Tady, obávám se, nemá smysl plýtvat argumenty.

Když většina usoudí, že z nabídky, která je k dispozici, bude nejlepším zahradníkem přece jen ten kozel, tak se jím stane ten kozel. To je obrana demokratického principu.

Chce-li někdo jiného vrchního zahradníka, musí dodat kandidáta, který bude pro většinu důvěryhodnější. To je obrana demokratického principu.

Třeba se většina domnívá, že i když si kozel přivlastňuje z výtěžku zahrady více, než by se některým zdálo správné, zbude na ostatní stejně více, než kdyby byl zahradníkem pes nebo slon.
To není obrana demokracie, to je mé vysvětlení toho, proč si většina přeje přece jen toho kozla.

"Neříkej: Jsem chlapec. Všude, kam tě pošlu, půjdeš, a všechno, co ti přikážu, řekneš. Neboj se jich, já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův."

Myslíš si, že do spolku milion chvilek pro "demokracii" tě poslal jediný Bůh :) ?

Nevím, jestli mě tam poslal. Ale vědomí mnohých darů od Boha a víra v jeho lásku a milost mě zavazuje se zastávat dobrých věcí a nebýt lhostejný k okolí a k celku...

Je ale hodně věřících co spolek milion chvilek nepovažují za dobrou věc ale jako prostředek pro politický boj o moc. A každá skupina je evidentně přesvědčena o své pravdě. Jedna z této skupiny má tedy pásku přes oči a skutečnou pravdu nevidí...Tedy zapeklitá patová situace :). Uvidíme která z těch skupin více respektuje demokratické volby a která slouží kterému pánovi.

Jsem členem spolku a vím, že mně ani nikomu dalšímu že spolku o politickou moc nejde. Tak snad může mít toto svědectví nějakou váhu....

Důležité je se na počátku zamyslet nad tím kdo je tvůrcem smrti a jak vznikla :).

. „Při trhání plevele byste totiž vyrvali z kořenů i pšenici!“

Vysvětlení je zcela jednoduché...soud patří jedinému Bohu, ten je spravedlivý soudce. Kdyby soudili obyčejní lidé napáchali by mnoho škod. Den žně je den božího soudu a soudit bude jediný Bůh. Sluhové ve verši jsou lidé, zatímco ženci jsou andělé, kteří budou činit vůle boží.

Hleď :

12Aby dostali do vlastnictví ostatek Edómu a všechny národy, které byly nazvány mým jménem, je výrok Hospodina, který to učiní. 13Hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy se přiblíží oráč k ženci a ten, kdo lisuje hrozny, k rozsévači; z hor bude kanout sladké víno a všechny kopce budou oplývat hojností.

36Potom opustil Ježíš zástupy a vešel do domu. I přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: „Vylož nám to podobenství o plevelu na poli.“ 37On jim odpověděl: „Rozsévač dobrého semena je Syn člověka 38a pole je svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho Zlého; 39nepřítel, který je zasel, je Ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé. 40Jako se tedy sbírá plevel a pálí se v ohni, tak bude při skonání tohoto věku. 41Syn člověka pošle své anděly, i seberou z jeho království všechna pohoršení a ty, kdo činí nepravost, 42a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.

A tedy tvé tvrzení : " V tom je právě Zlo, Hřích, Nepřítel nebo, chcete-li, Ďábel tak nebezpečný. Nezničí to dobré sám, na to nemá moc, ale zamíchá se mezi ně tak, že se jen těžko rozezná a ještě hůře se jej zbavuje. A nakonec přesvědčí nás, abychom tu špinavou práci udělali za něj" je naprosto mylné... A počínáš si právě tak jak bys neměl...soudíš někoho protože si rozhodnut o pravdě ale té své a né té Boží !!!.

Odvážné kázání :-)
"Jak sdílet s trpícím světem zvěst o Dobrém Bohu?"
To je skutečně zásadní otázka.
Myslím, že právě neschopnost reálně a přesvědčivě na tuhle otázku odpovídat, je podstatným důvodem odkřesťanštění Západu.
Stačí skutečně takhle odpověď:
"Bůh je na cestě s námi a naše bolesti s námi prožívá, a i když si někdy připadáme, jako bychom šli úplně sami a po tmě anebo že už jenom padáme někam ze srázu, on nás i tehdy drží a vede."?
Pomůže nám Bůh, který je v průšvihu s námi?
Co nám garantuje jistotu, že se Mu to vlastně "nevymklo z rukou"?
;-)

WTF? Barth jako soteriologický universalista? To si to snad budu muset přečíst či co.

Asi bych měl přiznat, že Bartha znám jenom z velké dálky a ve velmi hrubých obrysech, čehož je výkřik výše možná výmluvným důkazem. Prostě - poslední, co bych čekal od "dialektické teologie", jak o ní slyší katolický teolog letem světem v rámci studia, je soteriologický universalismus.

Doporučuju pozornosti (aspoň sedm kratších textů přeložených v knize Boží Božství a Boží lidství :)

To jsem shodou okolností četl hned v prváku, protože Barth dostal zajímavou vizitku v (jo, v katolickém) "Úvodu do teologie", ale německy jsem tehdy ještě číst nemohl a staré překlady z ETF (List Římanům, teologie 19. stol.) jsem kdovíproč nějak nenašel.
Z deset let starého čtení už si dnes pochopitelně nepamatuju nic. Navíc jsem tomu tenkrát, pokud si vzpomínám, moc nerozuměl (eufemismus).
Každopádně kdybych se dnes chtěl zakousnout do Bartha, spíš bych četl List Římanům a nějaký pro mě tematicky zajímavý díl Kirchliche Dogmatik.

Ježíš dal výkupné za všechny...pozval všechny na svatbu ale mnozí nedorazili .... ze své vlastní svobodné vůle. Spasení je tedy závislé na naší svobodné volbě...Je totiž psáno, kdo přijme Ježíše už není v moci zákonu a smrti...ne moci svou ale mocí jediného Boha.

Váš příspěvek je velmi pěkný. Chybí mi v něm však slova o Boží milosti. Když přemýšlíme o křesťanství, o Bohu a o spasení, které máme skrze Pána Ježíše Krista, tak milost je tím nejúžasnějším, o čem můžeme přemýšlet. Ve svém křesťanském životě se musíme stále vracet k Boží milosti. Její podstatou je naprosto nezasloužená Boží přízeň. Milost je dar v tom nejužším a nejčistším slova smyslu. Jak to říká Písmo: „Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit“(Ef 2,8–9).

Bůh velmi dobře ví, že pýcha i marnivost lidského srdce jsou tak nezměrné, že kdyby spása byla - byť i jen částečně závislá od našich skutků, že bychom, bez jakýchkoliv pochyb, přinesli naší domnělou dobrotu, naší sebechválu před samotnou Boží tvář. My se můžeme snažit sami sebe vykrášlit, ozdobit, vychválit před lidmi - ale ne před Bohem! On o nás ví všechno! On zná naše nejtajnější myšlenky, motivy našich činů. On zná každý záhyb našich srdcí! Žádný člověk se nebude vychloubat svými skutky před Bohem! Spása, jak ji nabízí Bůh, nás všechny zbavuje jakéhokoliv podkladu pro lidské vychloubání! Na naší spáse nemáme ani tu nejmenší zásluhu. Člověk si vzhledem k Bohu nezaslouží nic ( 2006; 2007): „Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí

Milostí rozumíme Boží láskyplný dar, jímž nás Bůh pozvedá k účasti na svém životě a uschopňuje nás jednat z lásky k němu. Je to pomáhající síla, kterou nás zahrnuje. Skrze kříž a vzkříšení Ježíše Krista nám Bůh věnuje veškerou svou lásku a dává se nám v milosti. Milost je všechno to, co nám Bůh dává, aniž bychom si to zasloužili.

Milost tam vnímám implicitně přítomnou. Je předpokladem myšlenek, na kterých to kázání stojí. Boží Lásku a Boží Milost vnímám téměř synonymně.

Nechtějte všichni učit druhé, moji bratří: vždyť víte, že my, kteří učíme, budeme souzeni s větší přísností.
Jk 3,1