Jednou večer jsem se procházela po mé rozrustající se vesnici a začalo pršet. Byla jsem ráda, protože jinak byla hrozné dusno. Začala jsem utíkat, abych vyšla na nejvyšší možné místo, abych co nejvíc zmokla. V tom jsem uslyšela křik. Byl to ostrý nepříjemný zvuk, až mě z toho rozbolely uši. Přikrčila jsem se na zemi a pevně zavřela oči, doufala jsem, že ten zvuk přestane...ale stalo se něco lepšího. Změnil se v nááádhernou hudbu, jako by zpívali andělé. Pomalu jsem otevřela oči a vzhlédla k nebi. Byla tam ta nejkrásnější a největší a nejbarevnější duha, jakou jsem kdy viděla. Vstala jsem ze… Zobrazit více

Jednou večer jsem se procházela po mé rozrustající se vesnici a začalo pršet. Byla jsem ráda, protože jinak byla hrozné dusno. Začala jsem utíkat, abych vyšla na nejvyšší možné místo, abych co nejvíc zmokla. V tom jsem uslyšela křik. Byl to ostrý nepříjemný zvuk, až mě z toho rozbolely uši. Přikrčila jsem se na zemi a pevně zavřela oči, doufala jsem, že ten zvuk přestane...ale stalo se něco lepšího. Změnil se v nááádhernou hudbu, jako by zpívali andělé. Pomalu jsem otevřela oči a vzhlédla k nebi. Byla tam ta nejkrásnější a největší a nejbarevnější duha, jakou jsem kdy viděla. Vstala jsem ze země a koukala na tu nádheru.
Přistoupil ke mě, podal mi ruku a usmál se tím nejhezčím úsměvěm, který mi dodával naději. Chytla jsem ho za ruku a prošli jsme se po tom zázraku zvaném DUHA. Nemělo to nikdy zkončit. Ale najednou.......
....... jsem se probudila.

Věřte mi, BŮH EXISTUJE. Ať si říká kdo chce co chce.