Chat s otcem Jendou Balíkem

Tak tedy teď nevím, o jaký tanec má jít?

V upoutávce na chat s Tebou psali:Co se skrývá za prací Sekce pro mládež České biskupské konference a jaký je nejoblíbenější tanec na plese jejího šéfa? :-)

Aha, tak to byl žert redakce. Prostě netancuji:))

Liduško, já Tě nepoznal. Máš tam tedy super fotku. Jenda

:-) Jendo, díky. Ta fotka už je super stará, ale mám k ní citový vztah, tak tu zůstane. :-) A díky za odpověď ohledně tance. Myslela jsem si, že to tak nějak bude. :-)

Od 25. do 31.7. skutečně návštěvu Osvětimi neplánujeme, protože to není reálně možné. Nevím přesně jaká diecéze, ale vím, že jedna bude mít tuto návštěvu v programu. Od hlavním organizátorů jsem byli upozorněni, že bude nutné se dopředu zaregistrovat. A k tomu jeden den navštíví toto místo i papež František, to znamená, že i někteří přihlášení se pak v tuto dobu nedostanou. Závěr: v době od 25.7. tuto návštěvu nedoporučujeme. Není možné stihnout vše. Spíše je vhodné kvalitně prožít program SDM. No a na toto místo je možné uspořádat cestu třeba za rok - jako vzpomínku na prožité v Krakově.

Ano, komunikace probíhá. Většina biskupských konferencí má někoho, kdo za organizaci SDM nese odpovědnost. Ne každá země má přesně to, co je naše Sekce pro mládež. Mají ji např. Slováci, Italové, Chorvatsko, Španělsko... Po každém SDM se setkáváme na hodnocení a přípravě dalších - to bývá v Římě. No a pak vždy půl roku před se sejdeme v místě konání. Zrovna před týdnem jsme byli ze 100 biskupských konferencí a mezinárodních hnutí v Krakově na 4 dny. Je to vždy nádherné společenství, kde je vidět, jak jsme bohatí lidé žijící v luxusu a pohodlí. Většina delegátů ze světa jsou z míst, kde se tak dobře nemají. Jinak se občas setkáváme i zodpovědní z Evropy. Ukrajina je komplikovaná, protože tam je více obřadů - východní a západní. Mají tedy vždy více zástupců.

Především nabídku kvalitních společenství pro náctileté a pro mladé lidi. A pak skutečně katolickou formaci = odvahu vhodným způsobem zprostředkovat poklad a hloubku katolické spirituality (např. svátosti, adorace, růženec, rozjímání, lectio divina atd.). Myslím si, že je na kněžích, ale i laicích, aby se ptali, co dělají pro mladé ve svém okolí - i maminka od rodiny může být dobrou animátorkou společenství holek...

A ještě jedno je důležité: vychovávat kněze pro službu mládeži. Aby prožívali své duchovní otcovství, byli kvalitními komunikátory schopnými spojovat a stávali se solidními duchovními vůdci.

Milý Jakube.
To je otázka:)) Dost cestuji, protože to patří k mé službě. Normální den vypadá tak, že se ráno v kapli modlím breviář a dělám si rozjímání. Pak pracuji. Během dne se snažím pomodlit růženec, kterým mohu vše vložit do rukou Panny Marie. Oblíbil jsem si i korunku k Božímu milosrdenství. Samozřejmě každý den někde slavím mši svatou. Jednou za týden si chodím zaběhat a zaplavat. Občas musím někam vypadnout do ticha a přírody, kde si odpočinu, modlím se, načerpám inspirace a v tichu píšu, čtu a pracuji. Jinak o nedělích bývám na setkáních nebo je to pro mne den, kdy mohu trochu odpočívat a dojít na návštěvu k přátelům.
Jinak mám výtečný tým na sekretariátu Sekce pro mládež, se kterým se setkáváme na poradách a pracujeme. Kromě toho jezdím na porady časopisu IN a na signaly.

Jsem vděčný Pánu, že mi dává sílu a inspiraci k této službě mladým lidem.

Zapomněl jsem dodat pozdrav, Chvála Kristu.

Děkuji za odpovědi. :-)

Milý Matouši. Týmy se právě teď vytváří. Kdokoliv se může do nezaplněných týmů přihlásit. Odpovědný za tým si pak vybírá. Následují většinou dvě víkendová setkání na jaře. Tam se pracuje a vytváří společenství. Přínos přípravných týmů je nejen v činnosti, ale v duchovní přípravě. Většina mladých z přípravných týmů se závěrečného setkání zúčastní. Zdravotníci možná budou pečovat o nemocné. Ale ti budou mít zařízen přímý přenos programu na marodku:))
Být v přípravném týmu je super, ale nejde pak běhat po všech programech, to je jasné.

Naučil jsem se občas odjíždět do hor, do přírody. Tam si odpočinu, modlím se a intenzivně pracuji. Také rád čtu a chodím jednou týdně plavat. Čas na odpočinek je důležitý, ale na odpočinek aktivní. Čas na načerpání je potřeba. A pak se každý týden setkávám se společenstvím kněží - to je obrovská milost, kterou jako kněz mám.

Službu mladým lidem jsem si nevybral, ale svěřil mi ji můj biskup kardinál Vlk v roce 1991 a pak biskupové, když mě již podruhé dali důvěru a jmenovali do vedení Sekce pro mládež. Úkol jsem přijal a zjistil, že mi pro něj dal Pán i nějaké schopnosti. Radost mi dělá, když vidím, že zaseté Boží slovo skutečně vydává své plody - v rodinách, které vznikají z mladých formovanýcch lidí, v nových kněžsklých a řeholních povolání. Letos jsme slavili 25 let od založení Sekce - byla to chvíle díkůvzdání. A pak mám radost v týmu IN. I když se mění, časopis je tím, čím má být. A práce v tomto týmu je dynamická a zajímavá. Radost mám i ze svých spolurpacovníků na sekretariátu Sekce, kteří jsou schopní a drží partu. A co mě dělá potíže? Vlastní hříchy, občas neschopnost něco dotáhnout.

Kříž patří k životu. Přijatý kříž je díky Kristu zdrojem požehnání. Takže námaha patří k službě.