Církevní umění

Společenství zetlelo, protože v něm nebyla žádná aktivita po více jak šest měsíců.

Popis společenství

Písmo svaté  je nejen pramenem vody živé pro náš každodenní život, ale i zdrojem nevyčerpatelné inspirace pro výtvarné umění. 

Uměleckých počinů, které vznikají na „znamení víry“ bohužel stále přibývá. Proč bohužel? Protože jejich provedení bývá hyperkonzervativní a modelace je vesměs prováděna v neaktuální lyrické zkratce. Mezi sochaři si tato produkce vysloužila pejorativní název „karela“ – což je akronym pro „katolický realismus“. Současní zadavatelé „karely“ se rekrutují téměř výhradně z řad katolické církve, náboženské obce nebo představitelů konzervativních politických stran.

Často bývají názoru, že nedostatek prostředků a uměleckých schopností může být i ctnost, kterou stačí podpořit dobrou vůlí a vírou. -(… Zobrazit více

Uměleckých počinů, které vznikají na „znamení víry“ bohužel stále přibývá. Proč bohužel? Protože jejich provedení bývá hyperkonzervativní a modelace je vesměs prováděna v neaktuální lyrické zkratce. Mezi sochaři si tato produkce vysloužila pejorativní název „karela“ – což je akronym pro „katolický realismus“. Současní zadavatelé „karely“ se rekrutují téměř výhradně z řad katolické církve, náboženské obce nebo představitelů konzervativních politických stran.

Často bývají názoru, že nedostatek prostředků a uměleckých schopností může být i ctnost, kterou stačí podpořit dobrou vůlí a vírou. -( přesné !!!! )

Napsat komentář »

papež Benedikt XVI.:
„V tomto bodě bych chtěl vyjádřit jednu myšlenku, která mne v posledních letech stále více napadá také s ohledem na různé kultury a náboženství, které spolu navazují vztahy. Na poli těch nejrůznějších kultur a náboženství se vyskytuje velká literatura, velká architektura, velké malířství a sochařství. A všude je také hudba. Nicméně v žádném jiném kulturním prostředí není hudba, jejíž velikost je srovnatelná s tou, která vznikla v prostoru křesťanské víry: od Palestriny k Bachovi, Händelovi, až Mozartovi, Beethovenovi a Brucknerovi. Západní hudba je něčím jedinečná a v… Zobrazit více

papež Benedikt XVI.:
„V tomto bodě bych chtěl vyjádřit jednu myšlenku, která mne v posledních letech stále více napadá také s ohledem na různé kultury a náboženství, které spolu navazují vztahy. Na poli těch nejrůznějších kultur a náboženství se vyskytuje velká literatura, velká architektura, velké malířství a sochařství. A všude je také hudba. Nicméně v žádném jiném kulturním prostředí není hudba, jejíž velikost je srovnatelná s tou, která vznikla v prostoru křesťanské víry: od Palestriny k Bachovi, Händelovi, až Mozartovi, Beethovenovi a Brucknerovi. Západní hudba je něčím jedinečná a v jiných kulturách nemá sobě rovnou. To by nás mělo vést k zamyšlení.

Zajisté, západní hudba silně přesahuje náboženskou a církevní oblast. Přesto však nachází svůj nejhlubší zdroj v liturgii, v setkání s Bohem. U Bacha, pro něhož je Boží sláva tím posledním účelem hudby, je to zcela zřejmé. Velká a ryzí odpověď západní hudby se rozvinula v setkání s oním Bohem, který se nám v liturgii zpřítomňuje v Ježíši Kristu. Tato hudba je pro mne důkazem pravdy křesťanství.“
https://youtu.be/vLZCMI2X7rU

Pavel_Jan

Někde jsem ještě četl, že papež Benedikt vyzdvihl Palestrinu jako největšího skladatele všech dob (nebo tak nějak). Pokud by se někomu podařilo dohledat článek, budu moc rád. :)

Pavel_Jan

P. S. Výňatek textu je z článku zde: https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=22096

dromedar

Aniž bych chtěl tvrdit, že Palestrina největším skladatelem všech dob není (na to, kdo je největší skladatel všech dob, nemám názor, a téměř jistě ani nikdy mít nebudu, protože nejsem a nebudu kompetentní posuzovat, kdo je jak velký skladatel), je třeba říci, že pokud B16 něco takového prohlásil, tak to není nijak zvlášť objevné tvrzení, ale zopakování starého refrénu - totiž jedné ze základních tezí ceciliánského hnutí.

Zobrazit 3 komentáře »

Bohuslav Reynek
Narození Páně

Napsat komentář »

Sixtínská kaple
Michelangelo Buonarroti Stvoření Adama

Napsat komentář »
Napsat komentář »
KMirjam

Komentář mluví o "smutném, zklamaném, ale milujícím Kristu". Z výrazu tváře mám však dojem nejen smutku,ale i nějaké ublíženosti širšího rozsahu,tento Ježíš na mě působí spíš jako taková chudinka, která si přichází postěžovat a za chvíli se rozpláče.Jeho typické slovanské a ruské rysy mé představě semitsky vyhlížejícího Ježíše neodpovídají. Je to tak trochu ruský mužik, i s tím načervenalým nosem. Ruce a na nich stopy upracovanosti opravdu upomínají na Caravaggia, jeho Sv. Matouše. Ten moment je dobrý, třebaže C. jej ztvárnil mnohem lépe.

Moje představa Krista je o něco důstojnější, nadčasovější. A když už jsme u ruských malířů, mnohem lépe ba co více-téměř dokonale- jej podle mě vystihl Andrej Rublev.Ano,tam se jedná o skutečně Christa Pantokratora.
Tento obraz mě zas až tak neoslovuje.

Zobrazit 1 komentář »

Madona
(autor: moje maličkost) :-)

Napsat komentář »

Vidím, že zaujala Sixtínská kaple.
@bata44 dokonce píše, že ji navštivila. :-)
Pro ostatní aspoň virtuální prohlídka. Stojí to za to!

Ivka-Iva-el

Také jsme tam byli a trefili se dokonce na dobu, kdy tam porbíhala společná modlitba. Nádherné a silné.

Zobrazit 1 komentář »

Michelagela Buonarrotiho ani není nutné zvláště představovat. Přesto pár základních dat:
Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni (6. března 1475, Caprese – 18. února 1564, Řím) byl jedním z nejznámějších představitelů vrcholné italské renesance a manýrismu. Proslavil se jako sochař, architekt a malíř, ale psal také básně.

Jeho nejslavnější díla jsou monumentální socha Davida a malířská výzdoba Sixtinské kaple.

Na snímku (můj oblíbený) Mojžíš

Ferenc

S autoportretem autora ve vousech...

bata44

Byla jsem loni v létě v Sixtinské kapli. Je to bomba!!!

Zobrazit 2 komentáře »