Honza Pilařovi

 

Ještě bych doplnil, že během druhé vlny si velkou popularitu získalo "vyšívání" liturgického prádla. Konkrétně děti vybarvují ornamenty na čtverci tvrdého papíru, což je pala, kterou se zakrývá náš "kalich" (skleněný pohár na víno). A i když používáme hned dvě, stejně se tvůrci hádají, čí pala bude nahoře na kalichu dobře vidět.

 

A takhle to dopadá, když se snažíme přidat i květinovou výzdobu.


 


 


 


 


 

Zobrazeno 2143×
komentáře
dromedar

Samozřejmě se dá říkat "popík" i "popínek", každé je jinak zabarvené. Mě zajímá, jaká zdrobnělina bude čtenářům nejlépe pasovat k těm popí(n?)kům na videozáznamu.

majkiki

@Dzamila: Připomněla jsi mi, jak někdy v létě pozdě večer, kdy se podařilo uspat děti a všude zavládlo ticho, jsem sedávala na balkoně a při modlitbě pozorovala červené světélko v dálce, které mi připomínalo věčné světlo. Po čase jsem zjistila, že tím směrem je v dálce Hostýn (já přistěhovalec neznalý místních souvislostí v krajině), který jde také někdy za dobrého počasí v dálce vidět.
Drž se!

Zobrazit 9 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.