Jsou věci, které křesťan prostě nedělá

„Chováš se, jako bys byla ze světa!“ Na pokřtěném člověku má být vidět, že je Pánův. Svět je špatný, pošpiňující. Je potřeba volit, čím se člověk zabývá, s kým se stýká, jak se obléká, jak mluví… Svět jako páchnoucí rybník – co o něj zavadí, to je hnědé a páchnoucí. Byla doba, kdy se s podobným přístupem setkal snad každý. Ze světa je třeba lidi vylovit, křtem omýt a zabránit, aby se ohlédli zpět, jinak spása není možná. Svět je zlý a na jeho okraji čekají křesťané, až budou moci jít do nebe.

Zdroj:  Flickr

Krásné počasí zve k procházkám a výletům. Díváme se na zářivě zelené mladé lístky stromů, na pampelišky a rozrazily pod nohama a lebedíme si, jak Pán Bůh ten svět krásně stvořil. Zapochybujeme jen večer, když nás po cestě okolo potoka poštípou komáři a když doufáme, že jsme klíště pod kolenem objevili včas a nebudeme mít žádné zdravotní problémy. S tou částí světa, která nedostala od Stvořitele svobodnou vůli, jsme celkem spokojení. Horší je to s příslušníky našeho druhu, kteří své svobodné vůle zneužívají k dělání špatných věcí. Od těch je třeba se držet dál, jasně se vymezit, nenechat se uvést v pokušení, nepošpinit se.

Většinou nepociťujeme, že by k nám svět pojal nenávist, jak říká Ježíš. Světu jsou křesťané dávno úplně jedno. Ale když tedy křesťané nejsou ze světa, měli by se světa stranit. Vnímáme jako svou odpovědnost nenechat se strhnout k ničemu zlému. Křtem jsme odděleni jako Pánovi, tak musíme vážit každé slovo, každý čin. Ne každému z nás to jde stále,… ale když nás zrovna popadne odhodlání začít jednat správně, chrlíme ze sebe jedno předsevzetí za druhým. Žádné počítačové hry, zvlášť ne ty, kde se střílí a kde mají ženské postavy málo oblečení. Ani kapka alkoholických nápojů. A čokoládu raději také ne. Žádné rádio, vždyť tam hrají písničky s tak plytkými texty. A co teprve ty písně ve španělštině nebo finštině – těm nerozumíme, takže kdo ví, o čem jsou - raději neriskovat. Do kina taky ne a Karel vedl posledně takové blbé řeči, bude lepší se mu vyhýbat.

Ale ano, víme, že Ježíš stoloval s hříšníky. Že oslovoval lidi ještě dřív, než se rozhodli žít jinak, lépe. Ale to byl Ježíš. On to měl za úkol a taky byl Bůh. My si musíme dávat pozor. My jsme slabí a určitě by to nedopadlo dobře. Ježíš nás sice posílá do světa, ale když zároveň prosí, aby nás jeho Otec chránil, tak je asi důvod se bát. Musíme se vyhýbat všemu nebezpečnému. Chodit jen na křesťanské akce. Ale tahle křesťanská akce je pochybná, vždyť tam dělají tohle… A jinde zase dělají támhleto. To je hereze! Jen to moje společenství je to správné, které mě dovede do nebe. Ta ostatní jsou jen k pokušení.

Že by byl Bůh tak rafinovaný, že by nechal celý svět být pro nás zkouškou, aby zjistil, zda obstojíme? Že by rozdělil svět na spasený a zavržený? Tuhle jsme včas nevytáhli knihu a nezačali se tvářit zaneprázdněně, takže nás u oběda oslovil známý a ptal se na seriál The Chosen. Do té doby by nás nenapadlo, že zrovna on by se díval na něco křesťanského, ale zdálo se, že ho seriál o Ježíšově životě zaujal, a vyptával se nás, protože věděl, že chodíme do kostela. Některé z otázek, které nám kladl, nás samotné nenapadlo si položit, a přitom vůbec nebyly hloupé. Zato v neděli po rozhovoru s tou vždycky tak svatou paní od nás z kostela jsme vůbec neměli křesťanské myšlenky. Je tak dokonalá, že má člověk chuť říct ošklivé slovo, jen aby tu nekonečnou bílou plochu něčím rozbil, aby se v ní tak neztrácel. A přitom jí závidíme. Jenže závist je špatná…

Jeden příběh vypráví o dvou lidech, kteří lezli komínem. Jeden vylezl čistý a druhý špinavý. A otázka je, který z nich se půjde umýt. Ne, není to ten špinavý. Ten špinavý vidí čistého a myslí si, že je také čistý. Ten čistý ale při pohledu na špinavého druha usoudí, že i on sám potřebuje umýt. Ne nutně vede společenství čistých k všeobecné čistotě a ne nutně se kontaktem se špínou zamažeme. Záleží na tom, co z toho, s čím se setkáváme, vyvodíme pro svůj život, jestli nás špatné jednání druhého vede k tomu, abychom začali jednat také špatně, nebo naopak obrátili pozornost na sebe a to, co bychom mohli na sobě změnit k lepšímu.

Jsme pokřtění, ale ještě jsme na světě. Nemáme odpracováno, nesmíme zakopat hřivny a sednout si opodál. Špetka soli osolí mísu těsta. Jedna svíčka ozáří místnost. Když se bude držet světlo u světla a tma u tmy, k čemu bude Hospodinův záměr se světem a lidmi se svobodnou vůlí, kteří jsou schopni se naučit milovat? Co je to za radost z vlastní spásy, pokud není spojena s bolestí nad těmi, kdo o milujícím Bohu dosud neslyšeli? Koho obdivujeme – člověka, který se drží dál od hořícího domu, nebo toho, který si na hlavu vylije kbelík vody a vrhne se dovnitř, aby zachránil starého muže, který tam někde spí? Ježíš nás svěřuje do rukou svého Otce. Čeho bychom se báli?

 

Pane, chceme jednat dobře,

a bojíme se všeho, co by nás svedlo z cesty.

Těžko poznáváme, kdy nám zastavení se u zraněného Samařana

zabrání vykonat to, proč jsme na cestě, a ničemu nepomůže,

a kdy je potřeba na nic nedbat a začít obvazovat rány.

Chceme dát najevo, že jsme Tvoji,

ale bojíme se to dělat tam, kde to nevědí.

Dej nám, prosím, důvěru, že jsi svět stvořil dobrý a schopný Tě milovat,

a odvahu učit lásce i ty, u kterých nám to přijde zcela zbytečné.

 


 

Liturgické texty na 12. 5. 2024

7. neděle velikonoční

1. ČTENÍ Sk 1, 15-17. 20-26
Je nutné, aby se jeden z nich stal spolu s námi svědkem jeho zmrtvýchvstání.

Čtení ze Skutků apoštolů.
   Petr se postavil před bratry - bylo tam shromážděno na sto dvacet lidí - a řekl:
   "Bratři, muselo se splnit to, co v Písmě předpověděl Duch svatý skrze Davida o Jidášovi, který se stal vůdcem těch, kdo zatkli Ježíše: Počítal se k nám a měl účast na této naší službě. Stojí totiž v knize Žalmů: 'Ať jeho dům zpustne, nikdo ať v něm nebydlí' a 'jeho úřad ať dostane jiný'. Je tedy nutné, aby některý z těch mužů, kteří s námi chodili po celou tu dobu, kdy Pán Ježíš mezi námi žil, od Janova křtu až do dne, kdy byl od nás vzat, aby se jeden z nich stal spolu s námi svědkem jeho zmrtvýchvstání."
   Vybrali tedy dva: Josefa, kterému se říkalo Barsabáš příjmení měl Justus - a Matěje. A takto se modlili: "Pane, ty znáš srdce všech. Ukaž, kterého z těch dvou jsi vyvolil, aby přejal místo v této apoštolské službě, kterou Jidáš zrádně opustil, aby odešel na místo, kam patřil." Losovali tedy, a los padl na Matěje. Byl proto přibrán k jedenácti apoštolům.

Žl 103 (102), 1-2. 11-12. 19-20ab Odp.: 19a
Odp.: Hospodin si zřídil na nebi trůn. nebo: Aleluja.

Veleb, duše má, Hospodina, vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno! Veleb, duše má, Hospodina a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
Odp.
Jak vysoko je nebe nad zemí, tak je velká jeho láska k těm, kdo se ho bojí. Jak vzdálen je východ od západu, tak vzdaluje od nás naše nepravosti.
Odp.
Hospodin si zřídil na nebi trůn a všechno řídí jeho vláda. Velebte Hospodina, všichni jeho andělé, mocní silou, dbalí jeho rozkazů.
Odp.

2. ČTENÍ 1 Jan 4, 11-16
Kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.
   Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. Boha nikdo nikdy nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti. Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha.
    My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako spasitele světa. Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. My jsme poznali lásku, jakou má Bůh k nám, a uvěřili jsme v ni. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.

EVANGELIUM Jan 17, 11b-19
Aby byli jedno jako my.

Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš pozdvihl oči k nebi a modlil se:
   "Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my. Dokud jsem byl s nimi, já jsem je zachovával ve tvém jménu, které jsi mi dal. Chránil jsem je, a nikdo z nich nezahynul kromě toho, který propadl záhubě, aby se naplnilo Písmo.
   Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím ještě ve světě, aby měli v sobě plnost mé radosti. Dal jsem jim tvé slovo. Svět k nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je ochránil od zlého. Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.
    Posvěť je pravdou; tvé slovo je pravda. Jako jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. A pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni v pravdě."
 

Zobrazeno 322×
komentáře
Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.