ta platonická zamilovanost 

kterou si namažeš na chleba 

v domnění másla 

po cestě miliony iluzí 

díky ní můžeš psát 

můžeš tančit a bláhově snít 

a s každým bojem vstávat 

vnitřně umírat s ní 

aby sis pak mohl sednout na gauč 

udělat překapávanou kávu 

cítit jednoduše 

obyčejnej život 

obyčejný starosti 

nejen chlebem člověk žije