Je však, ale zásadní rozdíl mezi všeobecným přijímáním na ruku do 9. století a přijímáním na ruku od 16. a 17. století za reformace u zwingliánů a kalvínců. Zatímco první rozhodně nechtělo umenšovat přítomnost Krista Pána v Eucharistii, druhé bylo namířeno proti tomu, aby „chléb“ byl uctíván.
Pokud budeme uvažovat, jestli dnešní přijímání na ruku u katolíků má blíže k pojetí prvnímu nebo druhému, je zřejmé, že k druhému, přestože se snaží tvářit, že k prvnímu. Že tomu tak je, je možné poznat po ovoci, kterým je často menší úcta ke mši svaté a ke svátosti Eucharistie a mnohé další důsledky také v morálce. Nechci zevšeobecňovat, ale tento trend je opravdu zřejmý. Proto jsem se nezaobíral dalekosáhle tím, jak tomu bylo se svatým přijímáním na ruku do 9. století...
Je však zřejmé, že pokud o svatém přijímání na ruku mluví prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti kard. Ranjith jako o nešvaru, nemůžu o tom mluvit jako něčem, co by přinášelo plody.
#mše+svatá, #Eucharistie, #oběť, #svaté+přijímání, #adorace
IX - Mše svatá a svátost Eucharistie – adorace
Angelar
Mše svatá a svátost Eucharistie IX – adorace Křesťanská zbožnost v eucharistické adoraci nalezla chvályhodný způsob, jak uctívat našeho…